Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(12.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)

Naopak kdo nyní řekne "ne", tak ten bude pro to, aby se obecná rozprava konala. Doufám, že mohu takto nechat hlasovat. Ještě jednou to zopakuji: budeme hlasovat o návrhu, který zní "nekonat obecnou rozpravu", to znamená, kdo chce obecnou rozpravu, bude nyní hlasovat "ne". Ještě vás odhlásím. Prosím přihlaste se.

Takže ještě jednou, je to trošku komplikované, ale opakuji: Výbor navrhuje nekonat obecnou rozpravu, my můžeme nyní odmítnutím tohoto návrhu rozhodnout o tom, že se obecná rozprava konat bude. Takže ještě jednou:

Zahajuji hlasování o návrhu výboru. Kdo je pro nekonat obecnou rozpravu? Kdo je proti a chce konat obecnou rozpravu, tak hlasuje v této chvíli proti.

V hlasování pořadové číslo 10 bylo přítomno 149, obecnou rozpravu odmítlo 111 poslanců, proti hlasovalo 28. To znamená stanovisko výboru bylo podpořeno a obecná rozprava se konat nebude.

Dalším bodem je sněmovní tisk 25. Znovu poprosím ministra financí pana poslance Sobotku, aby nás seznámil s vládním návrhem zákona, kterým se stanoví termín pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2003. Prosím.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych nyní uvedl návrh zákona, který je vztažen již k přípravě státního rozpočtu na rok příští, tj. na rok 2003. Na úvod tohoto návrhu mi dovolte stručnou informaci o tom, v jaké situaci z hlediska přípravy státního rozpočtu na rok 2003 se nacházela vláda České republiky v okamžiku, kdy bylo území České republiky zasaženo ničivými povodněmi.

Vláda ještě předtím svým usnesením stanovila základní parametr návrhu státního rozpočtu na rok 2003 a tím byl navrhovaný deficit státního rozpočtu. Současně vzala na vědomí předběžnou predikci příjmů státního rozpočtu a uložila Ministerstvu financí, aby rozepsalo předběžně limity výdajů jednotlivým správcům kapitol. Toto Ministerstvo financí učinilo a ještě před povodněmi rozepsalo na všechny správce kapitol rozepsané limity jejich výdajů pro návrh státního rozpočtu na rok 2003. Vzápětí potom bylo zahájeno vyjednávání s jednotlivými kapitolami, tak jak to standardně probíhá každý rok, to je, že jednali zástupci Ministerstva financí se zástupci jednotlivých kapitol a jednali o tom, do jaké míry jsou kapitoly spokojeny s návrhem rozpisu, který obdržely.

V této chvíli do tohoto časového rámce zasáhly povodně, které ochromily fungování celé řady resortů. Pokud jde o resorty Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, tak došlo k tomu, že všichni pracovníci těchto resortů byli plně nasazeni k tomu, aby zachraňovali, aby řídili záchranné operace, krizové operace apod. Řada resortů byla zasažena fyzicky záplavami přímo, což znamená, došlo k zaplavení budov nebo vyklizení budov v rámci evakuace ústředních orgánů státní správy, došlo k odpojení elektrického proudu, vypojení počítačových sítí, a řada resortů přestala být v dané chvíli schopna pokračovat v jednáních o podobě kapitol státního rozpočtu na rok 2003. To byly řekněme technické problémy, které se odrazily v přípravě návrhu rozpočtu na rok 2003. Ale i když tyto technické problémy byly velké, tak podle mého názoru by byly překonatelné a nebyly by důvodem pro to, aby vláda předložila takovýto návrh zákona Poslanecké sněmovně. Ten důvod je ve skutečnosti jiný.

