(14.10 hodin)
(pokračuje Filip)

Pokud nikdo nemá zájem vystoupit v obecné rozpravě, obecnou rozpravu končím.

Ptám se, jestli pan navrhovatel nebo pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Nevidím takový zájem.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má někdo jiný návrh? Nevidím, proto přistoupíme k hlasování.

 

Zahajuji hlasování číslo 104 a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 104 z přítomných 133 poslanců pro 108, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru. Tím končíme bod č. 33. Děkuji panu ministrovi zemědělství a panu zpravodaji.

 

Nyní se dostáváme k dalším bodům naší schůze. Vzhledem k tomu, že bod č. 34, vládní návrh zákona o státním rozpočtu ve druhém čtení, byl na požadavek rozpočtového výboru pevně zařazen zatím na 4. 12., nemůžeme jej projednávat. Mám zde požadavek rozpočtového výboru, aby návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury a návrh rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení pro rok 2003 nebyl projednáván před dokončením jednání o státním rozpočtu ve druhém čtení v rozpočtovém výboru.

Ptám se, jestli má někdo jiný názor. Nevidím nikoho, že by se hlásil, a tento návrh rozpočtového výboru bych dal odhlasovat. V návrhu, který mi byl předložen, je zatím uvedeno, že body 35 a 36 bychom projednávali jako druhý a třetí bod naší schůze v pátek 6. 12. 2002. Nevidím jiný návrh.

 

Ptám se tedy v hlasování číslo 105, kdo souhlasí s tímto návrhem, který jsem předložil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 105 z přítomných 136 pro 93, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Zatím jsme procedurálně odhlasovali tento návrh, který pravděpodobně - podle upozornění - bude ještě jednou předmětem našeho procedurálního hlasování s tím, že body 35 a 36 jsou v tuto chvíli pevně zařazeny na 6. 12. jako druhý a třetí bod.

 

Tím se dostáváme k dalšímu programu naší schůze, kterým jsou smlouvy v prvém čtení, body 37 a následující. Žádám Poslaneckou sněmovnu o klid, abychom mohli přistoupit k bodu 37, kterým je

 

37.
Vládní návrh zákona, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu návrh na ratifikaci Protokolu z 3. června 1999
o změně Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) z 9. května 1980
/sněmovní tisk 48/ - prvé čtení

 

Máme ji ve sněmovním tisku č. 48 a zahájil bych prvé čtení s tím, že předložený návrh uvede pan ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský, kterého prosím, aby se ujal slova. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy a spojů ČR Milan Šimonovský: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, projednáváme vládní návrh na ratifikaci protokolu z 3. června 1999 o změně Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF - z 9. května 1980. Chtěl bych vás informovat o tom, že tato úmluva sdružuje smluvní strany - členské státy do mezivládní organizace pro mezinárodní železniční dopravu. V současné době sdružuje 41 států. Jde o tzv. prezidentskou smlouvu. Ta byla podepsána v Bernu v roce 1980, následně ratifikována v roce 1983 a u nás se stala právním předpisem platným v roce 1985, kdy tato úmluva byla zveřejněna ve Sbírce zákonů vyhláškou ministra zahraničních věcí.

Vláda České republiky svým usnesením č. 343 z dubna 1999 souhlasila s postupem delegace České republiky. Protože se nevyskytly skutečnosti nepříznivé pro ČR, podepsala česká delegace pozměňovací protokol. Tímto podpisem byl překročen důležitý mezník ve vývoji mezinárodní železniční dopravy. O výsledcích byla podle úkolu z výše uvedeného usnesení vlády vládě také předložena informace v listopadu 1999.

Ratifikace protokolu z 3. června 1999 o změně úmluvy COTIF, která se očekává od států nejpozději do roku 2004, se stává současně i jednou z podmínek přijetí České republiky do EU, protože cílem revize byla nejen liberalizace v železničním sektoru v souladu s příslušnými směrnicemi EU, ale i řada dalších aspektů, např. větší smluvní volnost.

Protokol z 3. června 1999 o změně úmluvy COTIF je plně v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky a se závazky vyplývajícími z jiných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Úmluva pozměněná protokolem bude prováděna po ratifikaci změnou přepravně právních řádů a technických předpisů závazných pro oblast mezinárodní železniční přepravy a dopravy .

Vzhledem k tomu, že všechny členské státu EU jsou zároveň členskými státy této úmluvy COTIF, lze konstatovat, že všechny změny úmluvy COTIF jsou plně v souladu s legislativou EU. Ratifikace tohoto protokolu o změně úmluvy COTIF nevyvolá nároky na státní rozpočet ČR.

Dámy a pánové, prosím vás o odsouhlasení této ratifikace a otevření pro Českou republiku výhod, které nám tato úprava nabízí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi dopravy a spojů. Ještě předtím, než dám slovo zpravodaji pro prvé čtení, kterým je poslanec Jaromír Kohlíček, žádám sněmovnu o klid. Jde o významnou mezinárodní smlouvu, kterou pan ministr uváděl, a pozornost sněmovny, zdá se mi, je velmi malá. Prosím zároveň pravou stranu sněmovny o větší klid, ale i ostatní poslance. Pokud máte nějaké zajímavé téma, které se netýká této úmluvy, prosím, abyste ho vyřešili v kuloárech.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesl svoji zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku č. 48 - návrh ratifikace Protokolu z 3. června 1999 o změně Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě - COTIF - z 9. května 1980.

Jak jistě víte při vašem širokém rozhledu, vážení kolegové, železniční přeprava je reglementována mezinárodními smlouvami již od druhé poloviny 19. století, od doby, kdy jednotlivé státy postupně začaly přebírat původně soukromé železnice. Úmluva, která v druhé polovině 19. století vznikla, zajišťovala, že bylo možno přepravovat nejdříve cestující, později i zakázky, a to napříč celou Evropou, bez ohledu na rozchod železnic, na kterých se zakázka pohybovala. V té době ovšem infrastruktura a to, co na infrastruktuře je provozováno, patřilo zpravidla jednomu a témuž subjektu. V mezidobí se rozšířila silniční doprava a zase - jak jistě víte, já to tady jenom připomínám - byla uspořádána mezinárodní Úmluva o mezinárodní přepravě zboží CMR.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP