(17.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Jako druhý byl vylosován pan poslanec Walter Bartoš, který interpeluje paní ministryni školství Petru Buzkovou, a já ho nyní prosím, aby svou interpelaci uvedl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Walter Bartoš: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně školství, dámy a pánové, obracím se na vás s interpelací týkající se postupu ústřední školní inspektorky paní Ing. Marie Kalábové. Ve svém dopise ze dne 20. září 2002 žádá vrchní inspektorku ve Zlíně o přepracování návrhů osobních příplatků jí podřízených pracovníků. Svůj postup zdůvodňuje tím, že osobní příplatky inspektorů jsou vyšší než osobní příplatky inspektorek, což údajně vytváří nerovnost mezi příležitostmi mužů a žen. Podle jejího právního názoru to nepřipouští novelizovaný zákoník práce, vycházející ze směrnic Evropského společenství.
Vážená paní ministryně, chci zdůraznit, že odměňování inspektorů se řídí zákonem č. 143 z roku 1992, o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech. V § 12 tohoto zákona se uvádí, že k ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce lze poskytnout osobní příplatek. Táži se vás proto, zdali taková nepřímá intervence ústřední školní inspektorky, směřující k nahrazení dikce tohoto zákona apelem na rovnostářský přístup, je opravdu žádoucí. Jinými slovy, moje otázka zní: má se udělování osobních příplatků řídit skutečně jenom kvalitou práce, nebo také dalšími kritérii, například jakého je hodnocený pracovník pohlaví?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím nyní paní ministryni školství, aby se ujala odpovědi na vaši interpelaci. Prosím, paní ministryně.
Ministryně školství ČR Petra Buzková: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane Bartoši, dámy a pánové, sice se přiznám, že je mi tak trochu líto, že jsem na rozdíl od svého kolegy Ambrozka neobdržela také takto krásný dárek, možná jsem od vás očekávala anděla, ale vidím, že už asi pravděpodobně nic nedostanu. Pustím se tedy na odpovědi na vaši interpelaci.
Bohužel, a je mi to velmi líto, vám asi nedokáži dát odpověď zcela jednoznačnou. Důvod je zcela nasnadě. Otázka, která byla na seznamu interpelací, na kterou jsem se připravovala, byla na výklad zákona, nejednalo se o konkrétní kauzu. Tudíž jsem přesvědčena o tom, že by ode mne bylo i velmi neseriózní, kdybych se vyjadřovala ke konkrétní kauze, se kterou nejsem dokonale obeznámena, a dokonale jsem se s ní obeznámit nemohla, neboť mně nebylo dopředu sděleno, že budeme jednat o tomto konkrétním problému.
Nicméně plně souhlasím s tím, co jste citoval ve své interpelaci o účelu osobního příplatku, který oceňuje náročnost práce a dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky vykonávané práce zaměstnance. Vaše otázka, zda osobní příplatek má hodnotit kvalitu práce, nebo nějaká další hlediska, je poměrně jasná. Má hodnotit pouze dlouhodobě dosahované výsledky kvalitní práce. V tomto s vámi plně souhlasím.
Na ministerstvu školství byl k realizaci osobních příplatků v působnosti tohoto resortu vydán Pokyn ministra k poskytování osobních příplatků ze dne 27. 6. 1995. Uvedený pokyn byl rozeslán všem školským úřadům v ČR, jejich prostřednictvím školám a školským zařízením. Důvodem k vydání tohoto pokynu bylo zdůraznění dlouhodobého motivačního charakteru osobního příplatku a zamezení negativních jevů při konkrétním poskytování, to znamená, každý měsíc jiná částka osobního příplatku. Ministerstvo školství doporučuje školám a školským zařízením, zaměstnavatelům, aby určily jasná pravidla pro poskytování osobního příplatku s uvedením podmínek a kritérií, např. ve vnitřním platovém předpisu.
