(16.00 hodin)
(pokračuje Fischerová)
Zcela zvláštní kapitolou je hospodaření v brněnské televizi. Vnitropodniková kontrolní skupina České televize, která k 31. 7. 2002 ukončila svou činnost, konstatovala ve shodě s nálezy auditu pochybení v oblasti hospodaření Brno. Ztráty, které vznikly nevýhodnými obchody se soukromými firmami bývalých zaměstnanců, dosahují řádu desítek milionů korun. Poslední novina z minulého týdne, kdy se náhle objevil další závažný finanční přestupek ve formě nezaúčtování peněz vybraných za vstupné na pořady Manéž Boleslava Polívky a Banánové rybičky Haliny Pawlowské, dokládá, že jsme se ještě zdaleka nedobrali konce v rozkrývání hospodářských machinací v České televizi Brno.
Auditor HZ Praha v článku 1.1.1.2 auditorské zprávy praví, že v pořadu Manéž dochází k jednoznačnému ekonomickému poškození České televize. V článku 1.2.1.2 dokonce auditor označuje znevýhodnění České televize při výrobě pořadu Manéž za nejzávažnější zjištění auditu. Ekonomické poškození České televize na jednom odvysílaném pořadu Manéž se dle auditora pohybuje mezi 0,4 až 1 milionem korun. Zatím jsou prověřeny tři roky. Suma, která tu schází, je závažná a jde do milionů, nemluvě o daňovém úniku.
Jak je možné, že všem, kteří mají kontrolu hospodaření v České televizi v popisu práce, mohlo něco tak závažného ujít?
Mezi generálním ředitelem Jiřím Balvínem a Radou České televize existuje spor o výklad kompetencí. V některých případech Jiří Balvín nerespektuje názor rady, jako v případě jmenování Zbyňka Honyse ředitelem zpravodajství nebo držením Zdeňka Drahoše ve funkci ředitele brněnské televize. Ačkoli Jiřímu Balvínovi nečinilo potíž zbavit se mnoha kvalitních lidí, Zdeňka Drahoše, který má dlouhodobě nesrovnalosti ve financích, označuje za nejlepšího člověka, kterého na toto místo má, a to opět v rozporu s názorem rady. Přestože Jiří Balvín slíbil do 30. 9. oznámit radě, jak situaci ve studiu Brno vyřeší, nepohnul jím, zdá se, ani poslední skandál. Co se ještě musí přihodit, aby byl Zdeněk Drahoš odvolán ze své funkce? Vysvětlení, že pracovník, který toto způsobil, dostal okamžitou výpověď, není dostačující. Za své pracovníky a finance odpovídá ředitel. Za držení Zdeňka Drahoše ve funkci odpovídá Jiří Balvín.
Několik slov na závěr. Radní Forman v průběhu roku na besedě FITES přiznal, že v České televizi se dříve restrukturalizuje v praxi, než je vůbec vypracována vize, proč a co se restrukturalizuje a co má být na jejím konci, tedy jak a za jakých podmínek bude fungovat dvoukanálová Česká televize. Tato představa nebyla nikdy předložena. Nevratné změny v televizi však byly nastartovány. Ke konci května 2002 proběhla jakási reorganizace bez vazeb na restrukturalizaci, to znamená pouze dílčí změna organizační struktury za účelem zbavení se nepohodlných zaměstnanců a dosazení loajálních. Z televize odcházejí dobrovolně či nedobrovolně kvalifikovaní pracovníci, kteří jsou nahrazováni lidmi, kteří nemají s prací v televizi žádné zkušenosti. Například Zbyněk Honys, ředitel zpravodajství, anebo Milan Bouška, vedoucí publicistiky. Další nevratnou změnou je oddělení autoprovozu. Byla by žádoucí analýza, zda tato akce skutečně vedla k šetření financí a o kolik je dnes doprava levnější.
Zbývá tedy otázka, na základě čeho Rada České televize schválila Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2001, jestliže rozpočet České televize na rok 2001 nebyl nikdy schválen, byl sestaven nereálně a navíc byl hrubě překročen. Zpráva navíc neobsahuje informace o závažných hospodářských skutečnostech ve studiu Brno a o rozpouštění rezervního fondu.
