(15.50 hodin)
(pokračuje F. Beneš)
Za osmé. Nové je i oprávnění na odejmutí práva spravovat nemovitost. Přitom povinnost obcí k vydávání předběžných opatření se tím nijak nemění.
Za deváté. Zrušuje se jako výpovědní důvod záměr přisloučit byt k vedlejšímu nebytovému prostoru za účelem podnikání, protože již pominula potřeba rozšiřování nebytových prostor. Je spíše třeba chránit existující bytový fond.
Za desáté. Přechod nájmu na jinou osobu než příbuzné v řadě přímé při úmrtí nájemce je možný jen tehdy, je-li žadatel i dědicem zemřelého nájemce. V tom případě je pak vhodné zkrátit dobu vedení společné domácnosti na jeden rok.
Dovolte mi tedy, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abych závěrem připomenul hlavní změny ve prospěch majitele, kterými jsou kauce a její výše, oprávněná výše nájmu, nárok na informace o nájemníkovi a osobách, které s ním bydlí, a omezení spekulativního přechodu nájmu.
Změny ve prospěch nájemce přináší pak instalace měřidel, sociální klauzule s výčtem, kdo se považuje za dočasně nepřítomného člena domácnosti, uvedení termínu pro vyúčtování záloh za služby a možnost dohody před soudním projednáním výpovědi při neplacení nájemného, kterou může navrhnout každá ze stran.
K výši oprávněného nájemného, jak je stanovena v § 3 návrhu zákona, bych chtěl uvést, že místo tam uvedeného zisku 0,5 % ročně nad reposazbu je možné také stanovit nájemné na úrovni např. 5 % ročně z nákladů na stavbu domu a bytu, tedy z vloženého kapitálu, a již nic víc.
Z řady dalších připomínek se ukazuje jako potřebné doplnit ustanovení o výši oprávněného nájemného v bytech v nebytových domech a zásady a lhůty pro přechodné období.
Legislativně doplnit a upravit by bylo ještě třeba následující:
1. To, co předpokládá návrh zákona, tzn. zákonem stanovit standard bydlení a vydat vládní nebo ministerskou vyhlášku o instalaci nebo neinstalaci měřidel.
2. Je třeba definovat lépe práva druhů a družek a také partnerské vztahy osob stejného pohlaví, a to buď samostatným zákonem, nebo úpravou občanského zákoníku, a to i pro účely nájemního bydlení.
3. Stanovit takovou sazbu daně z nemovitostí, aby se vyplatilo byty pronajímat. I to by bylo v zájmu ochrany bytového fondu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, žádám vás, abyste přijali tento návrh zákona jako příležitost. Jako příležitost pro nápravu leckdy uměle a účelově vyvolávaných sporů mezi majiteli domů a nájemci bytů. Jako příležitost, jak pomoci slušným na obou stranách odstranit obavy a strach na straně jedné a iluze, neodůvodněná očekávání a následná zklamání na straně druhé. Pokud jsou tyto stavy způsobeny absencí zákona, máme příležitost to napravit.
Žádám vás, abychom jí využili. Děkuji vám. (Potlesk poslanců klubu KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Tomáš Kvapil.
Poslanec Tomáš Kvapil: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, projednáváme tisk 150, což je návrh zákona o ochraně nájmu bytů. Nejprve by bylo dobře, abychom si uvědomili, jaký je současný stav v oblasti výše nájmu bytů.
Dnes existují dvě základní úrovně nájemného. Je to nájemné regulované a nájemné volné, které je vlivem deformovaného trhu s byty jednou až čtyřikrát vyšší než nájemné regulované. Toto nájemné platí noví nájemci, tedy především mladé rodiny.
V České republice je celkem 3,7 mil. bytů, z toho 1,1 mil. bytů nájemních, a regulace se týká asi 1 mil. bytů, tedy 95 % z nájemních bytů.
Sociální rámec v oblasti nájmu bytů vypadá takto. Příspěvek na bydlení pobírá 285 tisíc domácností ze 4 mil., které mají příjem do 1,6násobku životního minima. Tento příspěvek na bydlení je podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí v průměrné výši 741 Kč. Je to tedy přibližně čtvrtina těch domácností, které bydlí v bytech s regulovaným nájemným.
Současný administrativní způsob regulace nájemného dvakrát zrušil Ústavní soud. Vláda na konci minulého roku na tři měsíce zmrazila současné nájemné. Chtěl bych ocitovat jednu větu zdůvodnění, které uvedl Ústavní soud, když rušil cenové předpisy k regulaci nájemného. Cituji: "Mnoho nedorozumění vzniká již z odlišného pojetí samotného pojmu cenové regulace nájemného. Ta sama o sobě v demokratickém státě není považována za neústavní, pokud vychází z tržních cen závislých na poloze domů."
Projednávaný tisk 150 má dvě části. První část se týká ochrany nájmu bytů, druhá pak je přímou novelou občanského zákoníku. Chtěl bych uvést jen alespoň některé body, které jsou v tomto sněmovním tisku navrženy.
Podle navrhovatelů pronajmout k bydlení je možné pouze místnosti k tomu určené stavebním úřadem, tedy byt, který musí být právně volný a způsobilý k řádnému užívání, musí mít měřidla vody, teplé užitkové vody a tepla. Pokud tato měřidla nebudou instalována do 31. prosince 2006, má právo nájemce na slevu. K tomu ovšem musí vydat zvláštní předpis vláda.
Pronajímatel může vyžadovat při uzavření smlouvy složení kauce. Ta nesmí být větší než trojnásobek měsíčního nájemného a ceny za služby. Kauci by bylo možné použít k úhradě pohledávek, které nájemce či soud uznal.
Nájemné a výše záloh za služby se sjednávají dohodou. Nesmějí však přesáhnout náklady na opravu bytu a domu, správu a pojištění domu, daň z nemovitostí a rovnoměrné odpisy. Současně je navrženo, aby do nájemného mohl být zahrnut i zisk ve výši reposazby zvýšené o 0,5 % z pořizovací ceny domu. To by dnes byla 3 % z pořizovací ceny domu. Nájemné za jednotlivé byty by bylo vypočítáno podle poměru plochy bytu k součtu všech podlahových ploch bytů v domě. Navyšování nájemného by bylo možné na základě roční inflace.
Nově je také navrženo zavedení sociální klauzule. Ta by znamenala, že soud nepřivolí k výpovědi, pokud by výpověď způsobila velkou zátěž nájemci z důvodů věku, sociálních nebo zdravotních. Nově je dále navrženo, aby při výpovědi důkazní břemeno při přivolování soudu k této výpovědi nesl pronajímatel.
A konečně bych chtěl ještě zdůraznit, že je zde navrženo, aby soud mohl odejmout vlastníkovi (právo?) spravovat nemovitost.
***