(10.50 hodin)
(pokračuje Tlustý)
Už jsem uvedl, že každému občanovi 16 tisíc dluhu, že každému občanovi do jeho smrti každý rok tisíc korun úroku. Potíž těchto částek je v tom, že přímo do peněženky občan pro ně sahat nebude, provede to za něj vláda a mnoho občanů si toho nevšimne. Dovolte mi proto dát návod našim spoluobčanům, který jim umožní vyznat se v tom, zda je tento rozpočet k jejich prospěchu, či neprospěchu.
Když jsem se kdysi oženil, protože jsme měli s manželkou nedostatek prostředků, zavedli jsme tzv. hrnečkový rozpočet naší rodiny. Spočívalo to v tom, že můj příjem jako jediný příjem tehdy tříčlenné rodiny byl v den po výplatě rozdělen do hrnečků, které měly nadpisy: nájemné, benzin, pojistky, jídlo, cesta za rodiči, byly tam všechny položky, o nichž jsme věděli, že musí nastat, a byl tam také hrneček, který se jmenoval rezerva. Takto jsme měli přesně rozděleny své příjmy.
Proto navrhuji těm, kteří dnes hospodaří podobně, a myslím si, že takových rodin je v České republice hodně, aby si dnes do kalendáře na 8. listopadu 2002 napsali základní údaje svého vlastního rozpočtu, aby si tam napsali, kolik jsou jejich příjmy, kolik mají na jednotlivé výdaje, které jsem zde vyjmenoval, rezervováno, a hlavně aby se k tomuto dni a k tomuto zápisu vrátili za rok , za dva nebo za tři. Pokud po uplynutí roku bude jejich bilance pozitivní, jinými slovy jejich situace se zlepší, pokud si za své platy koupí více, pak v této rozpravě měli pravdu ti, kteří říkali, že tento rozpočet je z těch možných ten nejlepší. Jsem si jist, že naprostá většina lidí za rok zjistí velmi nepříjemnou věc: situace lepší nebude. Těm chci sdělit: Vězte, kdo vás tady 8. a 7. listopadu klamal, kdo vás pod rouškou velkých, silných a často nesrozumitelných slov ujišťoval, že tento rozpočet je ku prospěchu obyvatel této země. Není to pravda a vaše rodinné rozpočty vám to dokonale do roka a do dne odhalí.
Tuto smutnou hypotézu říkám proto, že jsem státní rozpočet četl, a vyjmenuji trendy, které jsou z něj zřejmé.
Nezaměstnanost v nejlepším případě nebude růst, spíše však růst bude, růst ekonomiky se výrazně zpomalí a po odečtení výše dluhu, který bude učiněn, bude v každém případě záporný, možná že bude nulový.
Národní banka na tento šílený projekt české vlády neuvedla žádné komentáře. Dovolím si připomenout, že před pěti lety komentovala jako katastrofu desetimiliardový schodek hrozící tehdejšímu rozpočtu. 160miliardový schodek plánovaný na příští rok od národní banky nevyvolává jedinou větu. Myslím si, že vím proč. Národní banka zveřejnila, že česká koruna je příliš silná a že inflace je příliš nízká. Jestliže národní banka mlčí k tomuto hazardnímu rozpočtu na příští rok, je pro to jediné vysvětlení: od tohoto rozpočtu si národní banka slibuje oslabení české měny a růst inflace.
Proto sděluji občanům, že další věci, které je čekají, je oslabování české koruny, růst cen veškerého zboží, které je v této zemi z dovozu, a růst cen veškerého zboží, které je v této zemi z české produkce, jako logická reakce na zdražení věcí dovážených. Tuto zemi čeká růst inflace. Tato země se nejen tímto rozpočtem, ale i nečinností naší vlády vydává do období velkých ekonomických potíží.
