(18.40 hodin)
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že zprávu jste dostali, chtěl bych upozornit jen na nejdůležitější rysy měnového vývoje za první pololetí.
Obecně lze vývoj ekonomiky charakterizovat tak, že ekonomický růst byl tlačen dolů, a to zejména v důsledku dvou faktorů: jeden je útlum globálního ekonomického vývoje, to znamená i slabé zahraniční poptávky, a druhý významný faktor byla posilující koruna, čímž jsme se ocitli v situaci, kdy rozdíl mezi skutečným růstem a tzv. potenciálním se spíše rozevíral než zavíral jako v posledním roce. To byl důvod, proč měnová politika byla relativně agresivní z hlediska toho, aby vyrovnávala tyto nepříznivé faktory.
Tento důvod není pro nás ani tolik primární - rozevírání se mezi potenciálem a skutečností - ale je to bezpochyby významný signál z hlediska budoucího vývoje inflace. Samotná inflace, která je klíčová z hlediska našeho rozhodování, byla pod vlivem těchto tlaků stlačována pod náš cíl, takže jsme se ocitli pod naší cílovanou trajektorií. To byl tedy primární důvod, proč jsme se v dubnu rozhodli pro poměrně významné snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu. V dalších měsících daného čtvrtletí jsme nesáhli ke snížení, nicméně dobře víte, že k dalšímu snížení došlo později ve čtvrtletí následujícím, v měsíci červenci.
Co se týká budoucího vývoje - i když tato zpráva je především hodnocením měnového vývoje v posledním pololetí - dovolím si nakonec přidat poznámku z hlediska určitého výhledu.
Vidíme situaci tak, že na vnějším prostředí, které jsem zmínil jako jeden výrazný faktor, se celkem nic nemění. Zatím predikce zahraniční poptávky jsou poměrně mírné, jinými slovy nepředpokládáme výraznější oživení u našich hlavních obchodních partnerů, a tudíž nepředpokládáme ani výrazný signál pro ekonomický růst. Pro nás to také znamená, že růst dovozních cen zůstává velmi mírný a přispívá k mírnému růstu inflace.
Nicméně jsme přesvědčeni o tom, že z hlediska vývoje inflace jsme dosáhli dna a že by se inflace postupně měla vracet do původní trajektorie, která je předpokládána Českou národní bankou. Tento návrat nebude nicméně rychlý, bude velmi pozvolný a předpokládáme, že na původní trajektorii se dostane až na konci roku 2003.
Z hlediska reakce měnové politiky a vzhledem k tomu, že tato situace zůstává prakticky stejná jako v prvním pololetí, nadále vidíme jako největší riziko vliv kursu koruny a jeho další vývoj a vývoj vnější poptávky. S ohledem na to, jak se budou tato rizika vyvíjet, bude reagovat i měnová politika. Na straně proinflační nevidíme významná rizika. Může dojít samozřejmě k nějakým nákladovým šokům, např. k růstu ceny ropy nebo ke změně cenového subindexu - např. velmi volatilní index jsou zemědělské ceny, respektive ceny potravin, které mohou toto agregátní číslo poměrně velmi ovlivnit.
To, co jsem řekl, by se dalo označit jako mírný optimismus. Česká ekonomika nadále roste velmi slušně, jak jsem řekl, inflace je momentálně pod cílem, ale je to zejména pod vlivem faktorů, které může měnová politika kompenzovat jenom postupně.
Nepředpokládám proto, že by mělo dojít k nějakým výraznějším makroekonomickým nerovnováhám. Kromě toho, co jsem již uvedl u těch dvou hlavních rizik, tj. vnějšího vývoje a kursu koruny, představuje pro nás hlavní nejistotu budoucí fiskální vývoj a napjatě očekáváme, jaký fiskální rámec pro následující čtyři roky předloží vláda koncem roku. To bude naprosto určující pro kombinaci měnové a fiskální politiky v příštím období.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu guvernéru Zdeňku Tůmovi. Pane guvernére, myslím, že byste se mohl posadit k lavici zpravodajů a sledovat tam odtud rozpravu.
