(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, je 17 hodin a zahajuji druhý blok dnešních interpelací, a těmi jsou interpelace na členy vlády. První z nich je interpelace paní poslankyně Evy Dundáčkové na ministra spravedlnosti ve věci zjištění NKÚ ve věci justičního areálu v Liberci. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane ministře, přítomné dámy a pánové, každý ministr spravedlnosti, který předstupoval před tuto sněmovnu, žádal více prostředků pro resort spravedlnosti. Poslanci zpravidla kývali vážně hlavami a říkali ano, ano, je to resort, který chceme posílit. Nicméně výsledek byl někdy takový, jindy onaký. Připomínám to jen proto, že i já cítím, že prostředků v resortu spravedlnosti není dost a pravděpodobně jich nikdy nebude dostatek. O to více zarážející mi připadá zjištění, které vyplývá z kontrolní činnosti NKÚ a ke kterému jsem se dostala prostřednictvím tisku, kdy někdy v březnu letošního roku jsem si v tisku přečetla, že Vězeňská služba nesprávně investovala 432 mil. korun při výstavbě justičního areálu v Liberci a při rozšiřování vězeňských objektů.
Při nahlédnutí do zprávy NKÚ, která byla publikována Věstníkem Nejvyššího kontrolního úřadu, jsem se dozvěděla, že kontrolou NKÚ byly zjištěny systémové nedostatky v činnosti Ministerstva spravedlnosti i vězeňské správy, a to ve fázi přípravy stavby, zpracování projektové dokumentace a zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele při zadávání veřejných zakázek, uzavírání smluvních vztahů i vlastní realizaci stavby. Kontrolou NKÚ bylo zjištěno, že objem finančních prostředků použitých v rozporu s právními předpisy činí 422,7 mil. korun. Obdobné nedostatky, říká se v závěru této zprávy, v činnosti Ministerstva spravedlnosti byly zjištěny již kontrolou v roce 2002, avšak Ministerstvo spravedlnosti nepřijalo žádná opatření k jejich odstranění.
Ráda bych tady citovala ještě jednotlivá zjištění, bohužel časové omezení, které je určeno pro interpelaci, je příliš velké, a proto jej případně využiji k písemné interpelaci.
Dovolte, abych vám podala závěrečnou otázku. A ta závěrečná otázka zní, pane ministře: Jakými opatřeními vy jako ministr spravedlnosti, respektive Ministerstvo spravedlnosti jako úřad reagovalo na kontrolní zjištění NKÚ? A zda v oné době, která od zjištění uplynula dodnes, nějaká opatření již byla realizována?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má nyní ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně a páni poslanci, vskutku Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu na ředitelství vězeňské správy jako investorovi akce, mimochodem největší zatím v dějinách resortu Ministerstva spravedlnosti investiční akce, která zahrnovala vybudování objektu pro Okresní soud Liberec, pro Okresní státní zastupitelství Liberec, pro pobočku Krajského soudu v Ústí nad Labem v Liberci a pobočku Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem v Liberci. Tato výstavba již skončila.
Musím říci, že byla zahájena v roce 1995 a skončila v roce 2001. Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu byla iniciována dvěma žádostmi ministra spravedlnosti z ledna 2000, protože Ministerstvo spravedlnosti zjistilo řadu nevratných nedostatků v případě této akce. Například projekt byl zadán bez soutěže v roce 1995 - zdůrazňuji. Myslím, že ministrem spravedlnosti mohl být, tak bych to tipoval, pan doktor Kalvoda v té době, ale nevím to určitě.
Mezi těmito nedostatky byly i takové nedostatky, jako že celý projekt se ukázal neúplný a musel se předělávat. Přitom ho nešlo tehdy v roce 2000 už jaksi dávno po pěti letech rozpracování zastavit. Zhotovitelem stavby bylo ve výběrovém řízení - tentokrát ve výběrovém řízení na rozdíl od projektu - vybráno liberecké sdružení firem SINER a firma Ing. Jan Umlauf INSTAV. V roce 1999 s nimi byla uzavřena smlouva o dílo se smluvní cenou ve výši 285 mil. korun.
Stavba se od samého počátku potýkala se značnými problémy, které vedly k prodlužování doby výstavby a zvyšování ceny. V době kontroly NKÚ byly konstatovány vícenáklady oproti vysoutěžené ceně stavby ve výši 20 mil. korun. Šlo o vícenáklady vyplývající z nekompletní projektové dokumentace, ale i z dalších požadavků architektů a uživatelů a mimochodem i z interpelací poslanců, například poslance Drdy na tehdejšího ministra Motejla, proč odmítá Ministerstvo spravedlnosti dát souhlas k financování nových architektonických prvků, například skleněný vodopád nebo draze pořizovaný nábytek. Nakonec si prosadili, že se zafinancoval i skleněný vodopád, i nábytek. Je to opravdu stavba století, dnes už dokončená. Liberec je na ni hrdý.
Je naprosto nepochybné, že tam byla zjištěna řada nedostatků v investiční akci. Ministerstvo na ně také reagovalo. Mimochodem vláda to projednávala v únoru tohoto roku, kde schválila přijatá opatření. Já je vyjmenuji.
Za prvé. Od poloviny roku 2002 byl přijat nový organizační řád, kterým se zcela změnil ekonomický odbor tak, aby byl zvlášť odbor ekonomický, který zajišťuje problematiku rozpočtu, programového financování, a zvlášť odbor investiční, který se specializuje na tvorbu dokumentací a aktualizaci programů, aby jeden odbor kontroloval druhý, aby to nebylo tak jako za minulých ministrů v rámci stejného odboru.
Druhým organizačním opatřením tehdy přijatým bylo, že se provedla dokonce nejenom novela vlastních předpisů interních, ale zejména zákona č. 460/2000 Sb., a to zákonem č. 555/2002 Sb., jde o zákon o Vězeňské službě, tak aby vůbec byla založena působnost ministerstva a umožnila vykonávat kontrolu Vězeňské služby při hospodaření s majetkem státu.
Třetím opatřením v roce 2001 bylo opatření, kdy odbor generální inspekce Ministerstva spravedlnosti provedl kontrolu hospodaření na generálním ředitelství Vězeňské služby v oblasti zadávání veřejných zakázek a provádění veřejných obchodních soutěží a zkontroloval celkem 254 obchodních případů zrealizovaných v letech 1998 - 2000.
Na základě zjištěných pochybení ministr spravedlnosti uložil generální ředitelce nápravná opatření a systémová opatření, zejména v těchto bodech:
Za prvé se musela udělat novela nařízení generální ředitelky č. 22/2000 o zadávání veřejných zakázek ve Vězeňské službě tak, že bylo stanoveno, že ředitel odboru generálního ředitelství v příslušných případech veřejné zakázky je povinen dbát na to, aby odměňoval návrhy na členy komise pro otevírání obálek s nabídkami a jejich posouzení a hodnocení.
***