Vím, že Česká televize je problém, na který nemáme všichni jednotný názor. Přesto se domnívám, že je v zájmu nás všech hledat řešení, které je dobré pro kvalitní fungování veřejnoprávní televize, že společně zamezíme jejímu cílenému rozkladu, který ve svých důsledcích může vést k živoření na okraji zájmu diváků a tím prakticky k jejímu zániku. Pokud by k tomuto katastrofickému scénáři skutečně došlo, pak my, poslanci Parlamentu, za to poneseme před budoucností přímou odpovědnost. Přispěli bychom tím k oslabování demokracie, která ke svému dobrému fungování potřebuje sebevědomou a kvalitní televizi veřejné služby.
Věřím, že společně najdeme způsob, jak Českou televizi vyvést z krize.
Na základě všech těchto vyjmenovaných argumentů navrhuji hlasovat pro neschválení zprávy. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji, paní poslankyně. A nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Petr Pleva, prosím.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové. Vážený pane předsedo, chtěl bych vaším prostřednictvím vyřídit paní kolegyni Fischerové, že se na ni nezlobím, protože je tady nová, ale jenom kdybyste jí měl vzkázat, že naposledy tady četli cizí texty, a ještě navíc texty takové, kterým moc nerozuměli, republikáni Miroslava Sládka. Ne že bych nečekal nikdy z téhle strany Poslanecké sněmovny, že budeme opět svědky něčeho takového, že zde budeme slyšet text odborového svazu.
A teď k tomu Brnu. Kdyby si paní kolegyně přečetla ze závěrečné zprávy HZ auditu jiné články než ten 2.2 a 2.1, který citovala, a přečetla si tento audit celý, celou auditorskou zprávu, tak by zjistila, že například jí kritizovaní zaměstnanci České televize, bývalí zaměstnanci se svými firmami, nepřinesli ve svém obchodování milionové škody České televizi, naopak že byly vyhodnoceny i nezávislým auditorem jejich nabídky jako pro Českou televizi nejvýhodnější, a tedy nejúspornější. Že jediné, co se skutečně dá České televizi v Brně vytknout a prokázat, tak je ono pochybení jednoho producenta, který skutečně televizi okrádal, byl za to okamžitě propuštěn, je na něho podáno trestní oznámení.
Nicméně bych doporučil paní kolegyni předtím, než bude o něčem takhle podrobně mluvit, aby nejen četla zprávy, které jí někdo napíše, ale aby se také pečlivě seznámila s jednotlivými skutečnostmi.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Jako další je přihlášen do debaty místopředseda sněmovny pan Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, přiznám se, že jsem vůbec nečekal, že k této věci povedeme tak rozsáhlou rozpravu. Nicméně vystoupení pana předsedy Zaorálka i paní poslankyně Fischerové mě přesto přivedlo k tomuto řečnickému pultu se třemi poznámkami.
Poznámka první. Navazuji na to, co zde řekl můj kolega Petr Pleva. Myslím, že by bylo dobré v okamžiku, když člověk nehovoří o svých myšlenkách, nýbrž o věcech, které jsou mu podsunuty, třeba i v dobré víře, někým jiným, aby představil autory svých příspěvků. Já si troufám označit za autora příspěvku pana předsedy Zaorálka paní Müllerovou a jeho vznik bych lokalizoval někam do domácnosti Rychlíků v Brně. Původ příspěvku paní kolegyně Fischerové už zde byl myslím označen, a to je zpráva odborářů v České televizi. Kdybych typoval pana Černého, tak možná bych se příliš nemýlil při svém odhadu autora vystoupení paní kolegyně.
Takže k poznámce první. Zkusme, když čerpáme z vědomostí, znalostí, resp. názorů a pocitů někoho jiného, se nestydět za autora a uveďme autora myšlenek, které zde prezentujeme.
Poznámka druhá. Zkusme prosím přemýšlet při vlastním vystupování, zda se pod vlivem dojmů nedopouštíme vážných věcných omylů. V případě pana předsedy Zaorálka tvrzením, že hospodaření České televize je přímo úměrné tomu, kolik lidí se na ni dívá, nemohu než podotknout, že tomu tak vůbec není, protože kdyby hospodaření České televize bylo skutečně přímo odvislé od toho, kolik lidí se na ni dívá, tak televize skončí bankrotem už myslím pozítří. Kdyby koncesionářské poplatky byly dobrovolné, nikoliv zákonem stanovené, troufám si tvrdit, že Česká televize se skutečně nedožije onoho 50. výročí, o kterém zde již bylo hovořeno.
***