(14.50 hodin)
(pokračuje Recman)
Nelze přehlížet, že v průběhu roku 2001 už začala dynamika tohoto agregátu klesat a pokles pokračuje i v letošním roce. Pokles je v prvé řadě ovlivněn klesající dynamikou vývozu. Chci jen říci, že například meziroční růst HDP ve stálých cenách v prvním čtvrtletí 2001 byl 103,6, ve druhém čtvrtletí 3,5, ve třetím čtvrtletí 3,3, ve čtvrtém čtvrtletí 2,7 a v prvním čtvrtletí letošního roku 2,5.
Co se týká růstu HDP v běžných cenách, je tento pokles ještě markantnější, například v prvním čtvrtletí 2001 byl 121,4, ve druhém čtvrtletí 112,7, ve třetím čtvrtletí 108,6, ve čtvrtém čtvrtletí 103,5 a v prvním čtvrtletí letošního roku se už dostal pod úroveň 100 %, to znamená, že poklesl na úroveň 99 %.
Po zpřesnění údajů HDP není již možné nadále charakterizovat vývoj fiskální nerovnováhy jako její mírné prohlubování, jak je uváděno ve zprávě vlády na straně 3. Změny ve výši HDP v posledních dvou letech znamenají, že růst podílu hrubého konsolidovaného dluhu veřejných rozpočtů se v minulém roce nezpomalil. Jeho meziroční přírůstek se v korunovém vyjádření zvýšil a v relativním vyjádření ve vztahu k HDP si udržuje téměř stejnou dynamiku jako v roce 2000. Změnilo se pouze rozložení přírůstku dluhu tak, že zpomalení přírůstku státního dluhu bylo přeneseno do zrychlení růstu dluhu mimorozpočtových fondů a územně samosprávných celků, které je méně viditelné. Tady chci jen připomenout, že růst zadluženosti územně samosprávných celků, který v roce 1999 - 2000 byl ve výši 1,2 mld., v roce 2001 vyskočil na úroveň 7,6 mld. Kč.
Udržení dynamiky DPH v roce 2001 bylo spojeno s růstem poptávky domácností a se zvýšením investičních výdajů. Domácí efektivní poptávka převýšila tvorbu hrubého domácího produktu a bylo ji možno krýt jen za cenu růstu dovozu, a to o 13,6 % ve srovnatelných cenách a jeho dynamika převýšila dynamiku dovozu, kde dynamika byla 12,3 %. Narostlo výrazně pasivní saldo zahraničního obchodu. Současně ale mimořádně rychle vzrostl přírůstek zásob, což svědčí o nízké strukturální přizpůsobivosti domácí produkce, především přizpůsobení se požadavkům domácího trhu. Pasivní saldo zahraničního obchodu neustále roste. Pokud si vezmeme rok 1999, bylo na úrovni 88,7 mld., v roce 2000 102,9 mld. a v loňském roce už na úrovni 132,7 mld. Kč.
Vážené kolegyně a kolegové, riziko pro další vývoj spočívá v odvětvové struktuře zdrojů hrubého domácího produktu. Dynamika hrubé přidané hodnoty je značně rozkolísaná a opírá se o snadno zranitelná odvětví, citlivá na konjunkturální výkyvy. Zatímco k nezbytnému obratu ve vývoji obchodní bilance by bylo zapotřebí zvyšovat vývoj, podíl odvětví hmotné výroby na hrubé přidané hodnotě klesá ze 48,6 % v roce 2000 na 47,2 % v roce 2001, a to i zpracovatelského průmyslu, který by měl mít rozhodující úlohu. Zde je pokles ze 30,4 % na 30,1 %.
Vláda má i z tohoto pohledu dnes minimální možnost ovlivňovat chod průmyslových organizací. Jsem přesvědčen o tom, že by měla přiznat, že pro dlouhodobý rozvoj průmyslové výroby, růst jejích dodávek pro vnitřní trh i pro vývoz, je takto úzké spektrum dynamicky se rozvíjejících odvětví nebezpečné a bude ohroženo každým výkyvem na trhu.
