(12.20 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Ptám se pana zpravodaje, zda jsem správně zopakovala jeho návrh - jako poslední bod třetí čtení na čtvrteční, tj. zítřejší odpoledne. (Nejsou námitky.)
Zahajuji hlasování, kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 168 ze 178 přítomných poslanců 138 hlasovalo pro návrh, 4 byli proti návrhu. Návrh byl přijat.
Zařadili jsme tedy třetí čtení k tomuto návrhu zákona jako pevný bod na zítřejší odpoledne.
Vážené kolegyně a kolegové, my jsme vyčerpali pevné zařazené body na dnešní dopolední jednání. Já však chci mít jeden návrh. Chtěla bych vám navrhnout, abychom teď pokračovali projednáváním bodu 75, což jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Je pouze jedna odpověď na písemnou interpelaci a myslím si, že bychom to mohli do polední přestávky zvládnout. O tomto svém návrhu nechám hlasovat. Je to bod 75.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 169 ze 176 přítomných poslanců 125 hlasovalo pro návrh, 2 poslanci byli proti. Návrh byl přijat.
O slovo mě požádal pan ministr poslanec Vladimír Mlynář. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr vlády ČR Vladimír Mlynář: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dovolte, abych dal procedurální návrh na zařazení třetího čtení návrhu zákona kompetenčního jako prvního bodu po obědě, neboť nebyly pozměňovací návrhy. (Poznámka poslankyně Orgoníkové z místa: Byly.)
Byly - z ústavně právního výboru, takže to nelze. Omlouvám se, beru zpět.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nic se neděje. Zahájili jsme již bod
75.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Na pořad jednání 6. schůze Poslanecké sněmovny je předložena jediná odpověď na vznesenou interpelaci - prosím o klid! - s níž paní poslankyně není spokojena, a z toho důvodu požádala o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Nyní přistoupíme k projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím o klid, o chvilku strpení, za malou chvíli, po projednání tohoto bodu, bude polední přestávka.
Ministr vnitra Stanislav Gross odpověděl na interpelaci poslankyně Zuzky Rujbrové ve věci instalace speciálních kamerových systémů na hranicích České republiky v souvislosti s chystaným zasedáním NATO. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 82. Ptám se paní poslankyně, zda se chce ujmout slova. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Členové vlády, kolegyně a kolegové, požádala jsem o projednání odpovědi na svou písemnou interpelaci na této schůzi Poslanecké sněmovny, protože odpověď, kterou jsem od pana ministra Grosse obdržela, mě přinejmenším neuspokojila. Dokonce musím s politováním konstatovat, že v tomto případě lze aplikovat přísloví "jeden o voze, druhý o koze".
V návaznosti na text interpelace bych vám ráda přiblížila problematiku citací z článku zveřejněného v Právu 28. 6. t. r. Článek nazvaný Hranice České republiky obklíčí kamery píše: Všechny hraniční přechody České republiky budou kvůli listopadovému setkání představitelů opatřeny speciálním kamerovým systémem napojeným na elektronickou fotobanku rizikových osob. Databáze bude obsahovat tisíce nežádoucích, krajně podezřelých, popřípadě vůbec kriminálně závadových tváří. Speciální software pak každý obličej, který na hraničním přechodu zaznamená, porovná s databází a vstup do České republiky buď doporučí, nebo odmítne. Podle odborníků neoklame centrální počítač ani to, když si dotyčný pozmění podobu či částečně zahalí tvář.
Kamery umístit stihneme, problém bude spíše v tom, že databáze, aby byla v listopadu efektivní, musí obsahovat především osoby ze zahraničí - sdělil Právu zdroj obeznámený s průběhem příprav.
Jednání se zahraničními partnery se nyní točí právě kolem otázky, jak obsažné databáze mohou České republice poskytnout. Zda například lze Česku nabídnout fotografie lidí, kteří nebyli trestně stíháni nebo odsouzeni, ačkoli mohou z bezpečnostního hlediska spadat do kategorie rizikových osob. Projekt je finančně velmi náročný, pohybuje se v řádu mnoha desítek milionů Kč. Zkušební provoz kamerového systému už nicméně na některých hraničních přechodech v současnosti běží.
V návaznosti na tuto informaci jsem se pana ministra ve své písemné interpelaci zeptala, který konkrétní systém bude v České republice využit, resp. již je zkušebně využíván na některých jihomoravských přechodech; kolik peněz ze státního rozpočtu bude na celou akci - např. technické zařízení, instalace, pořizování databáze - vynaloženo; jestli tento systém už byl někde vyzkoušen, při jaké příležitosti a s jakými výsledky; jakým způsobem budou řešena případná pochybení, kdy do České republiky nebude vpuštěn bezúhonný občan cizího státu pouze na základě chybné identifikace, ke které by případně mohlo dojít. Jak bude vytvořena databáze osob pro použití tohoto systému, o jakou databázi půjde. Bude-li se jednat jen o cizince, nebo také občany České republiky a podle jakých kritérií bude tato databáze sestavována - zda se bude řídit pouze odsouzením pro trestný čin, nebo stačí přestupek, případně jenom podezření, účast na demonstraci atd. A zda tato databáze a její zacházení s ní spadá do zákona o ochraně osobních údajů s ohledem na jeho ustanovení § 3, zejména v případě, kdy tuto databázi nezpracovaly orgány České republiky. Které specifikované osoby z České republiky, případně ze zahraničí by mohly do databáze přidávat nový záznam, fotografie, údaje o podezřelých apod., na základě jakého rozhodnutí nebo povolení, případně, kdo by je vydával. Samozřejmě mě také zajímalo, jak je chráněn přístup k této databázi, jak je chráněna před zneužitím, neoprávněným vkládáním či odebíráním údajů a jaká kontrola nebo dozorová činnost na ní bude vykonávána.
Odpověď pana ministra z textu ve sněmovním tisku č. 82 znáte. Dozvěděla jsem se, že projekt automatické kontroly vozidel, systém LOOK, který u nás od roku 1999 umožňuje rozpoznávání státních poznávacích značek vozidel projíždějících hraničními přechody, neumí snímat a porovnávat lidské obličeje. Musím přiznat, že jsem to od něj ani neočekávala. Nepředpokládám, že by pan ministr měl natolik nekompetentní poradce, aby nevěděli, že se neptám na systém LOOK, ale na tzv. Biometric Security Systems, které jsou v současné době již poměrně hojně využívány, a to jak na letištích, tak třeba v kasinech. Ve Spojených státech amerických byl dokonce přednedávnem řešen případ týkající se ochrany soukromí, kdy zmíněný systém byl využit při filmování účastníků sportovních utkání.
Pan ministr tvrdí, že článek z Práva z 28. 6. t. r. se nezakládá na relevantních informacích. Vtipné na tom je, že tyto informace redaktor ve velké míře čerpal právě z resortu pana ministra, a na doložení tohoto tvrzení odkazuji na jiný článek, kde je pan ministr dokonce citován: Skutečně taková jednání probíhají, existuje nabídka jedné ze zahraničních firem, která má zastoupení i v České republice, a v blízké budoucnosti by na jednom z českých hraničních přechodů měla proběhnout prezentace tohoto zařízení. Konec citátu z Práva z 14. 9. 2001, článek Teroristům by mohl ve vstupu do České republiky zabránit systém kamer.
***