(14.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Další věc, kterou nám vláda nevysvětlila a kterou je třeba tu znovu připomenout, a připomenout ji zejména kolegům poslancům, kteří se hlouběji nezabývají touto látkou - a tady bych navázal na pana ministerského předsedu, který řekl, že je třeba, aby všichni poslanci dostali plné informace -, další nevysvětlenou věcí tedy je, proč Severoatlantická aliance z rozhodnutí svých politických orgánů vyřadila nákup nadzvukových letounů Českou republikou z plánovacího cyklu let 2003 - 2008. Jinými slovy, přeložím-li toto do češtiny a do srozumitelné řeči, Severoatlantická aliance nejenže nežádá po České republice, aby tyto nadzvukové letouny nakupovala, ale dokonce výslovně tímto signalizuje, že tento krok považuje za chybu a že s ním sama ve svém obranném plánování nepočítá. Jinými slovy tedy, že počítá s tím, že do roku 2008 bude Česká republika bez nadzvukových letounů.
Znovu také považuji za nutné zdůraznit, že aliance opakovaně varuje Českou republiku před jakýmkoli neuváženým krokem, který by mohl ohrozit rozvoj skutečných priorit, které Armáda ČR má. Nemá cenu se vůbec vracet k tomu, že na podzim nás čeká velmi důležitý summit, který např. i z hlediska rozšíření aliance udělá některé zásadní kroky, a tím také zásadním způsobem posune strategickou a geopolitickou pozici České republiky.
Na jeden velmi závažný fakt tady poukázal pan předseda poslaneckého klubu Vlastimil Tlustý, a to, jak se změnil - poměrně dramaticky - názor vlády na způsob financování. Původně nám byl předložen dluhopisový program, dnes je nám předkládán návrh, který počítá s výnosy z privatizace. Jinými slovy, budeme hlasovat o úplně jiném zákoně, který se dokonce včetně nadpisu liší od návrhu, který v únoru byl projednáván v prvním čtení v této Poslanecké sněmovně.
Vláda slibovala, že výnosy z privatizace za prodej Telecomu budou použity pro tento nákup. Dámy a pánové, všichni přece ale víme, že Telecom nebyl prodán, že tyto prostředky nejsou ve veřejných rozpočtech. Nevím, zda si všichni kolegové a kolegyně jsou vědomi toho, že Fond národního majetku momentálně nejenže tyto peníze nemá, ale že hospodaří jen díky 22 miliardám úvěru, který si vzal. To znamená, že Fond národního majetku je de facto v minusu, že tyto prostředky nemá.
Mnohokrát tady bylo řečeno, že armáda vyjádřila vůli tento letoun mít a že vojáci ho chtějí, a že proto bychom ho měli koupit. Měli bychom být přesní. Tento letoun chtějí špičky Ministerstva obrany, část české generality, možná část velení vzdušných sil a pravděpodobně - a to považuji za logické - piloti v Čáslavi. Na druhé straně je ovšem třeba velmi otevřeně říci, že ve zbytku armády z tohoto projektu panují - a tady budu velmi diplomatický - minimálně rozpaky, protože je zjevné, že veškeré finanční, lidské, institucionální i organizační zdroje v následujících letech budou určeny k tomuto zbrojnímu systému a že v mnoha ohledech hrozí především pozemním silám, že se ocitnou na vedlejší koleji. Platí také to, že ne ve všech složkách vzdušných sil panuje nadšení nad tímto projektem. Tady bych také byl velmi opatrný.
Mnohokrát tady byla diskutována problematika offsetů, kterou já nazývám offsetovou báchorkou. Myslím, že jsem naprosto jasně demonstroval v průběhu druhého čtení Poslanecké sněmovně, jak vypadá realita, na konkrétním příkladu nejvýznamnější české zbrojovky Aero Vodochody, kdy v průběhu jednání o vítězi tendru byly nabízeny offsety ve výši téměř 650 mil. amerických dolarů. A v současnosti, kdy je o vítězi tendru rozhodnuto a kdy my hlasujeme o tomto obchodu, reálná výše nabídnutých offsetů nepřekročila 20 mil. amerických dolarů. Jinými slovy nepřekročila 2 až 3 % původně navrhované částky. Je to názor, který vyjádřili i představitelé státu, kteří jsou největšími akcionáři této zbrojovky. Už vůbec nemluvě o tom, že neustále čekám na to, až zástupci vlády přinesou jeden jediný konkrétní příklad úspěšnosti 150% offsetů kdekoliv na této planetě, v této sluneční soustavě a v této galaxii. Jeden jediný příklad chci vidět, kdy se uskutečnily 150% offsety a kdy byly uskutečněny úspěšně. Myslím si, že také to o ledačems vypovídá.
