(14.30 hodin)
(pokračuje Rychetský)

Státní zastupitelství považuje za naprosto nezbytné, aby v okamžiku, kdy bude dostatek důkazů pro zahájení trestního stíhání dalšího, tj. pro majetkovou trestnou činnost, mám tím na mysli dostatek důkazů pro sdělení obvinění, aby tedy tato věc byla vyloučena k samostatnému trestnímu řízení. Zatímco vyšetřování hospodářské trestné činnosti, zejména pokud by šlo o nějaký případ úplatkářství, je velmi komplikované, neboť oba jediní přítomní jsou stejně trestní, jak ten, kdo úplatek poskytuje, tak ten, kdo ho přijímá, trestný čin přípravy vraždy v daném případě lze podle mého soudu šetřit velmi rychle, velmi efektivně a podat v relativně krátkém časovém horizontu, počítaném na měsíce, možná že dokonce na týdny, obžalobu a věc předat soudu. Osobně jsem přesvědčen o tom, že vyšetřování té hospodářské trestné činnosti bude složité, dlouhotrvající a možná i z hlediska důkazního velmi komplikované.

Možná, že si někdo myslí, že práce vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny přinese nějaké pozitivní plody při tomto vyšetřování, a to pro orgány trestního řízení. Troufám si říci, že tomu bude naopak. Bude-li vyšetřovací komise si zvát zástupce stavebních a jiných firem, které jsou v podezření, že poskytovaly úplatky, vůbec se nedomnívám, že to zjednoduší práci jak kriminální operativy, tak vyšetřovatelů, tak státních zástupců.

Chtěl bych vás ubezpečit o tom, že považujeme za naprosto a zcela jednoznačně za svůj závazek a povinnost všechna uvedená podezření vyšetřit, a samozřejmě bude-li si Poslanecká sněmovna přát - byť to je nestandardní a neobvyklé, informovat ji o konkrétním trestním stíhání - jí takovou informaci v rámci trestního řádu a v mezích možností poskytnout.

Obávám se toho, že bude-li pracovat - a nechci snižovat vážnost nikoho, žádného člena této komory - laická komise, a zdůrazňuji laická komise složená z poslanců v této tak závažné hospodářské trestné činnosti, výsledek bude spíše ten, že se nám nemusí podařit dosáhnout tak efektivních výsledků, jaké se zatím rýsují.

Apeluji proto na vás, abyste požadovali od vlády příslušný díl odpovědnosti a informovanosti o tom, co činí orgány činné v trestním řízení, ale abyste v této fázi do trestního řízení nezasahovali. Kdykoli ex post budete mít možnost se přesvědčit o tom, že se tam žádná chyba neudělala.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo.

Vážení kolegové, já bych se chtěl nyní některým z vás omluvit, kteří se hlásí, protože vám slovo neudělím vzhledem k tomu, že rozprava k těmto bodům se vést nedá a nemůže, a pokud zde někteří vystupovali, pak jen proto, že jsem jim v tom nedokázal zabránit. (Veselost ve sněmovně.) - Samozřejmě nejedná se tu o ty, kteří mají přednostní právo vystoupit, což je jediný důvod, proč mluvili.

Nyní bych dal slovo dalšímu přihlášenému do programu, a to je pan poslanec Nečas. - (Hlásí se poslanec Tlustý.) - Chcete vystoupit místo něho? - (Poslanec Tlustý: Nikoli, nýbrž jako předseda klubu.) - Ano, jako předseda klubu, prosím.

 

Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové! Za prvé mi dovolte připomenout, že vládní koalice v roce 1996, v dobách vlády pana premiéra Klause, podpořila opoziční návrh na zřízení vyšetřovací komise v kauze, ve které tehdy také probíhalo vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, a byl to pád Kreditní banky Plzeň. Já bych prosil, aby to nebylo zapomenuto. V žádném případě činnost této komise neměla charakter jakéhokoliv zasahování, či dokonce maření postupu orgánů činných v trestním řízení. Prosil bych tedy, aby někteří moji kolegové a kolegyně netrpěli ztrátou paměti a nepokoušeli se této sněmovně vyvrátit něco, co je standardní, a to je zřízení vyšetřovací komise v případě, ve kterém je potřeba zkoumat širší souvislosti, zkoumat politickou odpovědnost, zkoumat více, než zkoumají orgány činné v trestním řízení. To za prvé.

