(11.50 hodin)
(pokračuje Kasal)
Takže, dámy a pánové, pokud máte zájem o nějakou přestávku, klidně ji vyhlásím, ale myslím, že se obejdeme bez toho, že bych přerušil dopolední pořad schůze. Prosím všechny, kteří mají co k jednání mezi sebou, aby tato jednání vedli v kuloárech, a prosím, aby ve sněmovně zůstali pouze ti, kteří chtějí sledovat odůvodnění návrhu od ministra financí pana Bohuslava Sobotky.
Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Velmi vám děkuji, pane místopředsedo.
Dámy a pánové, v tuto chvíli mi dovolte, abych před vás z pověření vlády předstoupil, abych odůvodnil vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2003.
Návrh tohoto zákona byl dokončen až v měsíci říjnu, tedy o měsíc později než v předchozích letech. Příčinou tohoto ojedinělého jevu v historii rozpočtového procesu byly mimořádné povodně, které v srpnu letošního roku postihly velké území České republiky. Tyto povodně, jak známo, způsobily velké škody na majetku státu, krajů, obcí i soukromých subjektů a vyžádaly si bohužel i lidské oběti.
Vláda v samém začátku svého působení byla nucena operativně řešit řadu nových, nestandardních úkolů souvisejících se záchrannými pracemi a obnovou oblastí, které byly povodněmi zasaženy, včetně problematiky financování aktivit zaměřených na likvidaci škod. Vzhledem k tomu, že vytvoření přiměřených finančních zdrojů pro obnovu postižených lokalit se týkalo nejen rozpočtu roku 2002, ale i rozpočtu na rok 2003, požádala vláda Poslaneckou sněmovnu Parlamentu o prodloužení termínu pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2003 o jeden měsíc, do 31. 10. letošního roku. Této žádosti Poslanecká sněmovna vyhověla a ve zkráceném legislativním procesu přijala příslušný zákon, který toto vládě umožňoval.
Kromě vlastního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003 obsahuje vládní rozpočtová předloha další analytické materiály, které nabízejí detailně strukturovaný pohled na příjmovou i výdajovou stránku státního rozpočtu, konkretizují makroekonomický rámec, do kterého návrh rozpočtu je zasazen, a poskytují informace o očekávaném průběhu hospodaření územních samospráv v roce 2003. Součástí rozpočtové dokumentace je i střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2004 a 2005, který je Poslanecké sněmovně Parlamentu dán na vědomí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, rozprava k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003, která dnes v tuto chvíli byla zahájena prvním čtením, bude jistě velmi fundovaná a bude se rozpočtovou předlohou velmi detailně zabývat. Proto bych vás chtěl v úvodu této rozpravy seznámit jen se skutečně základními charakteristikami návrhu rozpočtu, s jeho vnitřními proporcemi a prioritami, s tím, že se ve svém vystoupení soustředím na následující problémové okruhy: otázku hodnocení ekonomického vývoje v roce 2002 a jeho predikci na rok 2003, hlavní principy rozpočtové politiky na příští rok a výdajové priority zákona o státním rozpočtu, navrhovanou výši příjmů, výdajů a salda státního rozpočtu a konečně na vztah státního rozpočtu k rozpočtům územních samosprávných celků.
Jedním z pilířů, na nichž je návrh státního rozpočtu konstruován, je aktuální makroekonomický vývoj a jeho tendence. Dovolte mi je nyní stručně charakterizovat.
Ekonomika České republiky prochází obdobím relativně stabilního hospodářského růstu. Dynamika hrubého domácího produktu si přes zpomalení v letošním roce udržuje předstih před růstem v zemích EU. Dosavadní vývoj přitom není doprovázen výraznějším zhoršováním základních makroekonomických nerovnováh, což naznačuje, že se ekonomický výkon nachází pod svým potenciálem a existuje prostor pro mírnou akceleraci růstu v následujících letech. Návrh státního rozpočtu předpokládá pro rok 2003 mírné zrychlení růstu HDP, jehož hlavním zdrojem bude stejně jako v roce letošním domácí poptávka a zejména pak spotřeba domácností. Limitujícím faktorem tohoto ekonomického růstu bude i nadále nepříznivý vývoj vnější poptávky, když předpovědi pro země hlavních obchodních partnerů hovoří pouze o mírném hospodářském oživení. Omezená vnější poptávka doprovázená silným zhodnocením směnného kursu zatím nevedla ke zhoršení obchodní bilance. Současná zahraničně ekonomická situace se však projevuje slabším přílivem neprivatizačních přímých zahraničních investic. Je zřejmé, že i přes posilování koruny, jehož tempo bylo zejména ve druhé polovině letošního roku a v první polovině velmi silné, si naše ekonomika zatím dokázala udržet svoji exportní schopnost.