Vláda měla dvě možnosti, jak se zachovat. První možností bylo předložit Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu ve standardním termínu. V tomto standardním termínu by ovšem vláda nebyla schopna promítnout výdaje, které by byly spojeny s realizací strategie obnovy území postiženého živelní katastrofou, a pravděpodobně v rámci takového programu státního rozpočtu by předložila pouze obecně definovanou rezervu řádově 10 až 20 miliard s tím, že u této rezervy, u této položky by bylo uvedeno, že to jsou výdaje, které budou vynaloženy na obnovu území zničeného povodněmi, a Poslanecká sněmovna by jednala, hlasovala o takovémto návrhu státního rozpočtu, kde by byl bianco šek pro vládu, aby si s těmito výdaji naložila následně podle svého uvážení. To byla jedna cesta. Podle mého tato cesta by poskytovala dostatečný komfort pro vládu, protože by jí minimálně svazovala ruce, ale podle mého názoru by Poslaneckou sněmovnu stavěla před nelehkou situaci rozhodovat o návrhu státního rozpočtu, který by byl do značné míry návrhem nevěrohodným.

Druhým problémem, který já v určité fázi vnímám jako rovněž podstatný, je otázka věrohodnosti predikce příjmů státního rozpočtu v roce 2003, protože tato predikce byla ve finální fázi na Ministerstvu financí uzavřena v červenci letošního roku, a vychází tedy z makroekonomickým ukazatelů, do kterých by se přirozeně nemohly promítnout ekonomické důsledky ničivých záplav. Podle mého názoru je důležité udělat rovněž i práce, které budou spojeny s touto novou predikcí příjmů.

Tou druhou variantou, která byla před vládou a pro kterou se vláda České republiky nakonec rozhodla, bylo požádat Poslaneckou sněmovnu o to, aby schválením tohoto jednorázového, jednoúčelového návrhu zákona umožnila vládě předložit návrh státního rozpočtu o jeden měsíc později, to je do konce měsíce října letošního roku. Pokud se Poslanecká sněmovna rozhodne tento návrh podpořit, umožní to vládě, aby do návrhu státního rozpočtu promítla rostoucí znalost toho, jaké skutečné škody byly v postižených regionech způsobeny a jakým způsobem se stát bude podílet na jejich sanaci v roce 2003. Podle mého názoru i se znalostí zákona o státní pomoci při obnově území lze předpokládat, že zhruba v polovině měsíce září a posléze i v jeho druhé polovině budou výrazným způsobem zpřesněna předběžná data, která budou vyčíslovat škody, ať už půjde o veřejný majetek, nebo ať už půjde o majetek, který je v soukromých rukou.

V tuto chvíli, pokud sněmovna vysloví s tímto návrhem souhlas, umožní vládě, aby následně předložila rozpočet, který bude dostatečně podrobný, rozpočet, který bude dostatečně podložený, rozpočet, který bude sestaven poctivým a pravdivým způsobem, jak jen to za současné situace jsou vláda a Ministerstvo financí schopny učinit. Proto si dovoluji požádat Poslaneckou sněmovnu o to, aby s tímto návrhem vyjádřila souhlas.

V tuto chvíli mi dovolte, abych se vyjádřil k přijatému usnesení rozpočtového výboru. Rovněž si dovoluji vyjádřit souhlas s pozměňujícím návrhem, který je vyjádřen v usnesení rozpočtového výboru z dnešního rána.

Děkuji.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji panu ministrovi a požádám zpravodaje, opět předsedu rozpočtového výboru pana poslance Kalouska.

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, i tímto návrhem se zabýval rozpočtový výbor dnes na svém zasedání. Přijal doporučující usnesení k návrhu tohoto zákona s jedním pozměňujícím návrhem, který máte v návrhu obsažen, a to pozměňujícím návrhem týkajícím se účinnosti tohoto zákona, resp. pozbytí jeho účinnosti nabytím účinnosti zákona o státním rozpočtu na rok 2003.

Na žádost předsedy Poslanecké sněmovny se rozpočtový výbor rovněž zabýval změnou harmonogramu státního rozpočtu, takže na druhé straně předloženého návrhu usnesení si vám pro informaci dovolujeme předložit harmonogram, který předložíme jako návrh v případě, že tento návrh zákona bude schválen.

***