(9.10 hodin)
(pokračuje Kubinyi)
Podle dosavadní právní úpravy, shodné ve všech třech uvedených zákonech, je zaměstnavatel povinen při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance mu zaměstnavatel předloží k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byly mzda nebo plat vypočteny. Tím se zaměstnanci zabezpečuji možnost kontroly správnosti výpočtu mzdy nebo platu a výše vyplacené částky ve vztahu ke skutečnostem, které tuto výši ovlivňují, což je odpracovaná doba, rozsah práce přes čas, dávky nemocenského pojištění, náhrady mzdy apod.
Platná právní úprava sleduje zajištění právní jistoty zaměstnance při výplatě mzdy nebo platu a zároveň obligatorní písemná forma dokladu, výplatní pásky nebo výplatního lístku, poskytuje zaměstnanci důkaz o vyplacené mzdě nebo platu. Z toho pohledu se jeví platná úprava jako zcela dostatečná a vyhovující a z praxe nejsou známy žádné signály, které by avizovaly potřeby změny či doplnění příslušných ustanovení.
Navrhované doplnění představuje naprosto nesystémový cizorodý prvek, a pokud jde o zákon o platu, o zákon o mzdě, nekoresponduje ani s věcným rozsahem působnosti těchto zákonů. Návrh neuvádí, k čemu má tato komplexní informovanost sloužit nebo jak lze tyto informace dále využít. Z hlediska pragmatických potřeb zaměstnanců jde tudíž o návrh zcela zmatený.
Informovanost zaměstnanců o výši odvodů jejich zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v části týkající se výše odvodové povinnosti, hrazené za zaměstnavatele, tj. 26 procent vyměřovaného základu zaměstnance, nebude mít vliv na posílení ochrany právního postavení a nároků zaměstnanců v oblasti sociálního pojištění, protože - za prvé - podle § 7 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a má nárok na dávky nemocenského pojištění - za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek - dnem vstupu do zaměstnání, bez ohledu na to, zda jeho zaměstnavatel odvedl na účet příslušné správy sociálního zabezpečení za sebe a za zaměstnance pojistné a v jaké výši; za druhé zápočet doby zaměstnání pro účely důchodového pojištění nezávisí na úhradě pojistného zaměstnavatelem - podle § 11 odst. 2 věta druhá zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Závěrem shrnutí. Uvedená právní úprava, jak je navrhována, je pravděpodobně zcela ojedinělá, protože se mně nepovedlo zjistit do této chvíle, jestli někde ve světě, ve státech Evropské unie nebo jinde, se tato právní úprava vyskytuje, a dále se domnívám, že skutečně by to bylo zásahem do právního řádu, který máme. Pokud by se otevřely tyto informace, tak já sám bych v případě, že tento zákon projde do druhého čtení, navrhoval doplnění, aby se do těchto informací přidaly ještě informace o nákladech, výnosech a zisku daného podniku v přepočtu na jednoho zaměstnance, což by ho informovalo o tom, jakým způsobem podnik funguje.
Dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu změny zákona v prvním čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, sněmovní tisk č. 151, návrh poslance Vlastimila Tlustého na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
Osobně nesouhlasím s předloženým návrhem, který je předkládán. Písemný doklad pro zaměstnance má definovat mzdu či plat zaměstnance tak, aby byl přehledný a jasně vypovídal o výši hrazeného pojistného a o výši zdanění, které hradí zaměstnanec. Naproti tomu zaměstnavatel, který hradí pojistné a odvody ze mzdy za zaměstnavatele, zahrnuje tyto mzdové náklady do svých nákladů, které mu snižují zdanitelný příjem. Z tohoto pohledu by dodatečné údaje byly nadbytečnými a zároveň by zkreslovaly hrubý i čistý příjem zaměstnanců. Dále by tato změna vedla k jednorázovému zvýšení nákladů přímo zaměstnavatelů, kteří by si museli upravit jejich výkaznictví.
Protože tento návrh z mého návrhu nepřináší nic pozitivního, navrhuji zamítnutí v prvním čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci. Dále je přihlášen pan poslanec Grospič a potom předseda rozpočtového výboru Miroslav Kalousek.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, poslanecký návrh novely zákoníku práce, který je nám předkládán, zákona o mzdě a platů, zakládá novou povinnost vůči zaměstnavatelům, a sice měsíčně informovat zaměstnance o celkových zákonných platbách pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Z tohoto pohledu jde o personálně technický návrh, jehož význam není jednoznačný, a z předloženého návrhu ani tak nevyplývá. V této souvislost je také nezbytné uvést, že platby pojistného zaměstnavatelem nemají žádnou přímou souvislost s daňovým zatížením zaměstnanců, na které se předkladatel mylně odvolává. Sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců zaměstnavatel také neplatí ze svého, jeho platy jsou součástí personálních nákladů, a tím také součástí produkčních cen, které zaplatí konečný spotřebitel, tedy tato tíže nepadá na zaměstnance. Uvedená fakta jsou všeobecně známá a informace o sazbách a dělbě pojistného mezi zaměstnavatele a zaměstnance též. Každý zaměstnanec je tedy schopen celkovou částku svého pojištění na zdravotní a sociální pojištění snadno vypočítat.
Na druhé straně kladnou stránkou předloženého poslaneckého návrhu je rozšíření informovanosti zaměstnanců o celkové ceně svého zdravotního, sociálního a nemocenského zajištění, ovšem za předpokladu přehledné a srozumitelné výplatní pásky. V praxi - je jistě záhodno říci - se tak mnohdy neděje.
***