(17.50 hodin)
(pokračuje Říman)
Vy jste řekl, že v Beskydech je 50 km sjezdovek, jako by to bylo dost. Je to největší chráněná krajinná oblast v ČR. V Krkonoších jen Špindlerův Mlýn samotný má 25 km sjezdovek. Vy jste řekl, že na Moravě je 13 výjimek ze 14. Já jsem se díval na ty hranice a musím konstatovat, že Češi byli chytřejší než Moraváci. Prostě ty hranice zón v Čechách jsou nakresleny takto, kolem těch areálů.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za váš doplňující dotaz a k odpovědi vyzývám pana ministra životního prostředí. Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Ano, budu stručný. Kolega Říman má samozřejmě pravdu v té poslední části s tou mapou. Ale kdyby pozorně poslouchal první část mého vystoupení - já jsem řekl, že primárním cílem ochrany přírody je právě ochrana těch nejvzácnějších společenstev, která se nacházejí v částech vrcholových. Stejně tak jako Ministerstvo životního prostředí nechce povolit výstavbu nové lanovky na Sněžku - a to tady nebylo nikdy zmíněno, třeba v souvislosti s Lysou horou - protože vrchol Sněžky tvoří skutečně unikátní vegetaci tundrového typu, která má srovnání až někde ve Skandinávii. Stejně tak nepovolilo Ministerstvo životního prostředí využívání sjezdovky na vrcholu Lysé hory a stejně tak v Jeseníkách na Pradědu rozhodlo u všech těch vleků o zkrácení o právě ten poslední sloup, protože tam docházelo k zásahům do společenstev alpínského charakteru, do těch vyfoukávaných poloh, a k poškozování vegetačního krytu.
Takže ano, domnívám se, že v současné době je to rozhodování ministerstva kontinuální.
K té Lysé hoře. To samozřejmě nebylo tak jednoduché, protože po těch několika letech váhání, kdy uživatelé sjezdovky nedali věci do souladu, tak v roce 2000 odbor ochrany přírody výjimku neudělil. Při odvolání tehdejší ministr zrušil tu věc a vrátil k novému projednání a poté už odbor pochopil a výjimku udělil. Leč v prosinci roku 2001 bylo podáno odvolání občanskými sdruženími a do voleb v loňském roce už rozhodnuto na ministerstvu nebylo. Takže to je případ, který jsem tam našel na podzim.
Co se týče dalšího možného rozvoje lyžování v Beskydech, tam jsem vyjádřil vstřícnost k jednání a samozřejmě že bereme velmi vážně partnery jak z krajské samosprávy, a tak i ze samospráv obecních. Spolupráce v drtivé většině chráněných krajinných oblastí mezi správou CHKO a samosprávami je velmi dobrá a ochrana území se děje společně.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní má slovo paní kolegyně Miroslava Němcová. Interpelovaným ministrem je ministr vnitra Stanislav Gross, a to ve věci změn v přestupkovém řízení po zrušení okresních úřadů.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, obracím se s interpelací ve věci změn v přestupkovém řízení, ke kterým dochází v souvislosti s reformou veřejné správy.
Po dobu činnosti okresních úřadů zajišťovala řešení přestupků pro všechny spádové obce příslušná komise úřadu. Okresní úřad také finančně zajišťoval chod této komise. Nyní po reformě je tuto problematiku nucena řešit každá obec sama.
Na základě zákona o obcích může každá obec zřídit svou přestupkovou komisi za předpokladu, že bude zajištěn provoz osobou odborně způsobilou. Tento krok je však pro většinu obcí v celé ČR nemožný. Důvody jsou hned dva. Hlavním je značná finanční náročnost pro obecní rozpočty, která by plynula z případných odměn či mzdových nákladů na odborně způsobilou osobu. Dalším důvodem je nízká četnost přestupkových řízení v jednotlivých obcích, která by právě v souvislosti s vysokými finančními náklady vedla k neefektivnosti zřizování obecních přestupkových komisí.
Zákon umožňuje zajistit řešení přestupku smluvně s jinou obcí nebo ve spolupráci s dalším subjektem. V obou případech je nutný souhlas krajského úřadu. I v tomto případě se obce mohou dostat do složité situace, pokud města z nejrůznějších důvodů odmítnou zajišťovat pro ně tuto činnost.
