(11.50 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Teze č. 6. Pomoc při hledání zdrojů financování je výzvou i pro ODS, pro opozici. Z našeho pohledu právě otázky hledání zdrojů financování státních programů obnovy považujeme za náš možný příspěvek k řešení otázky nalezení zdrojů financování a potenciálního řádového rozměru státních programů zmírnění následků povodňových škod.
Vzhledem k současným možnostem státního rozpočtu, vzhledem k tomu, že státní rozpočet nyní nese drtivou část záchranných a likvidačních nákladů povodní, a vzhledem k našemu přesvědčení, že otázka současného či budoucího zmírňování následků přírodních katastrof se musí stát prioritou agend České republiky, jsme toho názoru, že významnou část nákladů na financování protipovodňových programů musí nést také ostatní součásti veřejných rozpočtů.
Teze č. 7. Neopakovatelné příjmy musí financovat neopakovatelné výdaje. Jsme toho názoru, že jednou z nejvýznamnějších součástí soustavy veřejných rozpočtů je Fond národního majetku. Na účtech tohoto fondu se soustřeďují zejména výnosy z privatizace a tyto výnosy pak mají charakter jednorázových a neopakovatelných příjmů soustavy veřejných rozpočtů. Z logiky věci také pak plyne, že i výdaje fondu by měly být směřovány na jednorázové a v případě povodní snad v budoucnu neopakovatelné náklady související s úkoly soustavy veřejných rozpočtů. A právě náklady související s námi předpokládanými státními programy obnovy a rozvoje území postižených povodněmi jsou typově právě ty jednorázové výdaje, které by měly být financovány právě z části jednorázových příjmů Fondu národního majetku.
Teze č. 8. Fond národního majetku by měl disponovat dostatečnými zdroji. Jsme přesvědčeni o tom, že současná situace fondu umožňuje ze zdrojů fondu rezervovat na programy zmírnění následků povodní prostředky ve výši 50 mld. Kč. K této úvaze nás vedou dva základní důvody. Jednak odhady povodňových škod pohybujících se v řádech desítek miliard korun a jednak doufáme, že bilance Fondu národního majetku, zejména po prodeji majetkové účasti státu na podnikání akciové společnosti Transgas, za kterou Fond národního majetku získal 125 mld., by měla být stabilizovaná.
Fond zároveň na základě rozhodnutí vlády ze dne 7. 8. 2002 o prodeji 51,1 % majetkového podílu státu na podnikání akciové společnosti Český Telecom bude v krátkém období příjemcem dalších 1,820 mld. eur, zhruba tedy 55 mld. Kč. O faktu, že výnosy z prodeje podílu státu akciové společnosti Český Telecom není nezbytně nutné zapojit do běžné bilance fondu, svědčí i skutečnost, že vláda hodlala rezervovat výnos z tohoto prodeje na splátky úvěru na nákup 24 nadzvukových letadel.
Teze č. 9. Změna priorit se musí týkat všech typů rozpočtů. Jakkoli je možné, že i nákup nadzvukových letadel pro armádu lze označit za jednorázový a neopakovatelný výdaj, jsme přesvědčeni o tom, že právě díky povodňovým událostem ze srpna 2002 se priority veřejných rozpočtů zásadně změnily, a to ve směru prioritního řešení prevence a zmírňování následků ničivých povodní na území České republiky, a to jak za posledních pět let, tak zejména do budoucna. Samozřejmě, že stejná logika výdajových priorit by měla platit pro všechny ostatní typy a úrovně veřejných a v přiměřené míře i soukromých rozpočtů.
A konečně teze č. 10. Námi navrhovaná povodňová rezerva je nástrojem efektivního řešení následků povodní. To znamená, že ODS navrhuje, aby Fond národního majetku založil specifický účet, na který převede 50 mld. Kč z výnosů prodeje Českého Telecomu. ODS tímto návrhem řeší dva základní cíle. Za prvé je nalezen zdroj a jeho výše pro přípravu sady státních programů na obnovu a rozvoj území postižených povodněmi. Za druhé je zajištěna transparentnost, víceúčelovost a důsledná kontrola použití peněz z tohoto specifického účtu povodňové rezervy, a to jako specifická položka státního rozpočtu. Všechny výdaje na pomoc jdou přes státní rozpočet schvalovaný parlamentem, a nekončí tak v nepřehledných fondech.
