(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem podle našeho pořadu jsou
79.
Ústní interpelace
určené předsedovi vlády ČR a ostatním členům vlády. Po zahájení 8. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Vladimíra Špidlu či na vládu ČR, a to v čase od 16 do 17, na ostatní členy vlády pak od 17 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly minulé úterý rozdány do lavic.
Nyní dávám slovo poslankyni Aleně Páralové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády pana Vladimíra Špidlu. Připraví se pan poslanec Petr Nečas. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Vážený pane premiére, při každé příležitosti slibujete občanům sociální stát. Jak se slučuje toto vaše tvrzení s faktem, že Klausovy vlády dávaly daleko více finančních prostředků na investice firem, které zaměstnávají alespoň 50 % zdravotně postižených pracovníků, než vláda Zemanova? A jak je to možné, že vláda Špidlova dává ještě méně finančních prostředků, než dávala vláda Zemanova? Další rána zaměstnavatelům zdravotně postižených občanů přichází s minimální mzdou.Vzhledem k tomu, že po 1. lednu 2003 se hodnota minimální mzdy výrazně zvýší, dá se očekávat, že do pásma minimální mzdy spadne podstatně více zaměstnanců. A části zaměstnanců, kteří se dostali do zóny pásma minimální mzdy, se zaměstnavatelé zbaví, čímž se přesunou do péče úřadů práce hlavně lidé s nízkou kvalifikací.
Zcela speciální dopad bude na zaměstnavatele zdravotně postižených a zejména chráněných dílen, kde nejméně 20 % tvoří zejména pracovní místa víceméně sociální. I tito zaměstnavatelé jsou povinni respektovat minimální mzdu, i když vyhláška jim umožňuje vyplácet někdy 50 %, resp. 75 % minimální mzdy. Málokdo ale ví, že například mentálně retardovaný člověk, schopný jednoduché práce, avšak nerovnoměrného výkonu, není zpravidla poživatelem invalidního důchodu a již nyní jsou tito lidé pro zaměstnavatele proděleční a doplácí se na ně i přes všechna zvýhodnění, která stát poskytuje.
Otázka: Domníváte se stejně jako já, že zvýšení minimální mzdy zvýší nezaměstnanost lidí se zdravotním postižením a že dopadne zejména na zaměstnavatele - (Předsedající: Upozorňuji na čas.) - kteří zaměstnávají alespoň 50 % zdravotně postižených občanů? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podpora zaměstnavatelských subjektů zaměstnávajících více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností je řešena ustanovením zákona o zaměstnanosti, zákona o daních a dotačním systémem Ministerstva práce a sociálních věcí. V návaznosti na platnost zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), byl s účinností od 1. 1. Ministerstvem financí převeden objem rozpočtových prostředků určených na podporu podnikatelských subjektů zaměstnávajících převážně zdravotně postižené osoby do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.
Příkazem ministra č. 1 z roku 2001 byly vydány zásady pro poskytování dotací podnikatelským subjektům zaměstnávajícím nejméně 50 % občanů se změněnou pracovní schopností, dále jen zásady, a zároveň byla jmenována dotační komise pro rozdělování těchto finančních prostředků. Přestože text zásad vycházel z podobného materiálu Ministerstva financí, jednotlivá ustanovení zásad byla konzultována s pracovníky Ministerstva financí, v průběhu prvního roku poskytování dotací se vyskytly určité problémy, které vycházely z těchto skutečností: Ministerstvo financí poskytovalo dotace podle zákona č. 576/1990 a od 1. 1. byly dotace poskytovány podle nového zákona 218/2000. To znamená - jednotlivá ustanovení tohoto zákona procházela procesem výkladu, který zejména v kontrolní činnosti přinesl zcela nové prvky.
Aby byla zajištěna užší kontrola, byly žádosti předkládány prostřednictvím místně příslušného úřadu práce, což následně zvýšilo časovou náročnost. Také výrazně narostl počet subjektů, které o dotace žádaly. Závěrem roku 2001 byl na základě poslaneckých návrhů schválen zákon č. 474/2000, kterým se měnil zákon č. 1/1991, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Poslanecké návrhy byly jistě vedeny snahou zvýšit motivaci k zaměstnání zdravotně postižených osob, ale dnes je již zřejmé, že podobná rozhodnutí by měla vycházet z hlubšího rozboru.
Příkladem jsou časté dotazy, jak se vyrovnat se situací, kdy účelově vznikají subjekty, které splní podmínku 50 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností a které provádějí pouze obchodní činnost, a tím naprosto nevhodně zasahují do plnění povinností zaměstnávat občany se změněnou pracovní schopností podle ustanovení 24 zákona o zaměstnanosti. Ustanovení 24 v odstavci 3 písm. b) totiž umožňuje plnit tuto povinnost odběrem výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % občanů se ZPS. Tato možnost plnění byla právě poslaneckým návrhem vložena do zákona s cílem, že odběrem výrobků se zajistí těmto zaměstnavatelům jejich výrobní činnost, a tak následně bude zajištěno i udržení a nárůst pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností. Pokud ovšem takový zaměstnavatel provozuje pouze obchodní činnost, to znamená, že sám nic nevyrábí, zaměstnává jednoho zaměstnance, který je občanem se ZPS, to je zaměstnává 100 % se ZPS, a prodá jeden automobil za 450 tisíc, zajistí tak odběrateli plnění 10 občanů se ZPS.
Dalším dotazem, který s výše uvedeným příkladem úzce souvisí, je dotaz ke způsobu výpočtu osob na základě odběru výrobků. Odebere-li odběratel zboží za 450 tisíc a následně vydělí tuto částku trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství - vycházíme-li z předpokladu, že tato mzda bude činit 15 tisíc, to je celkem 45 tisíc - získá pro potřeby zaměstnávání 10 osob. Na základě předcházející právní úpravy, kdy byla použita produktivita práce, získal jednu osobu, mnohdy jen 0,5 osoby, podle výše produktivity práce zaměstnavatele, od kterého výrobky odebírá.
Je zřejmé, že nová právní úprava v tomto bodě je přechodem od jednoho extrému k druhému.
Nově vložený § 24A stanoví podmínky pro poskytování příspěvku zaměstnavateli zaměstnávajícímu z celkového počtu svých zaměstnanců více než 50 % zaměstnanců se ZPS, to znamená, stanoví nárokový příspěvek jmenovaným zaměstnavatelským subjektům. Toto ustanovení nahradilo poskytování neinvestičních dotací podle zásad, a proto v souvislosti s touto změnou byly dodatkem č. 2 změněny zásady pro poskytování dotací podnikatelským subjektům zaměstnávajícím nejméně 50 % občanů se změněnou pracovní schopností.
Z této změny zásad vyplývá, že podnikatelským subjektům zaměstnávajícím nejméně 50 % zaměstnanců se z celkového počtu zaměstnanců na základě uvedeného posledního znění zásad neposkytují neinvestiční dotace, ale nadále se poskytují dotace investičního charakteru a návratné finanční výpomoci.
V roce 2001 byly dotace čerpány následujícím způsobem.
Rozpočtová kapitola neinvestičních dotací 270 milionů, převod rozpočtovým opatřením z investičních pobídek 2 mil. 512 tis.
***