Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

 

Vláda na jednání své schůze dne 22. května 2000 projednala a posoudila návrh zákona o kárné odpovědnosti soudců a o změně zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 605) a vyslovila s tímto návrhem n e s o u h l a s , a to z dále uvedených důvodů.

1. Vláda v rámci reformy soudnictví předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona o soudcích a přísedících a o změně zákoníku práce, který se koncepčně odlišuje od předloženého návrhu zákona, zejména pokud jde o vytváření kárných senátů a o pravidla kárného řízení.

2. Předložený návrh zákona vychází z koncepce, podle níž v kárném řízení a při posuzování způsobilosti soudce k výkonu funkce jednají a rozhodují kárné soudy, jimiž jsou v prvním stupni vrchní soudy a v řízení o odvolání Nejvyšší soud. Kárné soudy by podle návrhu rozhodovaly v kárných senátech složených z předsedy a čtyř soudců, přičemž jejich předsedy, a v případě kárných senátů vrchních soudů i jednoho člena senátu, by jmenoval předseda příslušného soudu.

Vládní návrh zákona však na rozdíl od předloženého návrhu zákona důsledně odděluje vytváření kárných senátů od působnosti předsedů soudů, kteří jsou i podle předloženého návrhu zákona osobami oprávněnými k podání návrhu na zahájení řízení a současně osobami dohlížejícími na řádný výkon soudnictví. Koncepce uplatněná v předloženém návrhu zákona by předsedovi soudu umožňovala mít přímý vliv na složení kárných senátů, což by bylo, s ohledem na to, že může být i navrhovatelem v kárném řízení a za určitých situací může nést částečnou spoluodpovědnost, nevyhovující a v rozporu se smyslem a účelem kárného řízení.

3. Předložený návrh zákona přebírá pro řízení o zproštění funkce soudce z důvodu trvalé nezpůsobilosti řádného výkonu soudcovských povinností nevyhovující konstrukci platné právní úpravy a žádná vlastní procesní pravidla pro toto řízení nestanoví. Zakotvuje pouze přiměřené použití ustanovení o kárném řízení, včetně užití trestního řádu, oproti vládnímu návrhu zákona, v němž je navrženo podpůrné užití občanského soudního řádu. V tomto řízení se jedná o posouzení objektivního stavu (nikoliv o sankční řízení), a proto pro takové řízení podstatně lépe vyhovuje řízení postavené na principech občanského soudního řízení nesporné povahy.