(10.10 hodin)
(pokračuje Talíř)
Dovoluji si připomenout, že KDU-ČSL vstupovala do voleb se svým volebním programem, který měl jasné priority. Byla do podpora naší evropské budoucnosti, protože jsme přesvědčeni, že nemůžeme být vyčleňováni z prostoru, do kterého tisíce let patříme. Bylo to podpora rodiny jako základního kamene stavby společnosti. Byla to podpora právního státu a lepší vymahatelnosti práva pro občany této země. Byla to podpora společnosti vzdělání a vytváření prostoru pro dosahování vyšší životní úrovně.
A když jsme byli po parlamentních volbách osloveni vítězem těchto voleb, hledali jsme v první řadě maximální programovou shodu na těchto otázkách. A když se nám podařilo tuto shodu naleznout, vstoupili jsme do této vlády a z tohoto kroku také vyplývá náš postoj k ní. Je jasné, že i v programovém prohlášení se nám podařilo tyto programové priority prosadit a jsou v něm obsaženy.
Dovolte mi, abych ještě jednou zopakoval, proč KDU-ČSL je připravena této vládě vyslovit důvěru.
Podle nás je to vláda výrazně proevropská. V programovém prohlášení, které jsme si měli možnost přečíst nebo které jsme mohli vyslechnout včera z úst premiéra této vlády, je jasně definován rychlý vstup do Evropské unie a je tam také definován při sjednání maximálně možných výhodných podmínek pro občany České republiky.
Je to vláda, která se opírá o prvky sociálně tržního a ekologicky zaměřeného hospodářství, což je jedna z priorit politiky KDU-ČSL. Je to naše priorita trvalá a neměnná. Podle nás je tato ekonomika založena na soukromém vlastnictví, volném trhu, jehož cílem není však jenom zisk jednotlivce, ale důstojný život pro všechny, kteří o to stojí.
Je to především prorodinná politika. Vláda ve svém programovém prohlášení se zavázala k vytvoření národního programu podpory rodin s dětmi. I to je jeden z principů, o které se chceme opírat. A samozřejmě, že vláda chce nastartovat a dokončit určité rezervy.
Už jsme zde slyšeli o tom, že bude nezbytné v tomto funkčním období vlády změnit neblahý trend ve vývoji veřejných financí. Víme, že to nebude jednoduché, zvláště prosadit změnu systému důchodového zabezpečení, nicméně jsme připraveni působit v této vládě tak, aby došlo k ozdravení ve vývoji trendů veřejných financí.
A nebylo pro nás nepodstatné, že se vláda zavázala dokončit tzv. reformu veřejné správy, i když na tomto místě chci připomenout, že de facto zatím dochází ke zrušení okresních úřadů a ucelená reforma systému veřejné správy stojí před vámi.
A jako neposlední bod je to podpora občanské společnosti s prvky přímé demokracie a podpora společnosti vzdělání.
To jsou programové body, na kterých jsme našli shodu.
Na závěr si dovolím předložit ještě dva důvody, které nás vedou k tomu, abychom tuto vládu podpořili. Je to vláda, která vzešla z vůle voličů a z výsledků voleb. Je to vláda, která je většinová, byť se opírá o většinu minimální, ale je většinová, a všichni víme, co je alternativou této vlády. My jsme vyhodnotili to, že účast a podpora této vlády je pro Českou republiku podstatně výhodnější než menšinová vláda s tichou podporou KSČM. A potom - sestavení této vlády vrací Českou republiku do tradičního systému parlamentní demokracie. Je zde jasná koaliční vláda, je zde jasná opozice a není zde žádný bianco šek pro to, aby vláda mohla čtyři roky účinkovat, aniž by byl zablokován parlamentní mechanismus kontroly této vlády.
Toto jsou všechno argumenty, pro které poslanecký klub odpoví na žádost vlády o vyslovení důvěry "ano". Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má paní poslankyně Páralová, připraví se pan poslanec Bartoš.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, drahá vládo, kolegyně a kolegové, programové prohlášení vlády má 50 stránek. Obsahuje mnoho odstavců, mnoho vět, mnoho slov. Slovo "svoboda" se v němž vyskytuje pouze desetkrát, z toho jednou ve spojení "svobodné odbory" a dvakrát v "Listině základních práv a svobod". Zato slovem "podpora" a "podporovat" vláda nešetří. Ve smyslu vládního prohlášení je stát velký otec, který má nějakou legitimní povinnost rozhodovat za své obyvatele a starat se o ně. V tomto případě záměrně volím slovo "obyvatelé", slovo "občané" se použít zdráhám, protože slovo "občan" má mnoho z nás spojeno se slovem "svobodný".
V oblasti sociální politiky nás na první pohled upoutají tři záměry, které se minulé vládě nepodařilo prosadit, protože jim poslanci Unie svobody, KDU-ČSL a ODS společnými silami zabránili.
Za prvé se jedná o zřízení sociální pojišťovny, za druhé o zavedení zaměstnaneckého penzijního připojištění a za třetí o zavedení plošných přídavků na děti. Na rozdíl od Unie svobody a KDU-ČSL nezměnila ODS svůj názor. Občanská demokratická strana nepodpoří zřízení sociální pojišťovny, protože vláda zcela rezignovala na razantní reformu penzijního systému. Občanská demokratická strana nepodpoří zavedení zaměstnaneckého penzijního pojištění, protože se obává kampeličkového efektu a znejistění stávajících penzijních fondů. A konečně Občanská demokratická strana nepodpoří plošné vyplácení dětských přídavků, protože v době ohromných deficitů státního rozpočtu je hazardem platit jakékoli sociální dávky těm, kteří to nepotřebují.
Vláda označuje za svůj strategický cíl dosažení plné efektivní zaměstnanosti, nabízí celou škálu podpor, ne však pro všechny. Přitom selektivní podpory podnikání jsou dobrými úmysly, jimiž je dlážděna cesta do pekel nezaměstnanosti. Podpory vedou k deformaci trhu práce, k nerovným podmínkám pro podnikatele. Na různé druhy podpor dosáhne jen malý počet firem a jsou proto i dalším potenciálním zdrojem korupce.
Zvyšování minimální mzdy může částečně motivovat k práci, ale bezpečně vede ke zvyšování nezaměstnanosti. Vláda chce také posílit rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně. Způsob používání institutu vyšších kolektivních smluv je na hranici ústavnosti a odporuje dobrým mravům. Vyšší kolektivní smlouvy nařizují firmám povinnosti spojené s dalšími výdaji, které jdou nad rámec zákonů České republiky. Slouží převážně velkým firmám, které jsou účastníky vyjednávání, tzv. sociálního dialogu, k likvidaci nepohodlné konkurence malých firem. Malé a střední firmy si naopak stěžují, že účastníky tohoto vyjednávání, tohoto sociálního dialogu, nejsou.
Vláda slibuje, že zpřísní dozor a bude vymáhat vynutitelnost pracovního práva. To je jistě chvályhodné. Pokud však bude do důsledků vymáhat i dodržování některých nesmyslných, až absurdních ustanovení zapracovaných do zákoníku práce v minulém volebním období, opět to povede ke zvýšení nezaměstnanosti.
***