(12.10 hodin)
(pokračuje Aubrecht)
Proto lze s jistotou očekávat, že zahrne značné množství již existujících zvláště chráněných území - některá z nich ovšem bude nutné znovu vyhlásit v jiné kategorii či změnit jejich rozlohu nebo rozlohu jejich ochranného pásma - ale bude nutné také zřídit i některá nová zvláště chráněná území. Soustava NATURA 2000 bude pravděpodobně pokrývat cca 15 % území České republiky - horní odhad se pohybuje na 20 % - což představuje přibližně 12 tisíc km2, včetně již existujících zvláště chráněných území. Ochrana soustavy NATURA 2000 bude zajišťována prostřednictvím zvláště chráněným území.
Nejvýznamnější dopad v celkovém podílu finančních prostředků ze státního rozpočtu bude vyvolán realizovanou ochranou vyhlášených zvláště chráněných území, což obsahuje monitorování stavu, inventarizace a přípravy plánů péče a úpravy hospodaření subjektů vlastnících území zvláštní ochrany, případně výkup pozemků a finanční příspěvek na prováděná opatření a na vlastní péči o tato území z veřejných zdrojů. Jedná se o to, aby vlastníci a uživatelé dotčených pozemků přizpůsobili způsob hospodaření v lokalitě NATURA 2000 optimálnímu managementu - řízené péči - příslušné lokality. U již existujících zvláště chráněných území je třeba konstatovat, že stávající způsob zajištění péče je z hlediska požadavků směrnic zcela nevyhovující a je třeba ho zásadním způsobem změnit a jejich požadavkům v celém rozsahu přizpůsobit.
Kromě toho byl ze strany Ministerstva životního prostředí akceptován zásadní požadavek Ministerstva zemědělství, aby bylo umožněno chránit evropsky významné lokality i jiným způsobem než prostřednictvím zvláště chráněných území, a to na základě smlouvy mezi vlastníkem pozemku a státem, krajem nebo obcí. Tuto úpravu, která spočívá ve změně platného znění § 39 zákona č. 114/1992 Sb. a vložení nového § 39a, vláda sice neschválila z důvodu neexistence obecné právní úpravy veřejnoprávních smluv, ale vzala na vědomí, že současně s novým správním řádem bude předložena i novela zákona č. 114/ 1992 Sb., spočívající ve změně zmíněného § 39a doplnění § 39a.
(Velký hluk v jednacím sále.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane poslanče, promiňte, na chvilinku vás přeruším, a to jenom proto, abych poprosila kolegy a kolegyně, aby se ztišili a případně odešli diskutovat do předsálí. Děkuji.
Prosím, pokračujte.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Mám silný hlas, když tak je překřičím.
Personální posílení je spojeno zejména s těmito aktivitami:
vyhlašování chráněných území zahrnutých do soustavy NATURA 2000,
výkon státní správy s vazbou na ochranu evropsky významných lokalit, oblasti ochrany ptactva, ochranu druhů
pravidelný monitoring chráněných území,
zpracovávání plánů péče, inventarizace území a monitoring stavu chráněných území, koordinace odborných aktivit spojených s vytvářením soustavy NATURA 2000,
zajišťování péče o pozemky a porosty,
reporting - zpráva o opatřeních, odhady možného spolufinancování Evropskou komisí,
vyhodnocování a provádění programů podpor opatření ochrany a kompenzačních programů,
sběr, zpracování a poskytování informací,
vytvoření jednotného informačního systému, digitalizace map apod.,
zastoupení ve Výboru Evropské komise.
Celkem se počítá s náklady na státní rozpočet na první dva roky, a to v roce 2004 ve výši 698,7 mil. Kč a nárůst o 42 zaměstnanců, v roce 2005 ve výši 953,1 mil. Kč a 80 zaměstnanců. A bohužel, každý rok tyto náklady trochu rostou.
K zásadní koncepční změně dochází u Správy ochrany přírody, kde je navržen model tzv. územních správ, které by měly zajistit státní správu v ochraně přírody a péči kromě vlastních chráněných krajinných oblastí i v evropsky významných lokalitách, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a oblastech ochrany ptactva, a dále zajistit ochranu druhů. Při 24 územních správách a 78 okresech připadá v průměru jedna územní správa na tři okresy.