Dále legislativní řešení námi navržené umožňuje, aby povodňová rezerva byla zapojena do státního rozpočtu jednak okamžitě, a to ještě v roce 2002, ve výši 5 mld. Kč přes kapitolu Operace státních finančních aktiv; za druhé jako součást mimořádných příjmů standardně schvalovaných státních rozpočtů na příslušné kalendářní roky, kryjící však výdaje pouze na státní programy obnovy a rozvoje. A za třetí, i mimořádně v průběhu běžícího rozpočtového období, a to opět v rámci rozhodnutí sněmovny o provedení mimořádných rozpočtových opatření.
Návrh ODS na použití povodňové rezervy umožňuje jednak plánovité, ale i operativní průběžné čerpání financí ve výši 50 mld. Kč, a skutečnost, že veškeré výdaje budou součástí výdajů státního rozpočtu, zaručuje povinnost definování přesných pravidel pro jednotlivé programy a zároveň to zajišťuje i důslednou kontrolu využívání těchto zdrojů. Návrh ODS také zásadně přehodnocuje priority v rozpočtu Fondu národního majetku, což konkrétně znamená, že za peníze z privatizace budeme přednostně investovat do lidí, nikoli do jiných aktivit. Návrh ODS je zároveň také signálem pro všechny typy rozpočtů, ať už veřejných, nebo soukromých, aby došlo k zásadnímu přehodnocení priorit v podobném duchu.
Závěrem mi dovolte, abych shrnul, že tímto návrhem deklarujeme, že pro ODS je otázka obnovy a rozvoje území postižených povodněmi rozpočtovou prioritou. Za druhé dáváme jasný signál o rozměru státních zdrojů věnovaných na obnovu, rozvoj a prevenci postižených území, tedy signál o připravenosti vyčlenit na tyto programy 50 mld. Kč. Za třetí dopředu blokujeme určité příjmy Fondu národního majetku tak, aby nemohly být použity na jiné účely než pouze na programy obnovy, rozvoje a prevence. Za čtvrté jsme také toho názoru, že důkladně prověříme privatizační schopnosti této vlády. A za páté navrhujeme takové řešení, které umožní jednak průběžné financování programů obnovy, rozvoje a prevence, nezatíží občany ani podniky novými či vyššími daněmi a neprohloubí deficit státního rozpočtu - naopak toto řešení umožňuje snížení deficitu státního rozpočtu.
A úplně závěrem dovolte, abych navázal na slova pana premiéra, který řekl, že slíbil občanům, že stát občany v jejich situaci nenechá. Myslím, že tento návrh prověří, zda tato slova přejdou v této sněmovně v konkrétní činy, nebo zda tato slova zůstanou pouhým planým slibem.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kocourkovi za jeho úvodní slovo. Prosím, aby se nyní ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michal Kraus.
Dámy a pánové, mám pro vás jedno sdělení - mám před sebou podpisovou listinu, je to veto pro projednávání tohoto návrhu podle § 90 odst. 2, je tu 50 poslanců klubu ČSSD. Vezměte to prosím na vědomí.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Michal Kraus: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, máme před sebou poslanecký návrh zákona, předkládaný až na výjimky nejvyššími představiteli největší opoziční strany, který definuje jeden z možných způsobů řešení odstranění následků letošních ničivých povodní. Návrh zákona, který by měl změnou pouhých dvou paragrafů ve dvou zákonech - konkrétně v zákoně č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku, a v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech - umožnit úhradu povodňových škod z prodeje státního podílu v akciové společnosti Český Telecom.
Tento návrh zákona je na první pohled originální, jednoduchý, logický, a tudíž efektivní a účinný.
***