(10.20 hodin)
Poslanec Jiří Patočka: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, myslím, že toto je určitě vážný problém, který projednáváme. Tento vážný problém už jsme nedávno projednávali v souvislosti s neschválenými státními závěrečnými účty na předchozí dva roky.
Dovolím si vám říci něco, co je myslím jedním ze základních projevů nebo diagnostických velmi negativních projevů, které považuji za nutné vám sdělit.
Pokud jste se zabývali touto materií, je zřejmé - a upozorňuji ještě na určitou souvislost se zprávou ČNB o měnovém vývoji a o inflaci - tak je potřeba vidět, že v České republice dochází k jednomu velmi negativnímu projevu. Stále a stále se snižují úvěry u českých domácích podniků, to znamená u podniků, které nejsou pod zahraniční kontrolou. Tyto firmy se dostávají do obrovských finančních a existenčních potíží v této transformační trajektorii, kterou máme před sebou a která nás čeká ještě při vstupu do EU. Tyto úvěry, které jsou uvolňovány z této podnikové sféry, jsou transferovány v podstatě přímo do úvěrů vládě, kdy tyto komerční banky nakupují velmi výhodné dluhopisy. Dochází tedy k jedné věci, že vláda, která součinností všech zákonů, které platí, kdy dochází k vytlačování výdajů mandatorními výdaji, dochází ke stagnaci kapitálových výdajů a samozřejmě dochází i k tomu, co jsem uvedl - vytlačování produktivních úvěrů pro podniky; u těchto podniků samozřejmě dochází k poruchám, dochází k bankrotům, dochází k nezaměstnanosti, a samozřejmě tito lidé se dostávají potom do záchytné sociální sítě, kterou vláda buduje.
Myslím, že toto je jeden ze základních kamenů a problémů tohoto ekonomického řízení, a myslím si také, že by nám pan ministr mohl odpovědět, jakým způsobem hodlají tento trend zastavit, pokud tento záměr mají. Míním tím vytlačování těchto úvěrů a podporu českého domácího průmyslu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo další se hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, všeobecnou rozpravu končím. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Do podrobné rozpravy se nehlásí nikdo, proto tedy podrobnou rozpravu končím a dávám možnost vystoupit panu ministrovi se závěrečným slovem, resp. odpověďmi na položené otázky.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Pokud jde o vystoupení pana poslance Recmana, musím říci, že NKÚ skutečně ve svém stanovisku vyjádřil několik zásadních připomínek. Část těchto připomínek podle mého názoru byla oprávněně směřována zejména do oblasti solidnosti predikce očekávaných daňových příjmů v roce 2002, tak jak byly postaveny v návrhu rozpočtu a ve schváleném rozpočtu na rok 2002. To se týkalo otázky zacílení odhadu příjmů z daně z přidané hodnoty a daně z příjmů z cel, kde se tento odhad ukázal jako částečně nepřesný.
Musím říci, že část těchto připomínek NKÚ měla spíše metodickou či spíše ekonomicko-politickou povahu, a je otázka, do jaké míry přísluší Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, aby z takovýchto pozic kritizoval státní rozpočet nebo plnění zákona o státním rozpočtu. Tyto připomínky směřovaly k přetrvávajícímu růstu deficitu v oblasti pojistného na důchodové zabezpečení, tyto připomínky byly vztaženy k zahrnutí některých mimořádných a neopakovatelných příjmů do státního rozpočtu a rovněž tato kritika byla soustředěna na způsob zahrnování výdajů spojených s úhradou ztráty Konsolidační banky, resp. Konsolidační agentury do výdajů státního rozpočtu.
Pokud jde o reakce na to, jakým způsobem Ministerstvo financí naloží s těmito připomínkami a s tímto stanoviskem. Částečně tyto připomínky byly zohledněny při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003. Ministerstvo financí vycházelo z revidované prognózy makroekonomického vývoje v roce 2003 s tím, že jsme během rozpočtového procesu zreálnili náš odhad vývoje ekonomiky; to znamená, oproti optimističtějším odhadům, které vycházely s predikce makroekonomického vývoje, která byla zpracována v červenci letošního roku, nová, aktualizovaná predikce snížila odhad růstu HDP v ekonomice ČR v roce 2003 a tomuto snížení odhadu růstu HDP byl přizpůsoben i odhad příjmů v oblasti daní a odhad příjmů v oblasti cel. Snažili jsme se tady poučit ze situace, která nastala z hlediska plnění státního rozpočtu v roce 2002. Současně jsme už do příjmů státního rozpočtu v roce 2003 nezahrnuli mimořádné a neopakovatelné příjmy.
Pokud jde o debatu, která se týká zahrnování výdajů spojených s úhradou ztráty Konsolidační agentury, musím říci, že vláda do státního rozpočtu na rok 2003 zahrnula pouze úhradu ztráty Konsolidační agentury za rok 2001, což je ztráta, která je verifikována v účetní uzávěrce Konsolidační agentury, a tudíž je zřejmé, že pokud jde o úhradu ztráty za rok 2001, již je známo konečné a celé číslo. NKÚ mj. kritizoval fakt, že vláda mimořádně během roku zahrnovala do výdajů státního rozpočtu i úhrady dodatečné ztráty Konsolidační agentury, tak jak byla v čase identifikována. Domnívám se, že i tady jsme vyhověli námitce NKÚ, která směřovala vůči způsobu, jakým vláda nakládala se systémem úhrad ztrát Konsolidační agentury.
Pokud jde o konstatování a dotaz pana poslance Patočky, musím říci, že vládě je zřejmý vytěsňovací efekt, který vzniká v souvislosti s krytím veřejného dluhu, zejména státního dluhu a zejména deficitu státních rozpočtů emisemi státních dluhopisů, střednědobých a dlouhodobých, na domácím trhu. Je zřejmé, že tento vytěsňovací efekt funguje i v české ekonomice, a jedinou cestou, jak tomuto čelit za současné měnové situace, kdy není vhodné, aby vláda emitovala dluhopisy na devizových trzích, je usilovat o takovou rozpočtovou politiku, která povede ke snižování podílu deficitu veřejných rozpočtů a státního rozpočtu na hrubém domácím produktu. To přirozeně vyžaduje změnu rozpočtové fiskální politiky v ČR.
V tuto chvíli se na Ministerstvu financí zpracovává návrh rozpočtového výhledu na období let 2003 až 2006, který bude předložen do vlády ČR v polovině měsíce prosince a potom bude podroben široké debatě nejen ve vládě, ale jistě i v celé společnosti a jistě i v orgánech Poslanecké sněmovny. Tento výhled bude navrhovat určitou změnu fiskální politiky, která by měla vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů a ke snižování podílu schodku státního rozpočtu na HDP. Jiná reakce na negativní působení vytěsňovacího efektu podle mého názoru není možná. Toto je klíčová reakce, kterou vláda bude muset učinit, pokud chce působení tohoto efektu v příštích letech zabránit. Nepochybně vláda požádá o podporu při realizaci těchto opatření i strany, které nejsou součástí vládní koalice.
V tuto chvíli děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Návrh usnesení přednesl předseda rozpočtového výboru. Poprosím ho ještě jednou, aby jej zopakoval. Ještě jednou prosím o návrh usnesení k tomuto bodu, neboť nikdo další se nehlásí.
***