(17.20 hodin)
(pokračuje Zralý)
Půjde o první část sektoru sociálního bydlení určeného zatím pouze pro nejnižší příjmové a majetkové skupiny populace, tj. pro rodiny, kterým byl přiznán statut sociálně potřebných. Za hranici finanční dostupnosti dočasného a podporovaného bydlení se navrhuje zvolit úroveň v Evropě obvyklou, tj. 25procentní podíl nákladů na bydlení na celkových příjmech rodiny. Z evropských standardů se navrhuje vycházet též při stanovování normativu pro přiměřenost bytu, za kterou se navrhuje považovat jednu místnost pro jednoho člena rodiny. Cílem je zabránit odebrání nezaopatřených dětí státem a rozpadu funkčních rodin s dětmi z důvodů chudoby, které se v současném období stává až v mnoha tisících případů. Dále zabezpečit výchovu dětí v rodinném prostředí, nikoli v dětských domovech.
Současně se za společensky odpovědné považuje zabezpečit sociálně potřebné rodiny invalidních a starobních důchodců, kterým při ukončení nájemního vztahu nebylo poskytnuto náhradní bydlení nebo ubytování. Situace je rovněž velmi aktuální. Jen uskutečněné šetření v hlavním městě Praze prokázalo, že již dnes jde řádově o dva a půl až tři tisíce rodin neplatících nájemníků nájemních bytů. V Brně a menších městech jsou sice počty řádově nižší, ale problém zde existuje též.
Dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů žije v České republice 44 836 osob v nouzových obydlích a další osoby jsou zcela bez přístřeší. Po přechodu na smluvní nájemné zřejmě půjde o řádově vyšší intenzitu vystěhovávání dlužníků. Na tuto novou situaci není český sociální systém vůbec koncipován. Existence sociálně ohrožených rodin dlouhodobě nezaměstnaných, invalidních a osamocených starobních důchodců není ošetřena. Přitom v zemích Evropské unie sektory dočasného a podporovaného bydlení běžně existují.
Silně zanedbanou situaci slibovaly předchozí vlády řešit zákonem o sociální pomoci. Dosud však nebyl ani věcně dohodnut, natož zpracován a předložen. Dále jde o naplnění dikce článku 13 a 14 Evropské sociální charty, kterou Česká republika ratifikovala a kterou je zavázána zabezpečit základní životní podmínky a základní životní potřeby celé populaci. Bydlení do základních životních podmínek a potřeb,jak jsem již uvedl, bezesporu náleží.
Tolik k předloženým návrhům v této podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má paní kolegyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, mám dva pozměňovací návrhy.
Za prvé - k bodu 4: Bod 4 se zrušuje.
Za druhé - k bodu 5: V§ 2 se zrušuje odstavec 1. V § 2 se vkládají nové odstavce 1, 2, 3 a 4, které znějí:
(1) Jestliže zdravotní stav občana vyžaduje podle doporučení příslušného odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana stanovená zvláštním zákonem - odkaz na poznámku pod čarou 4 - se při posuzování sociální potřebnosti občana zvyšuje měsíčně
a) u diety nízkobílkovinné o 0,28,
b) u diety nízkobílkovinné při dialýze o 0,28,
c) u diety pankreatické o 0,30,
d) u diety nízkocholesterolové při hypercholesterolemii a hyperlipoproteinemii o 0,30,
e) u diety diabetické o 0,35,
f) u diety při onemocnění celiakií a fenylketonurií o 0,80násobek částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb občana, který není nezaopatřeným dítětem.
(2) Částky vypočtené podle odstavce 1 se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
(3) Ve specifických případech zvýšených nákladů na dietní stravování z důvodů diety redukční u těžkých vad pohybového ústrojí, kardiovaskulárních onemocnění nebo těžké otylosti (zpravidla po dobu jednoho roku), diety jaterní, výživné u stavů po resekci podstatných částí tenkého nebo tlustého střeva, stavů po resekci žaludku, po dobu akutní léčby onkologických onemocnění nebo malnutrici jakékoli etiologie, žlučníkové při prokázaných anatomických změnách a při značných funkčních poruchách, se zvyšuje výše uvedená částka životního minima o částku odpovídající typu diety uvedené v odstavci 1 písm. a) až e), se kterou je taková dieta podle odborného lékaře z hlediska zvýšených nákladů srovnatelná.
(4) Pokud zdravotní stav občana vyžaduje více typů dietního stravování, zvyšuje se částka potřebná na zabezpečení výživy a ostatních základních osobních potřeb pouze jednou, a to o částku odpovídající té z diet předepsaných posuzovanému občanovi, která je nejvyšší.
Poznámka pod čarou 4: § 3 odstavec 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
Dosavadní odstavec 2 se označí jako odstavec 5.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, paní kolegyně. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy? Pan kolega Karásek. Prosím.
Poslanec Svatopluk Karásek: Podal bych pozměňovací návrh. Za bod 2 vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, se vkládá nový bod 3, který včetně poznámky pod čarou 11g zní: V § 1 odstavec 5a) se slova "plného invalidního důchodu" nahrazují slovy "občana, který je plně invalidní podle zvláštního předpisu".
Dále § 39 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dosavadní body 3 - 10 se označují jako body 4 - 11. Poznámka pod čarou 11g v bodě čtvrtém se označuje jako poznámka pod čarou 11h.
Krátké odůvodnění: Dostali jsme podnět z kanceláře veřejného ochránce práv, který ve své praxi poukazuje na konkrétní problémy lidí, kteří jsou invalidní, a přitom nepobírají invalidní důchod. Pozměňovací návrh tedy sleduje to, že pod záchranný systém vytvářený tímto zákonem o sociální potřebnosti spadají v současné době pouze ty invalidní osoby, které splňují jiné další podmínky vyžadované zákonem o důchodovém pojištění, především potřebnou délkou pojištění. Vzhledem k tomu, že důchodové zabezpečení je vystavěno na jiném principu, na principu legitimních potřeb, není důvod, aby právní úprava sociální potřebnosti inkorporovala zcela cizorodý prvek vyplývající z principu pojištění.
***