(12.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Ve vztahu k prověření: ano, paní poslankyně Rujbrová je prověřená, ale zákon 148 hovoří nejen o tom, že musí být osoba prověřená, ale musí být také osoba pověřená. Ne prověřená, ale pověřená. Představa, že každá osoba, která je prověřená na přísně tajné, se může seznamovat se všemi přísně tajnými dokumenty, je představa mylná i v souladu s naším zákonem 148. Každá osoba, která se seznamuje s takto citlivými údaji, musí být kromě toho, že má příslušnou prověrku, ještě osobou určenou k tomu, aby se s tou konkrétní utajovanou skutečností seznamovala. A znovu opakuji - pokud chce Česká republika, aby byla zapojena do toho, že se podílí na mezinárodním boji s nejrůznějšími nejzávažnějšími formami trestné činnosti, tak prostě musí být seriózní partner. To znamená, že když nám sem země XY, respektive její partnerská služba, poskytne informace o tom, že taková a taková osoba je podezřelá z toho, že zajišťuje financování té a té teroristické organizace, tak samozřejmě si ta služba musí být jista, že ta informace tady neuteče a že se druhý den neobjeví v českých sdělovacích prostředcích. A pokud chceme takovým partnerem být, tak se prostě s takovými informacemi bude muset zacházet velmi citlivě.
Znovu opakuji, nemůže se připustit varianta, že bude existovat nějaký úřad nebo nějaká osoba, která je nepovolaná v tomto směru, která bude chodit a kontrolovat, jestli každá osoba zařazená do této databáze je skutečně tím teroristou nebo tím drogovým bossem. Jak by to ta osoba kontrolovala, proboha? To by k tomu ještě chtěla operativní svazek, na jehož základě tam byla tato osoba zařazena? To je přece naprosto nesmyslné.
Co se týče právních podkladů. Pokud budeme hovořit o evidenci nežádoucích osob, tak do evidence nežádoucích osob se mohou dostávat osoby na základě toho, že je tam zařadí policie, ale mohou je tam podle našich právních předpisů také zařadit jiné státní orgány či zpravodajské služby. Podle platných předpisů nemusí zpravodajská služba sdělovat, z jakého důvodu do seznamu nežádoucích osob je ta osoba zařazena. Policie není povinna zkoumat, proč příslušná zpravodajská služba navrhla tu či onu osobu do seznamu nežádoucích osob. Policie je v tu chvíli pouze správcem informačního systému a zajišťuje jeho řádné využití. To znamená, že když některá z těchto osob se bude snažit vstoupit na území České republiky, tak na každém hraničním přechodu bude příslušná databáze využívána Pohraniční policií a tato osoba nebude vpuštěna. Za správnost údajů zodpovídá ten, který podle zákona má právo žádat o zařazení do seznamu nežádoucích osob, v tomto případě příslušné zpravodajské služby. A aby se zpravodajské služby vysvlékaly donaha, jakým způsobem byli ti či oni občané nejrůznějších států světa zařazeni do takových seznamů, to je samozřejmě už věc, která by úplně rozložila systém zpravodajské ochrany jakéhokoli státu včetně ČR. Takže právní podklady existují. Jde tam také samozřejmě o určitou elementární důvěru k těmto složkám.
Na závěr znovu opakuji. Ten systém, který nejvíce znepokojuje paní poslankyni Rujbrovou - a upřímně řečeno, já se tomu zase nedivím, že po tom článku, který byl v novinách, ta interpelace zazněla, takže to nemám nikomu za zlé - tak v každém případě ten systém nemá nic společného s odpůrci globalizace, pokud samozřejmě nepoužívají ke svým aktivitám vyloženě teroristické aktivity, pak je to úplně něco jiného, nemá nic společného s anarchistickou scénou, tam tito lidé v tomto systému zařazeni nejsou. Tito lidé jsou zařazeni, a to zase připouštím, do systému, do evidence nežádoucích osob, pokud jsou to osoby, které v České republice v minulosti porušily platné právní předpisy, a už je jedno, jestli to byl trestný čin nebo přestupek, anebo pokud jsou to osoby, které se podobné činnosti dopustily kdekoli jinde ve světě, a my jsme o těchto lidech získali od příslušných partnerských států oficiální informaci. Tam ano. Ale to není ten kamerový systém, na který se ptala paní poslankyně Rujbrová.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan poslanec Václav Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, tu situaci jste rozebral poměrně podrobně. Informoval jste nás, že je v našem zájmu, a dokonce je i povinností vůči partnerským zemím a jejich organizacím vpustit sem teroristy a jiné zločince a mít je pod kontrolou pravděpodobně do momentu, než se rozhodneme, co s nimi uděláme.
