(9.40 hodin)
(pokračuje Turek)
U každého jiného subjektu je možno k pohledávkám vzniklým ve vazbě na jeho hlavní předmět činnosti vytvořit zákonné opravné položky, které snižují základ daně. Na druhé straně však subjekty, spediční firmy, které ručí za celní dluh dle celního zákona a v návaznosti na toto povinné ručení zaplatí celní dluh za skutečného dlužníka, nemohou potom následně (pro?) pohledávku vzniklou za těmito dlužníky vytvářet zákonné opravné položky. Pro tento odlišný a velice tvrdý přístup však není žádný důvod, naopak v tomto případě je celá řada důvodů, aby možnosti tvorby zákonných opravných položek byly stejné jako u každého jiného poplatníka.
Dovolím si zdůvodnit, že změny v zákoně o rezervách nelze chápat jako změny, které by zvyšovaly nároky na státní rozpočet. Naopak, pokud by se dlouhodobě nepovolila forma zákonných opravných položek, mohlo by dojít k předmětným pohledávkám vzniklým z titulu ručení, mohlo by postupně v některých případech docházet ke krachu spedičních a obdobných firem.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy. Navrhovaná úprava je slučitelná s právními akty Evropské unie.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Radimu Turkovi. Slovo nyní uděluji panu poslanci Eduardu Vávrovi a připraví se pan poslanec Miloš Melčák.
Poslanec Eduard Vávra: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, své pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona 586/1992 Sb. jsme vám nechal rozmnožit a dát do lavic, takže jen krátce zdůvodním tyto návrhy. Rozdělil bych to do takových čtyř okruhů.
První okruh mých návrhů je ten, že se zvyšuje odpisová sazba pro fyzické osoby po valorizaci v důsledku inflace.
Druhý okruh - snižuje se sazba daně právnických osob. Tento návrh je i v souladu s programovým prohlášením vlády, v němž se konstatuje, že vláda sníží sazbu daně z příjmu právnických osob. Návrh patří i do priorit Ministerstva průmyslu a obchodu, a to ve zlepšování podnikatelského prostředí v tzv. dílčí úpravě pro podnikání, kde jde zejména o další snížení zdanění firemních zisků. Trend snížení sazby daně je vyjádřen i v námětech pro hospodářskou politiku, které byly předloženy Svazem průmyslu a dopravy České republiky.
Třetí okruh je úprava vstupní ceny hmotného majetku, zkrácení doby pro odpisování, a tím i úprava odpisování hmotného majetku.
Čtvrtý okruh - zvýšení odečtu vstupní ceny
a) hmotného majetku,
b) zařízení pro čištění a úpravu vod,
c) zařízení pro třídění a úpravu surovin,
d) strojů pro zemědělství a lesnictví,
e) nově zařazený, a to je odečet vstupní ceny hmotného majetku pořízeného modernizací nebo rekonstrukcí.
Odečty řeší problém tvorby vlastních zdrojů na investice a stimulují investiční aktivity. Opatření okruhu 2, 3 a 4 z mého krátkého zdůvodnění jistě podpoří snížení nezaměstnanosti a vznik nových firem. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Miloš Melčák a připraví se pan poslanec Jaroslav Gongol. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloš Melčák: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych přednesl avizované pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 131. První pozměňovací návrh přednesu ve dvou variantách, a to první varianta spočívá v tom, že bod 131 zní: "V § 38r se odstavec 1 zrušuje."
Odůvodnění: Není prakticky žádný důvod pro stanovení odlišného vyměřovacího řízení pro určitou skupinu poplatníků od vyměřovacího řízení stanoveného § 47 zákona o správě daní a poplatků. Neúměrné prodlužování lhůt pro vyměření by činilo problémy i v praktické realizaci. Dovolím si to ještě blíže vysvětlit. Jedná se o odlišný režim vyměřování pro pobídkové poplatníky proti klasickým poplatníkům. U klasických poplatníků stanoví lhůtu pro vyměření § 47 zákona o správě daní a poplatků na tři roky od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání, přičemž tato lhůta může být za splnění určitých předpokladů prodloužena nejdéle na období deseti let.
Navrhovaná novela stanovuje lhůtu pro vyměření daně jak pro zdaňovací období, ve kterém nárok na slevu vznikl, tak pro všechna zdaňovací období, za která lze slevu uplatnit po dobu deseti let dle § 47 zákona o správě daní a poplatků, tj. od konce kalendářního roku, v němž uplynula lhůta pro uplatnění nároku na slevu. Za situace, kdy desetiletá lhůta pro vyměření za všechny roky uplatňování slevy je navázána na poslední rok, ve kterém je uplatněn nárok na slevu, může se stát, že pro první zdaňovací období, za které lze slevu uplatnit, bude období vyměření trvat až 23 let. Dovolím si to spočítat: 3 roky od splnění podmínek, a tedy možnosti uplatňování daňové slevy, až do začátku skutečného uplatňování daňové slevy, k tomu se přičte 10 let vlastního uplatňování daňové slevy a dalších 10 let pro lhůtu k vyměření. Nyní tedy hrozí pobídkovým poplatníkům možnost kontroly a doměření za období až 23 let, aniž by např. byla zakotvena povinnost Ministerstva financí k průběžné závazné kontrole či ke kontrole v přiměřené době.
V případě, že tento návrh ve variantě 1 nebude přijat, navrhuji následující pozměňovací návrh nebo navrhuji tento pozměňovací návrh ve 2 variantě a to takto:
"§ 38r odstavec 1 zní: Byla-li poskytnuta investiční pobídka formou slevy na dani, běží lhůta pro vyměření pro každé zdaňovací období, za které byla sleva na dani uplatněna, po dobu 10 let od konce tohoto zdaňovacího období."
Odůvodnění: V případě pobídkových poplatníků, pokud je vůle nastavit přísnější režim oproti klasickým nepobídkovým poplatníkům, je již dostatečným zpřísněním stanovení desetiletého vyměřovacího období namísto režimu 3 + 3 + 3 + 1. Ti, co se zabývají daněmi, vědí, o čem mluvím. To je nejdelší možné daňové období platné pro klasické poplatníky.
Druhý pozměňovací návrh spočívá v tom, že v bodě 36 se vypustí text § 19 odstavec 5. Opakuji - v bodě 36 vládního návrhu novely se vypouští text § 19 odstavec 5.
Odůvodnění: Navrhované znění novely obsahuje omezující ustanovení, které znemožňuje uplatnit osvobození podle § 19 odstavec 1 písm. zd) až zh) ve znění navrhované novely v případě, že mateřská nebo dceřiná společnost využije slevy na dani z příjmů podle § 35a, resp. § 35b zákona o daních z příjmů. Bližší zdůvodnění lze zformulovat do tří bodů.
První: Existuje možný rozpor se směrnicí Rady č. 90/435/EHS.
***