(14.30 hodin)
(pokračuje Vícha)
Ve VKP nelze rovněž instalovat ani dětská zařízení nebo jiná zařízení, která by mohla zatraktivnit bydlení. Dosavadní princip registrace podle § 6 zákona umožňuje totiž věcně a místně příslušnému orgánu ochrany přírody zaregistrovat VKP i přes nesouhlas vlastníků dotčených pozemků. Vzhledem k tomu, že registrace nepodléhá soudnímu přezkumu a správnímu řádu, vlastníci nemohou uplatnit opravné prostředky, přičemž registrací jsou dosti zásadním způsobem omezena jejich vlastnická práva.
Z tohoto hlediska byl návrh pana starosty podpořen. Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje pouze nesouhlasil se zúžením ochrany VKP na původní porosty, neboť ty se v urbanizovaných a průmyslových oblastech vyskytují pouze omezeně, a zákon umožňuje chránit cenné porosty bez ohledu na to, zda jde o porosty v regionu původní nebo nepůvodní. Tato připomínka byla tedy zohledněna.
Návrh týkající se ustanovení § 6 a 90 zákona byl dne 10. 7. 2002 projednán s legislativní komisí rady kraje s doporučujícím stanoviskem.
Na 12. zasedání, jak řekl pan místohejtman, dne 19. 9. 2002 rozhodlo zastupitelstvo Moravskoslezského kraje usnesením č. 12/225/1 o předložení návrhu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a pověřilo hejtmana a zástupce hejtmana kraje pode § 86 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb. předložením tohoto návrhu a projednáním návrhu v Parlamentu České republiky, tedy v naší sněmovně.
V důvodové zprávě jsme si mohli přečíst, že cílem navrhované novely zákona je posílit práva vlastníků pozemků podřazením procesu registrace významných krajinných prvků obecným předpisům o správním řízení.
Předkládaná novela zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s právem Evropských společenství.
Při stanovování hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy se předpokládá, že nedojde k nárůstu pracovních sil ani k nárůstu mzdových prostředků.
Vláda pak na své schůzi dne 21. října 2002 projednala a posoudila návrh zastupitelstva Moravskoslezského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č. 74, a vyslovila s tímto návrhem souhlas.
Také mé stanovisko je kladné a doporučuji, abychom propustili tento návrh do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji, pane poslanče.
Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, chtěl bych z tohoto místa podpořit projednávaný návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Některé argumenty zde již mými předřečníky byly řečeny, přesto si dovolím malou právní úvahu.
Tento návrh je velmi přínosný z toho důvodu, že jednoznačně posiluje právní pozici vlastníka určitého pozemku, který má být označen za významný krajinný prvek nebo na kterém se významný krajinný prvek nachází. Podle nyní platné právní úpravy se určitý pozemek stává významným krajinným prvkem na základě pouhé registrace, kterou provádí příslušný orgán ochrany přírody. Vlastník má sice právo vyjádřit se do 30 dnů k takovéto registraci, orgán ochrany přírody však nakonec rozhodne, aniž by musel vzít vlastníkovy námitky v úvahu. Proti takovéto registraci vlastník pozemku nemůže užít opravného prostředku daného správním právem, resp. správním řádem, protože registrace neprobíhá v rámci správního řízení, a dle většinového právního názoru se nemůže ani obrátit žalobou ke správnímu soudu. A v tom spatřuji největší problém současné právní úpravy.
Samotnou registrací totiž dochází k výraznému omezení vlastnického práva vlastníka příslušného pozemku, na kterém se tento významný krajinný prvek nachází. Tento vlastník je totiž povinen dodržovat všechna omezení uvedená v § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. A proto by měl mít v takovém řízení možnost efektivně své vlastnické právo bránit.
Nutno též uvést, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí orgánu veřejné moci nezávislými soudy je v rozporu s mezinárodněprávními závazky, jimiž je naše republika vázána. Dle mého názoru je takováto registrace právě oním zásahem veřejné moci do soukromoprávní sféry adresáta veřejné správy.
Projednávaná novela tyto sporné momenty odstraňuje. Pokud bude přijata, pak registrace významného krajinného prvku bude probíhat na základě správního řízení, ve kterém vlastník pozemku bude mít postavení účastníka správního řízení se všemi procesními právy a povinnostmi.
Za hlavní takovéto procesní právo bych chtěl označit právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu, popřípadě se též následně obrátit s podáním či žalobou na správní soud. Takovýto postup, takovéto řešení dle mého názoru odpovídá jednomu ze základních postulátů demokratického právního státu, čímž je soudní přezkoumatelnost rozhodnutí orgánu veřejné moci.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já vám také děkuji, pane poslanče.
O slovo se přihlásil pan poslanec Miloš Kužvart.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, diskutujeme o novele, která na první pohled je velmi jednoduchá, a jak moji předřečníci zdůraznili, potřebná.
Já mám určité otázky, které se nepochybně dají objasnit v rámci druhého čtení. Jde o to, že i když zde zaznívalo, že nedojde k nárůstu administrativní náročnosti, právě proto, že to bude převedeno do režimu správního řízení, jakýsi nárůst tu logicky asi bude, protože jde o jiný akt, než je pouhá registrace. Druhá moje obava se týká toho, co nás za pár dnů bude ve sněmovně zaměstnávat, to je druhé čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Půjde totiž o požadavky na určité právní kompenzace.
Přes tyto dvě obavy, které jsem nyní diskutoval také s některými kolegy, mám za to, že je užitečně tento sněmovní tisk propustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Další přihlášky nemám, končím tedy obecnou rozpravu. Požádám pana zpravodaje o jeho vyjádření.
Poslanec Josef Vícha: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, v obecné rozpravě vystoupili dva kolegové poslanci prakticky s tím, že doporučují propustit tento návrh zákona do druhého čtení. Myslím, že i pan předseda bude souhlasit, když přikážeme tento zákon k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Ptám pana zástupce hejtmana, přeje-li si něco říci závěrem. Nikoli.
Jediné, čím se tedy můžeme zabývat, je onen návrh na přikázání k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Ptám se, má-li někdo ještě nějaký jiný návrh. Není tomu tak.
Zahájil jsem tedy hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 116 se z přítomných 170 poslanců pro vyslovilo 132, proti byl jediný. Tento návrh na přikázání k projednání byl tedy přijat.
***