Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(10.20 hodin)
(pokračuje Rychetský)

Vláda má samozřejmě zájem na tom, aby účast na evropském referendu v České republice byla co nejvyšší a nejreprezentativnější. A pouze tato úvaha ji vedla k návrhu - který nemusí Parlament vůbec přijmout, ale myslím si, že bude dobré ho diskutovat - umožnit těmto lidem neměnit jejich obvyklý návykový rytmus v těchto letních měsících, a umožnit jim tedy referenda se účastnit po návratu z víkendu v neděli večer a ještě celý následující den. Jsem ale přesvědčen, že to je věc, která bude předmětem diskuse a samozřejmě není věcí zásadní.

Druhá připomínka se týkala § 3 odst. 2 písm. c), který v předloženém návrhu, upozorňuji, doslova kopíruje platný zákon o volbách do Parlamentu a vylučuje z výkonu hlasovacího práva jako cestou překážky službu vojáka z povolání v zahraničí, jestliže povaha vykonávané služby nebo místo jejího výkonu neumožňuje výkon práva hlasovat o referendu. Opět o tom nepochybně povedeme diskusi, bude-li zejména takový návrh na vypuštění tohoto ustanovení v rámci druhého čtení, rozpravu. Jenom chci zdůraznit, že ustanovení nebrání vůbec vojákům z povolání v zahraničí, zejména pokud učiníme změnu ve směru možnosti volit na zastupitelských úřadech, účastnit se referenda. Tam je kumulativní podmínka spočívající nejen ve službě v zahraničí, ale ještě v povaze vykonávané služby nebo místu jejího výkonu. Nevylučuji prostě, že může být situace, kdy skutečně takováto překážka reálně nastane. Nechci naznačovat, ve které části světa a kteří vojáci to budou.

Poslední otázka je otázkou, která se podle mého soudu nevztahuje k předloženému návrhu zákona. Paní poslankyně Fialová to vlastně zcela korektně řekla. To je otázka, která byla diskutována nad osnovou ústavního zákona o referendu, otázka, jestli má, nebo nemá být stanoveno kvorum pro platnost referenda o přistoupení. Musím říci, že Parlament se ve shodě i s mými představami shodl na tom, že není dobré do tohoto zákona žádné kvorum zakládat. Nemáme ho vůbec v žádných volebních zákonech, pro žádné volby, a musím říci, že všichni partneři v Evropské unii nás přímo varovali před stanovením třeba padesátiprocentního kvora, protože s tím nejsou zatím pozitivní zkušenosti v Evropě.

Myslím si, že jsem tím vyčerpal všechny připomínky vznesené v obecné rozpravě. Za tuto rozpravu děkuji a předem vám děkuji za to, že doufám kladně přijmete i návrh přednesený na zkrácení lhůty k projednávání v příslušném výboru.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Protože nepadl žádný návrh na zamítnutí ani na vrácení předloženého návrhu k dopracování, budeme se zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Nikoho nevidím, přistoupíme tedy k hlasování.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 131. Ptám se, kdo je pro přikázání předloženého návrhu ústavně právnímu výboru. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 131 z přítomných 181 poslanců pro 153, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán ústavně právnímu výboru.

Nyní přikročíme k návrhu na zkrácení lhůty k projednání o 35 dnů.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 132. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 132 z přítomných 181 poslanců pro 109, proti 5. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh zákona budeme projednávat ve zkrácené lhůtě o 35 dnů, tedy ve lhůtě 25 dnů.

Tím končím projednávání návrhu. Děkuji panu předkladateli, děkuji navrhovateli, ale zároveň žádám oba, aby zůstali u stolku zpravodajů.

Zahájíme bod číslo 53. Prosím, pane zpravodaji, eviduji váš návrh.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vzhledem k tomu, že teď budeme projednávat ústavní zákon týkající se soudní moci a následně potom hned novelu zákona o soudech a soudcích a oba návrhy jsou v podstatě spojené jednou tematikou, navrhuji, aby oba tisky byly projednávány společně ve společné rozpravě.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. O tomto návrhu dám hlasovat bez rozpravy.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 133. Ptám se, kdo je pro spojené projednávání bodů 53 a 54, to znamená vládního návrhu ústavního zákona a vládního návrhu zákona o soudech a soudcích? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 133 z přítomných 180 pro 130, proti jeden. Rozhodli jsme, že budeme vést společnou rozpravu a společně budeme projednávat body 53 a 54.

Nyní otevírám bod

Žádám zástupce předkladatele pana místopředsedu vlády Pavla Rychetského, aby z pověření vlády uvedený ústavní zákon předložil sněmovně. Prosím, pane místopředsedo.

Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážená Poslanecká sněmovno, ve svém úvodním slově bych chtěl, tak jak jste odhlasovali spojení rozpravy, spojit vlastně i obě úvodní slova, protože jak návrh na změnu Ústavy České republiky, tak návrh na novelu zákona o soudech a soudcích jsou návrhy, které spojuje jedna zásadní skutečnost. Touto skutečností je nález Ústavního soudu, kterým ke dni 1. července tohoto roku je zrušena převážná většina ustanovení zákona o soudech a soudcích, ke dni vydání nálezu, což bylo v polovině minulého roku, další část, která je derogována s okamžitou účinností zákona o soudech a soudcích. Jde přitom o čerstvě - v předminulém roce - přijatý zákon o soudech a soudcích. Jde přitom o zákon, který získal nebývalou podporu napříč politickým spektrem celé Poslanecké sněmovny.

Za této situace bylo naprosto nezbytné, aby po 1. červenci tohoto roku nedošlo ke kolapsu soudnictví, aby mohla správa soudů normálně fungovat, předložit takovou legislativní úpravu Parlamentu, která bude za prvé Parlamentem přijata, za druhé bude buďto konformní s tím nálezem Ústavního soudu, anebo půjde až do úrovně ústavy, a za třetí bude věcně přijatelná, protože se netajím s tím, že příčinou přijetí tohoto do značné míry derogovaného zákona v Poslanecké sněmovně byla jistá nespokojenost s fungováním českého soudnictví. Vypořádat se s tímto úkolem nebylo lehké. Já jsem k němu přistoupil způsobem, který vám je známý. Požádal jsem předsedy všech klubů v obou komorách Parlamentu o delegování zástupců všech klubů, všech politických frakcí obou komor Parlamentu do jakési pracovní skupiny, která od srpna minulého roku vedla jednání nad nálezem Ústavního soudu a napadeným zákonem.

***