Zpomalení tvorby fixního kapitálu ze zahraničních zdrojů na jedné straně snižuje tlak na deficit obchodní bilance, na druhé straně se však jako složka domácí poptávky přímo podílí na zpomalení růstu HDP v prvním pololetí roku 2002. Intenzita investiční aktivity spolu s vývojem zahraničního obchodu budou hlavními faktory, které ovlivní sílu hospodářského růstu v příštím roce. Vliv povodní na vývoj HDP bude v letošním roce negativní, k výraznému zpomalení dynamiky díky povodním by však dojít nemělo. Pro rok 2003 je naopak možné předpokládat mírný prorůstový efekt, který bude pramenit ze zvýšené poptávky vyvolané potřebou odstranění škod a obnovy majetku.
V roce 2002 dochází k poměrně výraznému snížení inflace, do kterého se promítá převážně pokles dovozních cen v důsledku posílení směnného kursu, ale i absence domácích inflačních tlaků. Návrh státního rozpočtu předpokládá v roce 2003 velmi mírné zrychlování meziroční inflace při dosažení stejné průměrné míry jako v roce 2002. V obou letech by míra inflace měla dosáhnout zhruba úrovně dvou procentních bodů. Predikce cenového vývoje v roce 2003 je nicméně zatížena určitou nejistotou, která vyplývá z připravovaných úprav v oblasti některých daní. Předpokládaná predikce však již zahrnuje příspěvek růstu cen na základě očekávaných změn.
Pokud jde o hlavní ukazatele trhu práce v roce 2003, zřejmě nedojde k zásadním změnám dosavadních tendencí. Predikce vývoje zaměstnanosti předpokládá, že pozitivní vlivy rychlejšího ekonomického růstu a programu aktivní politiky zaměstnanosti vyváží dopady restrukturalizace a zaměstnanost v následujícím období neklesne. Nezaměstnanost zůstává naopak jedním z rizik makroekonomického vývoje. Současný pozvolný růst míry nezaměstnanosti související s oslabením celkové ekonomické aktivity bude navzdory očekávanému zrychlení hospodářského růstu pravděpodobně pokračovat mírným tempem i v roce 2003. Intenzita nárůstu nezaměstnanosti by se však měla v průběhu roku 2003 spíše postupně snižovat.
Ekonomický tlak na růst produktivity práce zvyšuje nároky na kvalifikaci pracovní síly, což zřejmě dále prohloubí existující nesoulad kvalifikační struktury nabídky a poptávky po pracovní síle. Vážným problémem, který přes snahy o jeho řešení stále přetrvává, jsou výrazné regionální diference v míře nezaměstnanosti.
Důvodem k mírnému optimismu je, alespoň prozatím, vývoj vnějších vztahů. Ačkoli základní ekonomické faktory ovlivňující obchodní výměnu se zahraničím se vyvíjejí nepříznivě, došlo v posledním období ke snížení deficitu obchodní bilance. Omezená vnější poptávka a rychlé zhodnocení kursu až doposud nevedly k významnějšímu snížení exportu české ekonomiky, o čemž jsem již hovořil. Kursový vývoj naopak přispěl prostřednictvím cenových efektů k omezení vnější nerovnováhy. Tato skutečnost ovšem nijak nesnižuje vážná rizika pramenící z nadměrného posilování koruny, neboť negativní dopady nadhodnocené měny se mohou začít projevovat až v delším časovém horizontu s určitým zpožděním.
Naplní-li se předpoklady stabilizace směnného kursu a oživení světové ekonomiky, je možné očekávat pozitivní vývoj i v roce 2003. Přes zlepšení salda obchodní bilance klesá podíl deficitu běžného účtu na HDP pouze mírně.
***