Závěrem mi dovolte říci ještě dvě poznámky.
Poznámka první. Předtím než bude Poslanecká sněmovna hlasovat o tomto zákonu, měla by si uvědomit, že hlasuje za situace, kdy evidentně prohrává český daňový poplatník. Kdy evidentně nastává situace, že se de facto český stát dostal v mnoha ohledech do vleku velké zbrojařské megakorporace, která svou vynikající prací - a to teď znovu říkám bez jakékoliv stopy ironie - dokázala naprosto geniálním způsobem si prosadit tento svůj obchod. Dokázala přimět vládu k tomu, aby změnila své priority - původně, znovu opakuji, stíhačky byly odsunuty velmi daleko, během několika měsíců se dovídáme, že to je absolutní priorita, priorita číslo jedna.
Vláda se dostala do vleku ve stanovení termínu, kdy místo toho, aby sama vláda diktovala určité termíny, resp. se pokoušela vyjednat tyto termíny, de facto je diktuje dodavatel.
Je tu otázka, nakolik vláda byla ve skutečnosti úspěšná v oblasti cen a platebních podmínek. Lze velmi úspěšně pochybovat o tom, že vláda skutečně dosáhla sankcí, vymahatelnosti sankcí, vymahatelnosti zádržného apod. Je totiž skutečností, že až do chvíle, než začal být vyjednáván kontrakt Gripen Českou republikou, veškerá odborná literatura, dámy a pánové, mluvila o tom, že tento letoun má tzv. fly-away cenu 35 mil. amerických dolarů. Čili z hlediska malého státu je to výrazně výhodnější nabídka než nabídka na některé dražší letouny. Skutečností ovšem je, že prostým propočtem předloženého kontraktu docházíme k názoru a k jednoznačnému číslu, že cena nám nabízených letounů dosahuje téměř 50 mil. dolarů na jeden kus. Čili představa o tom, že my získáváme nějakou zaváděcí cenu, je představa ve světle těchto skutečností poněkud kuriózní, ne-li přímo komická.
Musím také říci, že nikdy žádná česká zbrojovka nedostala tak výhodné podmínky, jako je např. 40% platba předem, před dodáním prvního kusu. Dámy a pánové, proč se takto nechováme k vlastním zbrojařským podnikům, proč se takto chováme jen k cizím zbrojařským podnikům? To je také velmi důležitá otázka.
A poslední poznámka, která s tím souvisí a kterou by si také měla Poslanecká sněmovna uvědomit, je, že vy, dámy a pánové, kteří budete hlasovat pro, hlasujete pro nákup zboží, které v tuto chvíli neexistuje. Kupujete zajíce v pytli. Kupujete letadlo, které bezesporu je kvalitní, ale kupujete letadlo, kde dnes fyzicky neexistuje verze interoperabilní s NATO. Kupujete příslib, že tato verze bude do roku 2004. Je třeba, abyste si všichni byli vědomi toho, že zaplatíme 40 % ceny dopředu, že budeme postupně platit tento systém a že v tuto chvíli neexistuje toto zboží, které bychom si mohli otestovat, které bychom mohli prověřit, neexistuje zboží, které máme kupovat. To je také velmi neobvyklé a pochybuji, že nějaký český občan nebo nějaká česká rodina by se chovala podobným způsobem, kterým se chová tato vláda.
A moje poslední poznámka se týká falešného sporu, který tady přednesl i pan předseda vlády, a sice sporu o tom, že se rozhodujeme, zda se budeme orientovat evropsky, nebo americky, když to řeknu velmi zjednodušeně. Myslím si, že toto falešné dilema sem bylo vneseno ve chvíli, kdy docházejí ostatní argumenty. Tady je třeba říci - a opět řada kolegů to neví - že letoun Gripen je minimálně ze 30 % v tuto chvíli letounem de facto americkým, protože celá řada klíčových systémů má původ ve Spojených státech.
***