Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(12.30 hodin)
(pokračuje Bláha)

Ale vzhledem k tomu, že tu zaznělo i pro tento případ veto, vnímám samozřejmě toto stanovisko konkrétních klubů. Věřím, že vědí, co činí, že to není jen tak, že nejsme ochotni věci projednávat, věřím, že ten úmysl z jejich strany byl řekněme věcný, a ne jen ke škodě věci, principu a těch, kterých se mohl dotknout.

A protože tu není dána možnost předkladatelům jakkoli se zachovat po těchto vetech a protože návrh je vymezen do role neprojednavatelného, po této zkušenosti tedy a po předchozích vystoupeních si dovolím konstatovat, že vzhledem k tomu, že sněmovna nechce a neumožňuje tento návrh projednat, netrváme na dalším jeho projednávání.

(Po chvilce.)

Já jsem záměrně nedával návrh procedury, protože vycházím z logiky a očekával jsem, že by mohl zaznít ještě další návrh, který nezazněl, a vypadá to, že by asi nezazněl, takže navrhuji podle jednacího řádu ještě jedno zkrácení, a to je na 30 dní, nebo chcete-li o 30 dnů.

Místopředseda PSP František Brožík: Ano, pane poslanče, váš návrh na zkrácení o 30 dnů je hlasovatelný, protože veto lze dát pouze nad 30 dnů, což kluby učinily k vašemu prvnímu návrhu.

Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Vážený pane místopředsedo, trval bych na tom, že napřed je nutno projednat výrok o tom, že předkladatelé berou návrh zpět, že netrvají na jeho projednání.

Místopředseda PSP František Brožík: Nic takového jsem v rozpravě nezaslechl, pane kolego.

Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a budeme hlasovat o návrzích.

První návrh byl na zamítnutí předloženého návrhu zákona. Pokud tento návrh neprojde, budeme hlasovat o zkrácení lhůty, protože přikázání jsme de facto již odhlasovali v prvém hlasování před znovuotevřenou rozpravou.

Já vás na žádost z plénu všechny odhlásím a žádám o novou registraci.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 176 poslanců pro hlasovalo 89, proti 85. Návrh byl přijat. Nezbývá mi tedy nic jiného, než konstatovat, že návrh byl zamítnut.

Počkám ještě několik vteřin na kontrolu hlasovacích listin. (Děje se.) Zřejmě nejsou námitky proti hlasování.

Děkuji tedy panu navrhovateli, děkuji paní zpravodajce, s návrhem jsme nevyslovili souhlas a návrh jsme v prvém čtení zamítli.

Přistoupíme dále k bodu číslo

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Prosím, aby z pověření vlády předložený návrh uvedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart.

Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, velmi krátce bych chtěl říci, že tato novela je způsobena nesouladem, který vznikl projednáváním dvou návrhů zákonů - zákona o ochraně ovzduší a zákona o integrované prevenci a omezování znečištění.

Ten nesoulad vznikl určitým časovým posunem při projednávání v dolní a horní komoře Parlamentu, a tak jak jste se zajisté seznámili, tento návrh novely má legislativně technický charakter, leč bez tohoto návrhu a jeho přijetí nebude možné, aby k 1. lednu 2003 plně vstoupil v účinnost zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění. Zjednodušeně řečeno, zákon o integrované prevenci a omezování znečištění se odkazuje díky legislativně technické chybě v projednávání obou předložených návrhů v obou komorách Parlamentu na již v té době neplatný zákon původní o ochraně ovzduší z roku 1991, nikoli na zákon o ochraně ovzduší z roku 2002.

To, co je předloženo jako vládní předloha, velmi stručně řečeno, je legislativně technická úprava, nezbytná k tomu, aby tyto dvě právní úpravy byly v souladu.

Na závěr bych chtěl konstatovat, vážená sněmovno, že zákon o integrované prevenci a omezování znečištění si klade za cíl mimo jiné také redukci administrativy. Pevně věřím, že přijetím této novely již v tomto prvém čtení přispějete k tomu, aby právo České republiky přispělo k oné redukci administrativy.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Drda.

Poslanec Jiří Drda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, vážená vládo, já trochu s rozpaky stojím před tímto mikrofonem, protože jde o poslední schůzi, řádnou poslední schůzi tohoto parlamentu, a před námi je tisk, který se tváří, že má napravit legislativně technické chyby.

Musím říci naprosto jasně, že to je přesně pan předkladatel, který tyto chyby zavinil tím, že nesplnil svůj slib, a to že nezabránil tomu, aby zákon IPPC, tedy integrované posuzování vlivů na životní prostředí, nepředběhl složkové zákony, a tedy i zákon o ovzduší. Pan ministr to předběhl jak v této sněmovně a zákonitě také v Senátu, a dnes to má jako hlavní argument pro to, aby tady ve zkrácené lhůtě projednávání, které bych spíš viděl v situaci vyhlášení války nebo legislativní nouze nebo čehokoli jiného, řešil naprosto banální záležitosti, které jsou souběhem dvou zákonů, které měla jeho administrativa naprosto zvládnout.

Pokud by byl předkladatel soudný a slušný, tak by sám tento zákon buď nepředložil, nebo ho v tomto okamžiku stáhl.

Musím říci, že mám k dispozici veto nejen tří klubů, aby především i 51 poslanců, a chce-li pan ministr, posbírám i podpisy dalších. Zkrácené projednávání tedy nepřichází v úvahu. A zkrátit projednávání normálně tak, abychom se vešli do termínů, abychom mohli projednat tyto záležitosti řádně, považuji za nemožné.

Problém není v tom, že je tu nesoulad souběhu dvou zákonů. Ony na tyto zákony navazují další předpisy. A Ministerstvo pro životní prostředí prostě udělalo to, že svou vyhlášku prostě jen přemalovalo, nezměnilo ji a k vládnímu nařízení jsou předkládány téměř shodné předlohy. A tyto předlohy narážejí na tyto nové problémy.

My jste tady usnesli po ročním jednání o zákonu o ovzduší jakýsi kompromis. My jste tu řekli, že nechceme poškodit velké zdroje, protože to není v našem zájmu.

***