(15.40 hodin)
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, jak dobře víte, 2. října minulého roku Ústavní soud České republiky svým nálezem značka P1 Us 5/02 zrušil zákon číslo 501/2001 Sb., kterým se novelizoval jednak obchodní zákoník, jednak občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o cenných papírech a zákon o notářích, přičemž v nálezu Ústavního soudu, resp. v jeho odůvodnění, čteme, že se nezabýval obsahem tohoto zákona a že jediným důvodem pro zrušení tohoto zákona byla procedura, kterou byl tento zákon přijat. A Poslanecké sněmovně vytýká Ústavní soud, že své usnesení o schválení návrhu zákona revokovala a o upraveném návrhu znovu hlasovala za věcnou a časovou hranicí, jejíž překročení je podle nálezu Ústavního soudu nepřípustné.
Skutečnost je taková, že tento nález Ústavního soudu ruší předmětný zákon dnem 31. března tohoto roku.
Jak sami z tisku seznáváte, jde o rozsáhlý zásah do materie upravené obchodním zákoníkem a je vcelku nepochybné, že tedy 1. dubna roku 2003 musíme mít ve Sbírce zákonů tuto mezeru vyplněnu. Vláda proto přikročila ke kroku, který považovala za jediný možný. Doslova bez jediné změny, zcela otrocky vám předkládá návrh novely, který obsahuje přesně to znění, které v tuto chvíli platí. To znamená - je vám předložena novela obchodního zákoníku a řady dalších zákonů, která je doslova totožná s platným zněním, které obě komory Parlamentu přijaly a které tedy je v tuto chvíli součástí platného právního řádu, leč přestane touto součástí být 1. dubna tohoto roku. Jinými slovy - v rámci legislativního procesu jsme nepřijali vůbec žádné snahy o jiné zásahy do předmětné zákonné materie a předložili jsme vám pouze to, co je dnes součástí platného právního řádu tak, jak to obě komory Parlamentu schválily.
Proto jsme požádali Poslaneckou sněmovnu, aby postupovala podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu a aby schválila tuto novelu v prvém čtení. S ohledem na to, že v souladu s citovaným ustanovením jednacího řádu předepsané kvorum poslanců uplatnilo veto proti tomuto postupu, vidím jedinou možnost. Nechceme-li zcela rozvrátit hospodářský život této země po 1. dubnu, musíme 1. dubna mít legislativní proces se vším všudy ukončen. Znamená to, že bych byl velmi rád, kdyby za dané situace Poslanecká sněmovna postupovala podle jednacího řádu tak, aby zkrátila lhůtu mezi prvním a druhým čtením ze zákonné lhůty 60denní o 52 dnů na osmidenní, aby ještě na této schůzi, v průběhu této schůze, mohl ústavně právní výbor jako výbor gesční novelu projednat a přikročit i ke druhému a třetímu čtení, aby zbyl dostatečný prostor i pro druhou komoru Parlamentu.
Jsem přesvědčen, s ohledem na to, že tato novela neobsahuje nic nového než to, co je dnes ve Sbírce zákonů a co je tedy dnes platnou právní normou, že tento postup bude Poslaneckou sněmovnou aplikován. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi vlády a panu ministru spravedlnosti Pavlu Rychetskému a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Eva Dundáčková.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych ve své zpravodajské zprávě začala tam, kde pan ministr skončil, a s ulehčením konstatovala, že podle mého názoru se rozvrátit hospodářský život jakoukoliv legislativní činností nepodaří. Říkám, že tak konstatuji s ulehčením, neboť jsem přesvědčena, že obchodní vztahy existují a existovat budou navzdory naší píli a vůli je zlepšovat, zlepšovat legislativu, kterou posléze zpravidla zhoršujeme.
Jistě je však možné ztrpčit život podnikatelům, podnikatelské obci a obchodní vztahy znesnadnit tím, že bychom se nepoprali s nálezem Ústavního soudu. A v tomto bodu nelze než s ministrem spravedlnosti coby předkladatelem tohoto bodu, zástupcem vlády, která předkládá sněmovní tisk číslo 190, souhlasit.
Dovolte mi ale, abych se vrátila k roku 2001, kdy skupina poslanců prostřednictvím novely zákona, posléze schválené jako zákon číslo 501/2001 Sb., reagovala na legislativně technické chyby a dále na výkladové problémy, které byly způsobeny přijetím velké novely obchodního zákoníku, velké vládní novely obchodního zákoníku, která - podle mého hlubokého přesvědčení - ve skutečnosti opravdu podnikatelské obci namnoze život ztrpčila. Nicméně tyto legislativně technické chyby po delším úsilí v této sněmovně odstraněny přijetím právě onoho zákona číslo 501 byly a tato novela vstoupila, resp. tento zákon nabyl účinnosti 31. prosince roku 2001.
2. října 2002 Ústavní soud svým nálezem citovaným zde ministrem spravedlnosti, tedy spisovou značkou P1 US 5/02, po více než tři čtvrtě roce účinnosti tohoto zákona tento zákon zrušil, a to s účinností skutečně od 31. března letošního roku. Mně přijde pozoruhodný tento zásah zejména s ohledem na skutečnost, že - jak již zde bylo také konstatováno - důvodem ke zrušení nebyl nesouhlas s obsahem, jakýmkoli obsahem tohoto zákona, nýbrž pouhé procedurální důvody, které vedly Ústavní soud k přesvědčení, že je třeba přerušit platnost normy, která již třičtvrtě roku tou dobou byla účinná, to znamená na základě níž právě ony zmiňované hospodářské vztahy fungovaly.
2. října 2002 tedy Ústavní soud vydal svůj nález a sněmovna dnes svým hlasováním o programu schůze projevila vůli postavit se problematice, do které nás Ústavní soud svým nálezem dostal, čelem. Předřadila projednávání tohoto bodu, zařadila jej na dnešní den. Podle mého názoru tak také projevila vůli, aby v určitém časovém úseku se opravdu s tímto problémem vypořádala. Nicméně i samotná zkušenost, že již v říjnu došlo k vynesení usnesení Ústavního soudu a teprve 30. ledna roku 2003 předložila vláda tisk číslo 119 do sněmovny, resp. novelu, která posléze byla tedy jako tisk číslo 190 předložena ostatním poslancům, ve mně vyvolává přesvědčení, že se vláda opravdu důsledně touto novelou zabývala. A já jsem přesvědčena o tom, že nemáme pochybiti podruhé a že také my jako zákonodárci máme určité úsilí a určitý čas projednání této novely věnovat.
Po dohodě představitelů poslaneckých klubů si dovoluji - a zopakuji tak ještě v podrobné rozpravě, bude-li to zapotřebí - konstatovat, že poté, co 50 poslanců vetovalo projednání podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, navrhuji, abychom zkrátili lhůtu k projednání o 52 dnů a abychom se vypořádali s projednáním v Poslanecké sněmovně v osmi dnech.
***