Zpráva hodnotí i cenový vývoj v roce 2001 jako "o něco dynamičtější než v předchozím roce, s tím, že vývoj spotřebitelských cen vedle trhem určených pohybů byl ovlivněn též o něco vyšším rozsahem administrativních cenových zásahů". Tak je to publikováno ve svazku B na straně 24.
Poměrně široký výčet pohybu cen jednotlivých komodit spíše zamlžuje situaci a neukazuje úlohu vlády na zvýšení míry inflace. Pro cenový vývoj v průběhu roku byl určující pokles cen ropy a dalších surovin v druhé polovině roku, posilování kursu koruny vůči euru i dolaru a slábnutí nákladových tlaků na ceny potravin. Zatímco dynamika čisté inflace se snížila, růst regulovaných cen se výrazně urychlil v důsledku vládní politiky, která se vrátila k razantnějším úpravám regulovaných cen. Během roku se zvýšily ceny elektřiny, plynu, tepla, nájemného, vodného a stočného, městské autobusové i železniční dopravy i tabákových výrobků.
Platební bilance v roce 2001 zůstala stejně jako v předchozích dvou letech přebytková a umožnila posílení devizových rezerv o 31,6 mld. Kč v roce 2000 a 67,2 mld. v loňském roce. Přebytek platební bilance zajišťovala aktiva finančního účtu, zatímco běžný účet zůstával vysoce schodkový. Obnovení dynamiky národního hospodářství nevyprodukovalo jen rychlý růst zdrojů pro vývoz, ale i vysoké požadavky na dovoz, takže schodek běžného účtu a jeho hlavní části, to znamená obchodní bilance, zůstává nad roční hranicí 100 mld. Kč. Naproti tomu aktivum finanční bilance, závislé na přílivu přímých zahraničních investic, vyvrcholilo zatím v roce 1999 a od té doby mírně klesá.
Zdvojnásobení aktiva platební bilance v roce 2001 proti předcházejícímu roku není výrazem pozitivního vývoje reálné ekonomiky, ale pouze důsledkem jednorázového přílivu portfoliových investic, které se může stejně rychle proměnit v jejich odliv.
Vážená sněmovno, nyní bych pokračoval ve svém vystoupení a dotkl se otázky hospodaření státního rozpočtu, tak jak ho publikovala vláda ve svazku C.
Bylo již vzpomínáno, že vypracování státního rozpočtu na rok 2001 bylo spojeno s řešením nových vážných problémů ekonomiky, která je - a to myslím i v těchto chvílích - v nerovnovážném vztahu. Navíc bylo komplikováno metodickými změnami, které přinesly zákon o rozpočtových pravidlech, zřízení dvou státních fondů a reforma státní a veřejné správy. Zúžila se přímá návaznost na výsledky dosahované v plnění rozpočtu na rok 2000. Přitom vláda musela plnit usnesení Poslanecké sněmovny, které limitovalo výši schodku státního rozpočtu.
Za této situace Ministerstvo financí při propočtu očekávaného splnění státního rozpočtu v roce 2000 podle mého soudu nadsadilo nereálně vysoko rozpočtové příjmy a promítlo je i do roku 2001. Současně zahrnulo do očekávaného plnění rozpočtu na rok 2000 úhradu ztráty Konsolidační banky za rok 1999. Tím zatížilo v roce 2001 výdaje předloženého rozpočtu a vykázalo jeho schodek pouze ve výši 49 mld. Kč. Tento záměr se však neuskutečnil. Splátka ztráty Konsolidační banky byla odsunuta až na rok 2001, kdy zatížila státní rozpočet dodatečnými výdaji ve výši 24 mld. Kč.
Nereálně nízké výdaje schváleného rozpočtu byly v průběhu roku zvýšeny jednotlivými rozhodnutími Poslanecké sněmovny, a tím byl dotčen i dříve schválený rozpočtový schodek. Současně ale nebyly plně vyčerpány potenciální možnosti růstu příjmů. Lze to nepřímo odvodit z relace mezi růstem hrubého domácího produktu a růstem příjmů státního rozpočtu. Zatímco při schvalování státního rozpočtu se vycházelo z toho, že jejich dynamika předstihne dynamiku HDP v běžných cenách o půl procentního bodu, ve skutečnosti zaostala o 1,9 procentního bodu.
***