Základem speciální státní správy jsou dosud správy národních parků a správy chráněných krajinných oblastí. Dnes existuje Správa chráněných krajinných oblastí jako organizační složka státu, která sdružuje jednotlivé správy chráněných krajinných oblastí, ale nemá postavení správního úřadu, neboť na rozdíl od jednotlivých správ chráněných krajinných oblastí nebyla zřízena zákonem. Navrhovaným zákonem se jí má postavení správního úřadu přiznat, čímž vznikne vnitřně členěný správní úřad. Dojde ke změně názvu a nová organizační složka státu se bude jmenovat "Správa ochrany přírody", a to z toho důvodu, že se na ni navrhuje přenést některé kompetence, které doposud vykonávalo Ministerstvo životního prostředí a které se netýkají jen chráněných krajinných oblastí. Dosavadní správy chráněných krajinných oblastí přitom zůstanou zachovány jako její organizační složky. Obdobným způsobem je zřízena a organizována Česká inspekce životního prostředí, která v této formě vykonává státní správu od roku 1991. Tím se zajišťuje, že Správa bude fakticky působit v území, v němž má kompetence, a bude proto rozhodovat se znalostí věci - ještě navíc při propojení s odbornými poznatky získanými při inventarizaci a další odborné přírodovědné činnosti.
Nejedná se tedy o centralizaci státní správy, jak byla tato změna občas nesprávně pochopena, naopak, některé dosavadní kompetence Ministerstva životního prostředí se navrhuje přenést na Správu ochrany přírody a správy národních parků.
Účinnost tohoto zákona je navržena poměrně komplikovaným způsobem z toho důvodu, že vlastní ochrana lokalit soustavy NATURA 2000 a zpřísnění v oblasti ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin sice bude účinné až ode dne vstupu České republiky do EU, ale již bezodkladně je třeba začít proces výběru těchto lokalit a v případě oblastí ochrany ptactva, které musí být všechny kompletně vyhlášeny ke dne vstupu ČR do EU, i jejich vlastní vyhlašování. Proto část ustanovení, která transponují směrnice Evropského společenství, musí včetně definic pojmů nabýt účinnosti dnem vyhlášení zákona. Ustanovení, která se týkají organizační změny správ národních parků a chráněných krajinných oblastí, by měla z praktických důvodů nabýt účinnosti k 1. 1. 2004.
Dámy a pánové, jistě jsou v navrženém zákoně drobné nejasnosti, nepřesnosti, které lze však bez problémů odstranit ve druhém čtení. Doporučuji proto propuštění předloženého návrhu zákona do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ale vidím, že se z místa hlásí pan poslanec Mencl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Mencl: Vážená paní předsedající, vážení dva členové vlády, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte mi nejprve, abych zdůraznil význam projednávané novely, protože začlenění požadavků evropských směrnic, nazývaných hezkým názvem NATURA 2000, totiž znamená přijetí jedné ze zásadních evropských koncepcí. Stručně řečeno, jde o postupné vytváření společné sítě přírodních území charakterizujících a uchovávajících typy evropské krajiny, resp. charakteristické typy krajin v členských zemích.
Příslušné směrnice ukládají členským zemím, aby tato území vymezily, dohodly se s orgány EU o jejich případném zařazení do seznamu lokalit evropsky významných a chránily je. Tato území samozřejmě již jsou nebo se stávají chráněnými územími členského státu, podléhají jeho legislativě zesouladěné se směrnicemi EU a mají, řečeno s jistou nadsázkou, pěknou evropskou etiketu NATURA 2000 spojenou s možností dotace.
Členské státy, kde tyto lokality představují více než 5 % rozlohy, mohou dle směrnice EU postupovat pružněji, tedy výběrově.
Pro splnění požadavků EU máme následující předpoklady: Zvláště chráníme již více než 15 % našeho území. Máme v zásadě odpovídající legislativu vyžadující pouze dílčí doplnění. Máme odpovídající veřejnou správu schopnou převzít požadavky EU.
Jsem přesvědčen, že tyto skutečnosti mě opravňují k tvrzení, že k přijetí požadavků EU směřujících k vytvoření sítě NATURA 2000 nepotřebujeme dělat žádnou revoluci.
***