A za druhé. Můj předřečník ve svém vystoupení přesně dokázal na jednom případě, proč jsou takové komise prospěšné. On totiž uvedl, že v kauze pana Srby je vážné podezření z hospodářské kriminality, protože byly v jednom z příbytků pana Srby odhaleny vysoké hotovosti v tuzemské i zahraniční měně. Já velmi pozorně sleduji veřejné zdroje a za sebe prohlašuji, že tuto informaci jsem dnes slyšel poprvé. Všechny dosud zveřejněné informace totiž uváděly hotovost v tuzemské měně, informace o tom, že byly nalezeny prostředky i v zahraničních měnách, jsou v tuto chvíli pro mne novinkou.

Možná se mýlím, v každém případě se ale domnívám, že nejen ta první poznámka, ale i ta druhá poznámka jsou poznámkami, které směřují k tomu, že v zřízení vyšetřovací komise v tomto skandálu by nemělo sněmovně být bráněno. (Potlesk klubu poslanců ODS.)

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Věřím, že tu debatu povedeme, pokud se nám tento bod podaří zařadit, a nyní potřetí bych se pokusil přilákat k mikrofonu pana poslance Nečase.

 

Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl v souladu se zákonem o jednacím řádu zařazení nového bodu do programu naší dnešní schůze, a to bodu, který navrhuji zařadit jako bod č. 3, který by zněl: "Informace předsedy vlády a ministra obrany o stavu zpravodajských služeb se zvláštním zřetelem na Vojenskou zpravodajskou službu". Jaké jsou důvody k tomuto procedurálnímu návrhu?

Za prvé před chvílí zde diskutovaná kauza událostí na Ministerstvu zahraničních věcí, kterou si stručně můžeme označit jako kauza Srba, ukázala, že tento pán byl - podle otevřených zdrojů - a nyní cituji doslovně: "agentem Vojenské zpravodajské služby". Tolik jeden deník. Nemůžeme samozřejmě v tuto chvíli specifikovat, zda byl osobou jednající ve prospěch této zpravodajské služby, či zda byl přímo kádrovým příslušníkem této zpravodajské služby, čili vojákem zařazeným ve služebním poměru.

Je třeba říci, že - opět z otevřených zdrojů - zazněly informace o tom, že ministrem obrany byl dán příkaz k tomu, aby s tímto člověkem byla rozvázána příslušná spolupráce, před několika dny jsme se ale dozvěděli, že se to nestalo. Vzniká tedy důvodná pochybnost o tom, zda je vojenská zpravodajská služba řízena, zda je vůbec pod kontrolou, zda tam vůbec panuje hierarchie, zda tam vůbec jsou plněny rozkazy, zda prostě tato nesmírně citlivá složka našeho bezpečnostního systému pracuje tak, jak má.

V této souvislosti bych chtěl připomenout, že v uplynulých měsících došlo k celé řadě velmi zásadních kroků, kdy byla změněna struktura Vojenského zpravodajství, jehož součástí je i Vojenská zpravodajská služba, kde byly sloučeny funkce ředitele Vojenského zpravodajství a ředitele Vojenského obranného zpravodajství, což znamená, že z odborného a metodického hlediska u nás, v naší zemi naprosto unikátně ředitel kontrarozvědky metodicky a odborně řídí ředitele nebo náčelníka nebo šéfa Vojenské zpravodajské služby. Myslím si, že toto velmi unikátní opatření, tato velmi unikátní architektura tohoto systému mohla vytvořit některé předpoklady pro to, že vojenská zpravodajská služba de facto nebyla pod úplnou kontrolou příslušných orgánů.

Není možné se spokojit pouze s tím, že byl - řekněme to velmi lidově - vyhozen náčelník Vojenské zpravodajské služby. Náčelník Vojenské zpravodajské služby vždy totiž někomu podléhá. V přímé velitelské podřízenosti podléhá náčelníku generálního štábu, resp. je odborně řízen ředitelem Vojenského zpravodajství, v tomto případě současně i ředitelem Vojenského obranného zpravodajství.

Je tedy vidět, že v této věci něco velice skřípe, a jsem přesvědčen, že tato sněmovna, nejen výbor pro obranu a bezpečnost, by měla dostat určité ucelené informace, protože události, ve kterých zjevně nedochází k poslušnosti uvnitř jedné ze zpravodajských služeb, je věc, která je v každé demokracii velmi závažná, a je to věc, která by tuto Poslaneckou sněmovnu neměla nechat lhostejnou.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP