(18.20 hodin)
(pokračuje Šojdrová)
Jedním z také zvláště úspěšných výchovně vzdělávacích projektů může být např. církevní škola v Ostravě, škola Přemysla Pitry, která pracuje s romskými dětmi.
Chtěla bych zde říci, že po celý uplynulý rok 2002 žily tyto školy v určité nejistotě a žijí tak dodnes, neboť je stále zpochybňována jejich právní subjektivita. Právní subjektivitu potřebují tyto školy k tomu, aby byly zapsány do sítě škol a mohly čerpat dotace od ministerstva školství.
Nechci se v tuto chvíli vracet k tomu, jak vlastně došlo ke zpochybnění právní subjektivity církevních škol, k celému vývoji kolem zákona o církvích č. 3/2002, který jejich postavení nevyřešil. Zpochybněno je i řešení obsažené v zákoně č. 284/2002 Sb., které se zmiňuje o školách jako církevních právnických osobách. Považuji za užitečnější než vést spory rozhodnout o novém legislativním zakotvení církevních škol, které by překlenulo období do schválení nového školského zákona a které by jim poskytlo existenční jistotu. Ještě jen připomenu tu možnost, které se církve nebránily, a to bylo řešení v podobě školské právnické osoby, které bylo obsahem vládního návrhu školského zákona v minulém roce. Bylo a domnívám se, že i bude vhodným dlouhodobým řešením, které však je teprve ve fázi legislativních příprav na ministerstvu školství.
Proto navrhujeme, stručně řečeno, aby církevní školy byly školami podle tohoto zákona a aby církevní školy, jsou-li zařazeny v síti škol, byly právnickými osobami. Odvoláváme se na ustanovení občanského zákoníku § 18 odst. 2 písm. d) a § 19 odst. 2. Vláda ve svém stanovisku navrhuje úpravu tohoto návrhu. Považuji za nutné návrh vlády zvážit a eventuálně zapracovat do návrhu zákona některé změny ve druhém čtení.
Proto jménem předkladatelů stahuji návrh na schválení návrhu zákona již v prvém čtení a navrhuji jeho projednání ve výboru pro vědu, vzdělání, mládež, kulturu a tělovýchovu ve zkrácené lhůtě o 55 dnů. V případě schválení této lhůty pak navrhuji zařadit druhé a třetí čtení podle příslušného pořadí.
Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás poprosila o podporu jak zkrácení lhůty, tak o podporu pro návrh samotný. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Michaele Šojdrové. Návrh na zkrácení lhůty samozřejmě bude třeba ještě přednést. Zatím respektuji to, že upouštíte od žádosti, aby byl projednáván podle § 90 odst. 2. Ono by to ostatně stejně ani nebylo možné, protože zde mám veto 50 poslanců.
V tuto chvíli prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, a tím je pan poslanec Milan Bičík.
Poslanec Milan Bičík: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že navrhovatelé předpokládali projednávání návrhu zákona ve zkráceném čtení, samozřejmě výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu předkládaný materiál ani stanovisko vlády s tím druhým návrhem neprojednával. Vzhledem k tomu, že předkladatelé od svého původního požadavku ustoupili, myslím, že nic nebrání tomu, aby byla otevřena rozprava v prvém čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a mám zde přihlášku paní ministryně Petry Buzkové, takže jí rád uděluji slovo. Další přihlášky nemám.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, byla bych velmi nerada, kdyby se tento návrh malé novely školského zákona stal předmětem nějakého věcného sporu o existenci anebo postavení církevního školství. Tento návrh, který považuji za správný, vychází z jistých legislativních nedostatků, které vznikly v době řady značných legislativních zásahů do školského systému, a poté, co byl také poslaneckým návrhem schválen povinný přechod všech škol na právnické osoby. Tehdy z hlediska jistého nedorozumění jsem nezaznamenala žádný signál o takovémto úmyslu, došlo k takové situaci, že církevní školy jsou v jiné pozici než kterékoli jiné typy škol z toho důvodu, že je jistý problém na straně jejich zřizovatele, aby se staly normální právnickou osobou, jak se stávají ostatní školy. Nechci tento problém vysvětlovat do hloubky, jedná se o situaci poměrně složitou, nicméně tato malá novela by mohla z technického hlediska celou situaci napravit a vyřešit jisté obtíže ve financování církevních škol až do doby přijetí nového zákona.
To znamená, vřele doporučuji, aby tento návrh postoupil do druhého čtení a případné technické drobnosti, které vytkla vláda tomuto návrhu zákona, byly vyřízeny ve výboru a ve druhém čtení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní ministryni Petře Buzkové. O slovo se přihlásil pan ministr Pavel Dostál.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Pane předsedající, milé kolegyně, drazí kolegové, chtěl bych jen podpořit paní ministryni Buzkovou a vysvětlit záležitost, která s tím souvisí. Církevní školy nemohou být vedeny jako právnické osoby v zákonu o církvích a náboženských společnostech, a pokud tedy nebudou uvedeny v novelizaci školského zákona, tak by jako právnické osoby nemohly existovat a neměly by nárok na státní příspěvek jako ostatní soukromé školy. Z toho důvodu jsme po dohodě s ministerstvem školství podpořili ve vládě návrh paní poslankyně a říkám, že v této chvíli je to jediné možné řešení. Všechny soukromé školy by měly mít stejný start, stejnou startovací čáru, takže se přimlouvám za podporu této novelizace.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Pavlu Dostálovi. O slovo se přihlásil místopředseda Poslanecké sněmovny pan poslanec Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, paní a pánové, rozumím té snaze pana ministra kultury o to, aby tady existoval jakýsi právní stav, ale dovolte mi zpochybnit jeho iniciativu právě tím, co jsem dnes zažil u Ústavního soudu České republiky.
Obhajoval jsem za Poslaneckou sněmovnu na základě zmocnění pana předsedy Zaorálka zákon o transformaci Českých drah, tedy zákon o akciové společnosti České dráhy a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty atd., prostě zákon 77/2002 Sb. A už jenom to, na základě návrhu 42 poslanců a myslím 25 senátorů se vlastně projednávala rovnost těchto subjektů před zákonem. A to, že jsme povolili vznik akciové společnosti nikoli formou notářského zápisu, přestože to je usnesením vlády a vláda je tím autoritativním orgánem, který jistě nepotřebuje žádného notáře za sebou, a to, že tam nebylo ocenění znalci, vyvolalo v soudcích Ústavního soudu snahu srovnávat jednotlivé právnické osoby a jejich rovnost před zákonem.
Pokud bychom tedy tady udělali pozitivní diskriminaci církevních subjektů, dopustíme se ještě větší diskriminace ostatních právnických osob, které jsou prostě založeny podle obchodního zákoníku. Čili jestliže na to nemá právo vláda, zvýhodnit státní organizaci České dráhy, aby nemusela realizovat obchodní zákoník, když zakládá nové subjekty, tak mi řekněte, jestli Ústavní soud přivolí k tomu, aby církev nemusela zřizovat subjekty, které se zcela vymykají českému právnímu řádu.
***