Mluvil jste správně o osobách zařazených do registru, které sem vpuštěny nebudou. V této souvislosti bych prosil, jestli byste mohl vyjasnit v souvislosti právě se summitem NATO, jestli jsou nějaké skupiny osob, které sem nebudou vpouštěny, mimo individuální registr těchto osob. Přichází v souvislosti se summitem v úvahu nějaké skupinové odmítnutí ve vstupu do České republiky? A v souvislosti s tím, jestli by bylo možné odpovědět i na otázku, jaká je případně obrana lidí, kteří nejsou vpuštěni do naší republiky z toho důvodu, že jsou třeba zařazeni do registru. Mohou se nějakým způsobem domoci svých práv anebo náhrady škod, které jim tak vzniknou?
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Ještě, a to už se nebavíme o tom, co bylo předmětem interpelace, ale o evidenci nežádoucích osob, tzv. ENO, nejdříve několik věcí obecně.
Za prvé. Co se týče evidence nežádoucích osob, tak to není jediný důvod, proč nemusí být osoba vpuštěna do ČR. Zařazení osob do evidence nežádoucích osob může být podle zákona o pobytu cizinců a je to ustanovení § 154. Cituji: Cizinec, jemuž nelze umožnit vstup na území z důvodu, že by tento cizinec při pobytu na území mohl ohrozit - zdůrazňuji slova mohl ohrozit - bezpečnost státu, veřejný pořádek, ochranu veřejného zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých nebo obdobný zájem chráněný na základě závazků vyplývajících z mezinárodních smluv.
Dává-li český zákon, český platný právní řád policii možnost zabránit vstupu osoby, která by mohla ohrozit veřejný pořádek, tak samozřejmě policie tohoto nástroje při přípravě na summit NATO bohatě využije. To říkám zcela jednoznačně. Včera jsem to oznámil i na tiskové konferenci. Ale to není jediný důvod, proč někdo nemusí být vpuštěn na území České republiky. Je možno odepřít vstup na území i při hraniční kontrole, přestože ta osoba nebyla zařazena do seznamu nežádoucích osob. Paragraf 9 odstavec 1 písm. k) zákona o pobytu cizinců má toto ustanovení a dává policii oprávnění odepřít vstup osobě, u níž je důvodné nebezpečí, že by během svého pobytu mohla ohrozit bezpečnost státu, závažným způsobem narušit veřejný pořádek nebo mařit výkon správního nebo soudního rozhodnutí; je možno odepřít vstup takovéto osobě i při průjezdu hranicí, přestože není v seznamu nežádoucích osob, a záleží na uvážení příslušného policejního orgánu. Samozřejmě, že i tento institut bude využíván, a zase to říkám zcela otevřeně.
Pak jsou tam některé povinnosti, které musí cizinec splnit a mohou být a nemusí být Policií České republiky vyžadovány. Zase opakuji: lze předpokládat, že v průběhu summitu, respektive před summitem budou tyto věci poměrně důrazně vyžadovány, byť jsou mnohdy vyžadovány již v průběhu normálního období. Samozřejmě osoba musí mít cestovní doklad, musí mít vízum, pokud je ze země, kde je zavedena vízová povinnost, musí mít doklad o zajištění prostředků k pobytu, musí mít doklad o zdravotním pojištění, musí mít doklad o zajištění ubytování, případně musí mít vízum státu, který je cílem její cesty, anebo vízum státu, přes který hodlá cestovat do cílového státu.
***