(14.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, žádám vás proto o propuštění tohoto vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a některé další zákony, do druhého čtení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Tomáš Kladívko. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Kladívko: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, vážená vládo, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, si klade za cíl sladit terminologické a věcné sladění textu zákona s dalšími zákony České republiky, právem Evropského společenství a usnesením mezinárodní stálé komise pro zkoušky ručních palných zbraní, které je označeno mezinárodní značkou CIP. Předloženou novelou zákona se nově vymezují pojmy, jako je ověřování, výrobce, dovozce, vývozce, distributor, opravce a uvedení výrobku na trh.

Dosavadní právní úprava využívala k definování těchto pojmů mimo jiné zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jeho postupnými změnami, které byly vyvolány zaváděním směrnic Rady Evropských společenství do českého práva, se tyto pojmy staly nepoužitelnými pro zákon č. 156/2000 Sb. Obdobná situace vznikla vydáním nového zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, neboť v zákoně č. 156/2000 Sb. se v ustanoveních - pojmy § 2 a povinnosti § 16 - používaly nejen definice, ale i odkazy na předcházející právní úpravu o zbraních. Rovněž povinnosti dané tímto novým zákonem Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva jsou plně zapracovány do textu novely zákona č. 156/2000 Sb.

Chtěl bych se šířeji pouze věnovat bodu, a to je tomu návrhu, kde vláda tímto návrhem ukládá všem držitelům střelných zbraní povinné periodické zkoušení střelných zbraní. Vláda se v tomto návrhu odvolává na úmluvu o vzájemném uznávání zkušebních značek ručních palebních zbraní, již zmíněná organizace CIP. Pokud jde o periodické zkoušení střelných zbraní, je v úmluvě pouze nezávazné doporučení. V květnu 2002 vznesla na 27. plenárním zasedání CIP výhradu proti absenci periodického přezkušování v českém právu pouze Rakouská republika. Ale zasedání potvrdilo kompatibilitu našeho práva s touto úmluvou. Bývalý ministr průmyslu a obchodu při projednávání zákona č. 156 ve sněmovně 12. 4. 2000 mimo jiné řekl, že doporučení, které přijala stálá komise CIP, není zatím závazné a je uplatňováno pouze v některých členských státech. Dá se do budoucna předpokládat, že v tomto směru bude přijato usnesení mezinárodní komise, které pro nás závazné bude. Konec citace.

Mezinárodní komise zatím žádné závazné usnesení nepřijala, takže jde pouze o přání navrhovatele, aby periodické zkoušení střelných zbraní se vrátilo do našeho právního řádu. Důvody proti periodickému přezkušování jsou, pár jich můžu říci. Je to více než 300 tisíc držitelů zbrojních průkazů, kteří budou muset chodit k povinnému přezkušování střelných zbraní. Tito držitelé mají ve svém vlastnictví přes půl milionu těchto střelných zbraní. Budeme muset tyto občany připravit na to, že za to přezkoušení budou platit Českému úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. Vycházím i z toho - v roce 2002 jsme velice podrobně diskutovali toto ustanovení a došli jsme vlastně k závěru, že při prodlužování zbrojního průkazu a povolení zbraně, které je podle zákona povinno se provádět jednou za pět let, je povinen držitel zbraně předložit tuto svoji zbraň ke kontrole policistovi. A je tedy na policistovi, jestli shledá nějaké podezření, jestli bude nutné provést kontrolu příslušným úřadem. Z tohoto důvodu já nebudu ve druhém čtení při projednávání na výborech podporovat periodické zavedení kontroly.

Přes moji poznámku doporučuji sněmovně, aby propustila tento návrh zákona do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ale vidím, že se hlásí pan poslanec Václav Frank. Omlouvám se. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Frank: Paní předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, novela zákona, která je předkládána, mi nedělá vcelku problémy. Chci jenom říci, že skutečně jednak sjednocuje, ale především zpřísňuje požadavky na držení, výrobu, opravy i prodej zbraní a střeliva a pyrotechnických výrobků a výbušnin, včetně pyrotechnických pomůcek. Chci tím víceméně signalizovat, že i já ve druhém čtení budu mít řadu vážných připomínek k této novele zákona, které mi v této chvíli rovněž nebrání v tom, abychom propustili zákon do druhého čtení.

Co však pokládám za nedostatek tohoto zákona, je to, že jsme již několikrát upozorňovali, že pokud je předkládán návrh novely zákona a je v něm zmínka na další doplňující vyhlášku, která není k tomuto zákonu předložena, pokládám to za nedostatek a myslím si, že vláda by měla konečně tyto věci napravit a dávat nám návrh zákona komplexní.

Opakuji znovu, že například průkaz nebo jeho vzor pro kontrolory zkušebního úřadu, na který se novela odvolává, že bude stanoven ministerskou vyhláškou, tak ta přílohou zákona není. Pokládám to za jistý nedostatek a myslím si, že než zákon dojde do výborů, že se možná tato věc nechá ještě napravit. Nemám problém s tímto zákonem, ale trvám na tom, abychom pokud možno jako Poslanecká sněmovna dostávali návrhy zákonů komplexní, tak jak se na ně v některých pasážích i návrh novely odvolává. Navíc znovu připomínám a signalizuji, že ve druhém čtení budu trošku přímější k této novele, včetně možných pozměňovacích návrhů.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Další přihlášku do obecné rozpravy nemám. Táži se, zda se někdo hlásí z místa. Vidím, že nikdo, takže obecnou rozpravu končím. Protože nepadl žádný návrh, o kterém by bylo možno hlasovat, myslím tím návrh na vrácení k dopracování a nebo na zamítnutí, budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Má někdo jiný návrh? Nevidím nikoho.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání výboru pro obranu a bezpečnost.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 147 z přítomných 148 poslanců 103 hlasovalo pro návrh, proti návrhu nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. Končím tento bod.

 

Budeme pokračovat v jednání, a to projednáváním bodu

 

59.
Vládní návrh zákona o Antarktidě
/sněmovní tisk 195/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. Prosím o klid.

 

Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, dovolte mi předložit vám jménem vlády České republiky v souladu s usnesením ze dne 13. ledna 2003 k projednání návrh zákona o Antarktidě, sněmovní tisk 195. Nejedná se skutečně o žádnou novou kolonii České republiky, ale v roce 1959 byla ve Washingtonu sjednána Smlouva o Antarktidě, která pozastavila na dobu její platnosti nároky Velké Británie, Francie, Nového Zélandu, Austrálie, Norska, Chile a Argentiny v předchozím období na části území Antarktidy. Československo přistoupilo ke smlouvě v roce 1962. Česká republika převzala v roce 1993 veškerá práva a závazky z ní vyplývající.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP