(18.20 hodin)
(pokračuje Vymětal)
To je forma naprosto nečeská, nesrozumitelná. Úřad musí provést změnu vlastníka. Neumíme zřejmě česky mluvit. Pan předkladatel s tím má problémy. Co může být předmět zástavního práva - říká se, že skutečnosti uvedené v odstavci 1, což je předmět zástavního práva, co se zapíše na žádost do rejstříku. Ale na základě čeho? Jakou procedurou se to řídí? To v zákoně chybí. Zástavní právo k ochranné známce vzniká zápisem do rejstříku. A ostatní předměty nevznikají zápisem do rejstříku? To je snad nějaká chyba.
Když se mluví o licenční smlouvě v další části zákona, tak chybí odkaz na obchodní zákoník, který říká, co je licenční smlouva.
Když se zde charakterizuje, co má obsahovat přihláška ochranné známky, tak je v § 19 odst. 2 písm. e), že musí obsahovat znění a vyobrazení přihlašované obchodní známky. Ano, ale chtěl bych vidět toho umělce, který by takovýmto způsobem vyjádřil prostorovou známku, která se nedá ani vyobrazit a nedá se ani nějakým způsobem popsat.
Když se hovoří o podávání přihlášek a právu přednosti, tak zde chybí celá procedura, když změní např. přihlašovatel určité sídlo. Co pak? Celá tato otázka není řešena.
V § 20 odst. 3 se říká, že při určení, které právo má přednost - vím z textu, že jde o přednostní právo - tak se můžeme hádat zdali jde o anglosaské právo, římské právo nebo o národní právo. Takto přece formulovat zákon nelze. V celém tomto paragrafu například chybějí případy, kdy žadatel, přihlašovatel, navrhne rozdělení přihlášky na více výrobků či služeb. Celá tato procedura v zákoně chybí.
Když se podívám na § 24, říká v odst. 1, že každý může do zápisu ochranné známky písemné připomínky podat. Já bych řekl, že do zápisu se těžko dávají připomínky, ale proti zápisu se už připomínky dají. Takhle bych mohl pokračovat v celém zákoně.
Ještě jsem si poznamenal jednu formulaci, velice krásně českou, je to v § 8 odst. 7: Vlastník ochranné známky může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli - to jsou skutečně krásné novotvary a člověk se při čtení takového zákona baví.
Na základě toho chtěl bych navrhnout vládě jednu věc. Rozumím jejím záměrům. Jsem vnitřně přesvědčen o tom, že záměr je možné naplnit tím, že vláda předloží novelu stávajícího zákona, která bude obsahovat všechny prvky, které je třeba do zákona dostat. Není ale možné starý zákon zrušit a nový udělat o tři třídy horší, než je ten současný. Z tohoto důvodu navrhuji, aby předložený návrh zákona v tisku 104 o ochranných známkách byl vrácen předkladateli k přepracování s tím, že doporučuji, aby zpracoval skutečně novelu zákona, nikoliv nový zákon. Zákon je v pořádku. Sám předkladatel to uznává.
Pro případ - a v ten nevěřím - že by můj návrh neprošel, tak navrhuji ještě alternativu, pokud bude pan předkladatel souhlasit, aby se prodloužila lhůta pro projednání výborů o 60 dnů. Pokud by nesouhlasil, tak navrhuji prodloužení lhůty o 20 dnů. Chtěl bych ale říci, dámy a pánové, že není v silách výboru celý tento zákon přepracovávat. Řekl bych, že tento návrh zákona je výsledkem špatné práce předkladatele a není možné, aby poslanci svou tvořivostí napravovali celou skladbu zákona. Myslím tedy, že nejlépe bude vrátit zákon k přepracování a předložit novelu, urychleně ji schválit, ale ponechat tam části, které jsou dobře zpracované a v současném zákoně fungují.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím a ptám se pana ministra a pana zpravodaje, zda si přejí závěrečná slova. Pan ministr si přeje. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, dovolil bych si zareagovat na dvě vystoupení, která zde zazněla v obecné debatě, protože jedno vystoupení se týkalo až následujícího bodu našeho programu.
Domnívám se, že bychom skutečně neměli podceňovat důležitost této relativně technické normy, protože nejsme příliš vzdáleni časově okamžiku našeho vstupu do EU. Smyslem tohoto navrhovaného nového zákona je poskytnout českým právním subjektům, a to jak fyzickým, tak právnickým osobám, ochranu oprávněných zájmů jako přihlašovatelům ochranných známek, a to i v době přístupu k EU a po samotném tomto aktu de iure. Jde o to, že se po vstupu automaticky rozšíří na našem území platnost ochranných známek platných ve Společenství a je prostě důležité, aby oba systémy ochranných známek, tj. národní systém a systém komunitární, byly propojeny a byly připraveny od prvního dne našeho členství. Tak by to mělo fungovat a systémy by měly podléhat systematické shodě jak v hmotně právním, tak procesně právním smyslu.
Tento návrh je podle mého názoru v souladu s praxí a právní úpravou EU a nijak nevybočuje z tohoto rámce. Nevytváří také podle mého názoru žádné zvláštnosti a specifika, kterých bychom se měli obávat a která by snad měla znevýhodňovat české subjekty v tomto smyslu.
Pokud jde o technické problémy, které nalézá v návrhu pan poslanec Vymětal, je samozřejmé, že každá norma má daleko k ideálu, každé oči čtou každý jednotlivý návrh jinak. Nedomnívám se ale, že by tento návrh byl tak nekvalitní, jak to popsal pan poslanec. Samozřejmě pro zdůvodnění svého politického postoje dokáži také použít velmi emotivní výčet různých technických nedokonalostí. Myslím, že kdybychom četli každou druhou normu, kterou zde schválíme, že by se v ní našly obraty, které se nám budou zdát z hlediska používaného jazyka jako velmi neobratné. To tak v právních normách bývá, zejména v normách, které mají technický charakter. Mimoto tento návrh prošel jazykovou úpravou v Ústavu pro jazyk český, takže je třeba obrátit se na něj, jestli se jim to nepovedlo do té míry, že tento výsledek není přijatelný pro pana poslance.
Návrh byl projednáván řadou odborníků z oblasti průmyslově právní praxe. Musím upozornit pana poslance, že odkazy na platnou právní úpravu jsou standardem v legislativě a že i prostorová ochranná známka se dá zobrazit.
***