Vážený pane ministře, jsem přesvědčena, že výše popsaný problém bude v blízké době velmi zatěžovat obecní rozpočty a dopad může být jedině ten, že obce začnou mnohé přestupky přehlížet či zlehčovat. Tyto činy nebudou postihovány a postupně mohou přerůstat v trestnou činnost závažnějšího charakteru, která bude končit u soudů. Proto se vás ptám za prvé - jaké je vaše stanovisko k názoru většiny starostů, kteří jsou přesvědčeni, že zmiňovanou změnou v řešení přestupků se stát zbavuje odpovědnosti a přenáší značnou finanční zátěž na obce; za druhé - co byste doporučil těm obcím, kterým nejbližší město odmítne zajišťovat tuto činnost na základě veřejnoprávní smlouvy a jejichž obecní rozpočet nedovolí přijetí odborně způsobilé osoby. Jaký bude postup vašeho ministerstva v takových případech?
Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji paní kolegyni Němcové. Slovo má pan ministr vnitra Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já se pokusím to zkrátit a budu mluvit jen k těm dvěma otázkám. Nicméně v samotné formulaci interpelace mám pocit, že minimálně v jedné části určitá nepřesnost byla, byť paní místopředsedkyně Němcová potom řekla, že jsou i jiné možnosti. Ale já jsem si tu formulaci poznamenal: že obce jsou nuceny, aby si každá toto řešila sama, s tím, že jsou s tím spojeny ony zmíněné problémy.
Samozřejmě že ta agenda je taková, že obce by tento problém měly řešit. Měly by ho řešit v přenesené působnosti. Ale chtěl bych k tomu poznamenat dvě věci. Za prvé stávající právní úprava umožňuje řešení těm obcím, které toto nejsou schopny zvládnout především z důvodu toho, že ona způsobilá osoba třeba v některých menších obcích není. A za druhé z hlediska finanční náročnosti - tady k žádné změně ve vztahu k reformě veřejné správy nedošlo, protože i v minulosti i toto zajišťovaly obce a dostávaly, tak jak dostávají, na přenesený výkon státní správy - a přestupkové řízení je obcemi vykonáváno v přenesené působnosti - příspěvek. Debata samozřejmě může být o výši příspěvku, to já připouštím, a je to častá debata, jestli stávající výše příspěvku na výkon státní správy ve všech agendách je či není dostačující.
Dříve platná právní úprava byla taková, že podle zákona o přestupcích mohla obec uzavřít dohodu s jinou obcí v rámci správního obvodu téhož okresu o zabezpečení projednávání přestupku. Pokud takováto dohoda nebyla uzavřena a obec nebyla schopna toto vykonávat, tak - ten akt se nazýval určení - okresní úřad stanovil obec, která tuto agendu vykonává. Zároveň okresní úřad i stanovoval třeba ty podíly mezi příspěvkem státu na výkon přenesené působnosti státní správy. Takže to byla velmi ve stručnosti ta právní úprava, která platila před reformou, protože paní místopředsedkyně Němcová to vztahovala jakoby na reformu.
Čili jinými slovy, ten způsob, tak jak byl před reformou, resp. za doby působení okresních úřadů, byl přibližně stejný jako v dnešní době. Protože v dnešní době je to tak, že obecní úřady u těch přestupků, které jsou v přenesené působnosti povolány vykonávat všechny obecní úřady, tak ten obecní úřad, který je není schopen vykonávat, má možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působnosti, to znamená, je to stejný princip, jako byl v rámci správního obvodu bývalých okresů, byť ten územní celek nebo ten správní obvod je menší, protože těch obcí s rozšířenou působnosti je více, tedy takovouto veřejnoprávní smlouvou zajistit, že to bude pro ně vykonávat jiná obec.
A teď už odpovídám na jednu z konkrétních otázek. Paní místopředsedkyně Němcová se ptala, co bych poradil těm obcím, které se nedohodnou s druhým partnerem, a nevyjde jim někdo vstříc. I tady zákon zná řešení. Podle § 68 zákona o obcích rozhoduje v tomto případě krajský úřad a ten určí obec, která toto bude pro příslušnou obec vykonávat.
Pokud budeme hovořit o přestupcích, které vykonávají podle platné legislativy obecní úřady s rozšířenou působností, to jsou ty obce z tzv. stupně III, tak tam je to řešeno obdobně.
***