(17.00 hodin)
(pokračuje Kasal)
Nyní budeme hlasovat o zkrácení lhůty o 30 dní. Připomínám, že pan zpravodaj tento návrh, tuto žádost pana předsedy vlády podpořil.
Rozhodneme o tom v hlasování pořadové číslo 123, které jsem právě zahájil. Táži se, kdo je pro toto zkrácení. Kdo je proti?
Hlasování skončilo výsledkem pro 118, proti byli 3. Tento návrh byl přijat.
Děkuji panu ministru Sobotkovi a panu zpravodaji Roučkovi a konstatuji, že jsme ukončili první čtení tohoto vládního návrhu.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je
38.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
s ratifikací Evropská úmluva o přeshraniční televizi Rady Evropy (číslo 132),
sjednaná ve Štrasburku dne 5. května 1989, ve znění Protokolu pozměňujícího
Evropskou úmluvu o přeshraniční televizi ze dne 9. září 1998, která byla
za Českou republiku podepsána v Budapešti dne 7. května 1999
/sněmovní tisk 83/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede ministr kultury Pavel Dostál. Prosím ho, aby se ujal slova.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane místopředsedo, Evropská úmluva o přeshraniční televizi, dále jen úmluva, byla vypracována řídícím výborem Rady Evropy pro hromadné sdělovací prostředky na základě deklarace přijaté první evropskou ministerskou konferencí o politice hromadných sdělovacích prostředků, která se konala ve Vídni v roce 1986. Výbor ministrů Rady Evropy přijal text úmluvy dne 15. března 1989, přičemž k dnešnímu dni úmluvu podepsalo 35 a ratifikovalo 25 členských států Rady Evropy. Úmluva reagovala na změny, které se odehrály v 80. letech v oblasti televizního vysílání a které se v rámci Evropských společenství nejvíce odrazily v přijetí tzv. směrnice televize bez hranic. Text úmluvy je přitom víceméně shodný s příslušnými ustanoveními uvedené směrnice, jež byla do právního řádu České republiky transponována zákonem č. 231 z loňského roku.
Technický a ekonomický rozvoj a především novelizace této směrnice televize bez hranic si vyžádaly revizi úmluvy. V roce 1998 byl proto přijat protokol pozměňující úmluvu.
Úmluva představuje společnou základnu pro rozvoj televizních programů a jejich šíření přes hranice států, je zárukou svobody příjmu a stanoví princip neomezování převzatého vysílání programů.
Omezení, která úmluva upravuje ve vztahu k programům, jsou motivována především svobodou projevu a právem na informace, ochranou dětí a mladistvých, stanovením pravidel pro vysílání reklamy, teleshoppingu a pro sponzorování pořadů či zajištění práva na odpověď. Protokol pozměňující úmluvu pak nadále podstatně rozšířil přístup veřejnosti k tzv. událostem značného společenského významu a pozměnil také ustanovení úmluvy o teleshoppingu, který ačkoliv byl zpočátku chápán jako zvláštní druh reklamy, je nadále považován za samostatný druh vysílání.
Vláda České republiky vyslovila svým usnesením ze dne 30. listopadu 1998 č. 791 souhlas s podpisem úmluvy, a to ve znění pozměňujícího protokolu, s výhradou ratifikace. Úmluva byla jménem České republiky podepsána 7. května 1999 v Budapešti a je předkládána Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací rovněž právě ve znění onoho pozměňujícího protokolu. Smlouva má charakter prezidentské smlouvy, a proto podléhá ratifikaci prezidentem republiky po předchozím projednáním Parlamentem České republiky.
Důvodem pro předložení návrhu na ratifikaci úmluvy je sladění české právní úpravy s úpravou obsaženou v úmluvě. Teprve v loňském roce totiž nabyl účinnosti zákon č. 231 o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, jehož právní úprava je v souladu nejen s právem Evropských společenství, tj. se směrnicí televize bez hranic, nýbrž i se zněním této úmluvy. Po ratifikaci úmluvy bude moci Česká republika jako smluvní strana úmluvy zaslat generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlášení o přijetí protokolu pozměňujícího úmluvu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Pavlu Dostálovi. Zpravodajkou pro prvé čtení byla určena paní poslankyně Eva Nováková, takže ji prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Eva Nováková: Vážený pane předsedající, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, Poslanecká sněmovna má dnes na programu jednání vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Evropská úmluva o přeshraniční televizi, dále jen úmluva, která byla vypracována řídícím výborem Rady Evropy pro hromadné sdělovací prostředky dne 15. března 1989, a to na základě deklarace přijaté první evropskou ministerskou konferencí o politice hromadných sdělovacích prostředků, která se uskutečnila ve Vídni roku 1986. Smluvní úprava má charakter prezidentské smlouvy, a proto podléhá ratifikaci prezidentem republiky, ovšem po předchozím projednání Parlamentem České republiky.
Ačkoliv se jedná o úmluvu Rady Evropy, její text je do značné míry shodný s právní úpravou obsaženou ve směrnici Evropských společenství č. 552/1989, to je tzv. směrnice televize bez hranic, jež byla do českého právního řádu transponována zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání. V době svého přijetí reagovala úmluva a podobně i směrnice na změny, které se odehrály v 80. letech minulého století v oblasti televizního vysílání. Jejím cílem bylo upravit v rámci členských států Rady Evropy rozvoj a šíření televizních programů přes hranice států a zaručit svobodu příjmu vysílání televizních programů.
Omezení, která úmluva stanoví, jsou motivována pouze ochranou dětí a mladistvých, stanovením pravidel pro vysílání reklamy, teleshoppingu a sponzorování pořadů či zajištěním práva na odpověď. Překotný technický a ekonomický rozvoj v průběhu 90. let minulého století si vyžádal revizi úmluvy, k níž došlo přijetím protokolu pozměňujícího úmluvu. Protokol především podstatně rozšířil přístup veřejnosti k tzv. událostem značného společenského významu a upravil teleshopping původně chápaný pouze jako zvláštní druh reklamy jako nový samostatný druh vysílání.
Do dnešního dne podepsalo úmluvu 35 a ratifikovalo 25 členských států Rady Evropy a Vatikán. Vláda České republiky vyslovila svůj souhlas s podpisem úmluvy již svým usnesením ze dne 30. listopadu 1998, a to ve znění pozměňujícího protokolu, ovšem s výhradou ratifikace. Úmluva byla následně jménem České republiky podepsána 7. května 1999 v Budapešti, avšak nemohla být ratifikována z důvodů neslučitelné české právní úpravy. Teprve v roce 2001 byl přijat a nabyl účinnosti zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, jehož právní úprava je v souladu s textem úmluvy ve znění pozměňujícího protokolu v souladu.
***