Co se týká vaší konkrétní otázky na paní ústřední školní inspektorku Kalábovou, neumím samozřejmě v žádném případě odpovědět v tom smyslu, zda její intervence byla či nebyla oprávněná. Protože pakliže by dlouhodobě a trvale na zlínské Krajské školní inspekci docházelo k tomu, že dobrá a náročná práce žen inspektorek byla oceňována hůře než práce jejich kolegů, byla by takováto intervence zcela na místě, protože by jejím účelem bylo, aby dobrá a náročná práce byla oceňována bez jakýchkoliv dalších kritérií, jako je např. pohlaví školního inspektora, o kterého se jedná. Pakliže by se mělo jednat o zvýhodnění jedné nebo druhé strany, byla by to bezesporu chyba.
Takže ještě jednou zopakuji odpověď na vaši původní otázku: ano, souhlasím s tím, že jediným kritériem osobního přípatku má být náročnost práce a dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky vykonávané práce zaměstnance. (Potlesk pana ministra Škromacha.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní ministryně. Doplňující otázka od pana Waltera Bartoše. Prosím.
Poslanec Walter Bartoš: Děkuji. Já musím také zatleskat, stejně jako pan ministr Škromach. Já s tou odpovědí souhlasím. Jsem rád, že paní ministryně zastává názor, že skutečně vykonaná práce je to zásadní, od čeho by se měl odvíjet osobní příplatek, protože pokud to ve školství nebudeme takto dělat, tak samozřejmě bychom učitelům, ředitelům, inspektorům vydávali zprávu, že mohou pracovat, jak chtějí, a stejně to na nic nebude mít vliv. Takže děkuji. Předám vám osobně dopis, který jsem obdržel. Byl bych rád, kdybyste se jím zabývala.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Čili to nebyla doplňující otázka, spíše poděkování paní ministryni za její odpověď.
Nyní vyzývám pana poslance Jiřího Bílého, který je třetím vylosovaným v pořadí dnešních interpelací, aby uvedl svou interpelaci na pana ministra Stanislava Grosse. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Bílý: Paní předsedající, děkuji. Bohužel tady nevidím pana ministra zatím - jestli ho neodnesl čert? A už jde, tak ho čert neodnesl.
Vážený pane ministře, já ještě počkám…
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Běží vám čas, pane poslanče. Raději nečekejte.
Poslanec Jiří Bílý: Vážený pane ministře, obracím se na vás s problematikou aplikace přechodných ustanovení nového zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. Velmi mě znepokojil názor ředitele Služby správní činnosti Policie ČR plukovníka Ing. Antonína Kremla, který byl publikován ve Střelecké revue č. 11 z roku 2002, podle kterého by každý, kdo vlastní zbraň, která spadá podle nového zákona do kategorie B, zbraně na povolení, bude povinen do čtyř měsíců od účinnosti tohoto zákona požádat o povolení k držení zbraně. Podobně i k nošení zbraně si občan údajně bude muset nechat zapsat oprávnění k nošení zbraně do zbrojního průkazu. Majiteli by se pravděpodobně vydal nový zbrojní průkaz s dobou platnosti toho starého průkazu s odůvodněním, že podle § 12 odst. 8 oprávnění nosit zbraň kategorie B se zaznamenává do zbrojního průkazu.
Tento názor nejen směřuje k šikanování slušných občanů, ale je i v rozporu se zákonem, protože podle § 80 odst. 2 zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, který nabývá účinnosti 1. 1. 2003, každý, kdo je ke dni účinnosti tohoto zákona oprávněn držet a nosit zbraň kategorie B, je oprávněn vlastnit, držet a nosit podle tohoto zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že držitelé zbrojních průkazů kategorie G (?) jsou oprávněni vlastnit, držet a nosit svoje zbraně i podle nového zákona. Podle § 81 odst. 1 písm. c) se např. zbrojní průkazy skupiny G ze zákona automaticky převádějí na skupinu E. Nový zákon občanovi neukládá povinnost opětovně žádat o povolení k držení zbraně, ani zákon nikde neukládá povinnost nechat si již platné oprávnění k nošení zbraně zaznamenávat.
Kdybyste mi, pane ministře, na toto mohl odpovědět. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče, a poprosím o odpověď pana ministra Stanislava Grosse. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, pokusím se odpovědět co možná nejlépe. Teď nevím, jestli pan poslanec samozřejmě bude spokojen s tou odpovědí.
Za prvé jenom pro obecnost uvedu, že nový zákon o střelných zbraních a střelivu zavádí čtyři kategorie zbraní.
***