Možná to zní všechno pesimisticky, a tak na závěr mi dovolte citovat, že nejsme sami, my poslanci z ODS, kteří se na tento rozpočet dívají s velkými obavami a s velkou skepsí. Cituji:
Mezinárodní ratingová agentura Standard and Poor´s snížila České republice o jeden stupeň hodnocení dlužních závazků v domácí měně. Důvodem tohoto kroku jsou pochybnosti o schopnosti a ochotě slabé koaliční vlády provést reformu veřejných financí - a teď pozor - a zajistit tak udržitelnost finanční situace České republiky.
Následuje výklad, který říká, že rating hodnotí schopnost splácet dluhy a jeho zhoršení tak může znamenat pro Prahu zvýšení nákladů na nové půjčky právě v době, kdy, atd.
Prosím, neberte na lehkou váhu slova lidí, kteří nejsou součástí české politické scény, kteří nemají žádné zájmy předvádět se svým voličům, zájmy lidí, kteří se dívají na ČR jako na trh, na českou korunu jako na zboží, a tito lidé vám sdělují, že hospodaření tohoto státu je varující a že této zemi po přijetí tohoto státního rozpočtu hrozí ekonomická nestabilita. Toto bych chtěl říci nejen těm, kteří zvednou ruku pro tento rozpočet, ale i těm, kteří si myslí, že zodpovědnost za tento negativní vývoj ze sebe sundají tím, že odejdou z této sněmovny.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Tlustému. Už jsem měl ambici, že budu schopen uzavřít rozpravu, ale hlásí se pan předseda klubu sociální demokracie Urban.
Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, po vystoupení předsedy poslaneckého klubu ODS jsem nabyl dojmu, že ODS byla založena včera ráno v 9 hodin. V duchu hesla "já nic, já muzikant" zde dnes vystoupil právě předseda tohoto klubu.
K jeho vystoupení mi dovolte ještě jednu poznámku. Říkal: nejsme sami, kteří máme negativní názor na státní rozpočet. Víme to, nejste sami. Spolu s vámi jsou tu poslanci KSČM. To mi připadá přinejmenším paradoxní.
Tento rozpočet, rozpočet této vlády a této koalice, umožňuje podívat se veřejným financím do očí, podívat se pravdě do očí. Pohled nevyvolává zděšení, tak jak se nám to tady snaží někteří vnutit, tento pohled není ani nijak přehnaně radostný. Veřejné finance však nelze posuzovat podle jednoho fiskálního období, vytrhovat z kontextu, protože státní rozpočet se nesestavuje tak, že vzniká v bodě 0, ale vzniká v nějakém bodě x. Budu opakovat jen to,co zde řekli jiní.
Deset let rozpočtové politiky v tomto státě nastavilo paramenty, které se promítají do sestavování rozpočtu na rok 2003. Podle mého názoru hodnotit rozpočet je nezbytné, hodnotit ho jako dynamický proces. Nelze se vyhnout pohledu zpět a nelze se vyhnout a definovat pohled dopředu, tedy pohled čelním oknem.
Co tedy můžeme vidět ve zpětném zrcátku? Určitě tam vidíme, že růst mandatorních výdajů byl rychlejší než růst ekonomiky, ale také tam vidíme snahy sociální demokracie toto změnit. To jsou návrhy na zavedení Sociální pojišťovny, to jsou návrhy na zaměstnanecké penzijní fondy a i další návrhy, které v této sněmovně opozice vždycky smetla pod stůl.
Co také můžeme dále vidět ve zpětném zrcátku? Vidíme tam transformační dluhy. To jsou ztráty konsolidační agentury, které se promítaly do rozpočtů předchozích, současných a budou se promítat i do rozpočtů budoucích. Proč tyto ztráty vznikly? Má smysl o tom debatovat? Je to tím, že tady bylo zhasnuto, že tady byla tma, že právníci utíkali před ekonomy, nebo to má jiné důvody?
Vidíme tam také to, co zde bylo řečeno, že podíl investic v rámci státního rozpočtu ve vztahu k mandatorním výdajům klesá. Ano, mají pravdu ti, kteří říkají, že tento rozpočet není prorůstový.
***