Poprosím pana poslance Martina Kocourka, aby jako zpravodaj rozpočtového výboru odůvodnil usnesení rozpočtového výboru, které máme pod č. 51.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane guvernére, kolegyně a kolegové, rozpočtový výbor se Zprávou ČNB o inflaci z července 2002 neboli zprávou o měnovém vývoji za první pololetí roku 2002 zabýval na své čtvrté schůzi dne 25. září 2002 a přijal usnesení č. 51, ve kterém bere na vědomí materiál Zpráva ČNB o inflaci z července roku 2002, předložený ČNB, a za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu ČNB o inflaci - červenec 2002 (zpráva o měnovém vývoji za první pololetí roku 2002).
Jak naznačuje toto usnesení, rozpočtový výbor akceptoval tuto zprávu, a pokud bych měl říci něco o rozpravě, která se konala v rozpočtovém výboru, tak rozpočtový výbor se zabýval otázkou inflace, která je opět mimo inflační koridor, takže v minulém období došlo k jisté anomálii, kdy se inflace na chvíli dostala do inflačního koridoru, ale nyní je opět normálně mimo.
Dále byla podrobněji diskutována otázka např. domácí úvěrové emise, zejména ve vztahu k podnikům, jak už zde bylo zmíněno kolegou Patočkou v rámci státního závěrečného účtu, která je stále na slabé úrovni. Domácí úvěrová emise se nyní soustřeďuje vyšším tempem na domácnosti.
Dále byla diskutována otázka zhoršující se pozice ziskovosti nefinančních institucí, která leccos napovídá o vývoji ekonomiky, dále pozice agregátní domácí poptávky jak k nízké inflaci, tak k potenciálnímu ekonomickému růstu, a dále otázky výhledu české koruny.
Z mého osobního hlediska mě nejvíce zaujala odpověď pana viceguvernéra Niedermayera, jak hodnotí připravovanou fiskální politiku vlády, kdy se nám dostalo odpovědi, že ČNB nekomentuje vládní fiskální politiku, což mě celkem překvapilo. Pokud si tedy mohu dovolit a sněmovna mě to bude tolerovat, zeptal bych se na tuto otázku pana guvernéra, zda ČNB bude nějakým způsobem komentovat nebo reagovat na připravovanou, podle mého názoru expanzivní fiskální politiku, neboť mám pocit, že fiskální politika se může v jistém momentu dostat do konfliktu s monetární politikou ČNB.
Tolik moje zpráva na úvod.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kocourkovi a otevírám všeobecnou rozpravu. Písemné přihlášky nemám, z místa se také nikdo nehlásí. Nyní se hlásí pan poslanec Miroslav Ransdorf, kterému uděluji slovo.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Dámy a pánové, nemám diskusní příspěvek, ale chci se pouze zeptat pana guvernéra na to, jaké vidí příčiny posilování koruny. Ve svém úvodním expozé se vyjádřil, že to jsou dva základní mantinely, z jedné strany slabá konjunktura v zahraničí a z druhé strany posilování koruny - tedy jaké vidí příčiny posilování koruny a zda si analytikové ČNB tuto věc vyhodnotili a jaká eventuální opatření je schopna udělat ČNB, aby adekvátním způsobem na to reagovala, aby přikročila k případné depreciaci české koruny.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Pan guvernér v závěrečném slově asi odpoví na vaše otázky. Do všeobecné rozpravy další přihlášky nemám, takže všeobecnou rozpravu končím, otevírám rozpravu podrobnou. Konstatuji, že v podrobné rozpravě by měly padnout případně doplňující nebo pozměňující návrhy, či jiné, k návrhu, který předložil rozpočtový výbor a který je o tom, že máme vzít zprávu ČNB na vědomí.
***