(16.40 hodin)
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, na rozdíl od svých předřečníků budu mnohem stručnější.
Tato zpráva o plnění programového prohlášení vlády trpí jedinou vadou: není totiž pravdivá. A není pravdivá proto, že vláda se v ní líčí jako entita, která neudělala chybu, která za celé čtyři roky neudělala jedinou chybu, která beze zbytku splnila celé své programové prohlášení, aniž by se tam našlo jakékoli pochybení, jakýkoli nedostatek. A to samo o sobě by mělo budit pozornost, když to čteme a někdo o sobě říká: "Čtyři roky jsem tu působil, a hle, jsem neomylný a bezchybný." Dokonce - když si dovolím citovat - když Hospodin stvořil zemi, řekl, že jeho dílo je dobré. Neřekl, že je dokonalé, ale že je dobré, protože nebylo dokonalé a muselo se ještě vyvíjet. Na rozdíl od toho tady se mluví o díle dokonalém. To je moje první poznámka.
Druhá poznámka. Zdá se mi velmi zajímavé a řekl bych dokonce i pokrytecké, jak je kritizována tato vláda z řad ODS. Před čtyřmi lety tato vláda se dostala k moci jen díky podpoře ODS a vždy, když šlo o klíčové hlasování v dějinách této vlády, tak ODS tuto vládu držela. Takže je to společné dílo, a toto nedokonalé dílo je společné dílo, a já doufám, že naši občané, kteří na rozdíl od nás se nezabývají tím, že by četli tyto zprávy, ale dívají se na realitu kolem sebe, na svět kolem sebe a na celé čtyři roky, dají ve volbách jasný účet.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče.
Kdybych měl možnost nechat se vystřídat, zareagoval bych i já na pana kolegu Tlustého, třeba jenom zákonem o obchvatu města Plzně, protože ani tento zákon, který váš předseda označil jako největší hloupost právního systému naší republiky, nezajistil dostavbu obchvatu a nadále jsou v Plzni problémy.
Bude hovořit pan ministr financí, připraví se paní poslankyně Šojdrová.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem dalek toho, abych si myslel, že tato země je takříkajíc za vodou. Jsem také dalek toho, abych si nemyslel, že ani této vládě se v řadě případů nepodařilo v některých bodech naplnit její záměry. O tom ale už se mnohokrát diskutovalo a mluvil o tom ve svém expozé i premiér.
Nicméně bych se - dovolte, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím - rád obrátil k některým předřečníkům, pánům poslancům, kteří tady velmi vehementně zápasili s různými statistickými údaji, a zdálo se mi, jako by jediný možný pozitivní vývoj grafu byl, když jde graf nahoru. Občas jsou situace, kdy graf směřuje dolů a může to být také dobré.
Nicméně bych chtěl konkrétně reagovat na některá tvrzení, která tady zazněla - jistě ne na všechna, protože jich bylo mnoho.
Pan poslanec Ransdorf tady velmi zpochybňoval výsledky práce Českého statistického úřadu, pokud jde o měření ekonomického výkonu. Já bych s ním souhlasil potud, že měření HDP je velký problém odjakživa a všude na světě, nejenom u nás. Nicméně ale všude na světě panuje jistý konsensus v tom, že práci nezávislého statistického úřadu nikdo, ani opozice, ani vládní představitelé, v tomto směru nezpochybňuje, protože jinak se skutečně nemůžeme prakticky na ničem dohodnout, nemáme-li společná východiska. Domnívám se, že může dojít ke korekci, jako docházelo i v minulosti, nicméně si myslím, že pokud taková korekce bude, bude to korekce v řádu desetin procentních bodů, nikoli v řádu procentních bodů, o jaké hovořil on. To považuji za naprosto vyloučené a myslím si, že se tím naše veřejnost zavádí.
Pan poslanec rovněž hovořil velmi plamenně o tom, jak se nepodařilo zvládnout daňové nedoplatky. Chtěl bych uvést několik čísel, která dokumentují, že to není pravda. Velmi mě mrzí, že se vytvářejí u našeho obyvatelstva iluze o tom, jak jsme zemí, ve které se nevybírají daně, jak jsme zemí, která směřuje někam do rozvojového světa, pokud jde o funkčnost finanční administrativy. Není to pravda a údaje to plně dokumentují.
Podíl daňových nedoplatků na kumulativním inkasu daní, tzn. podíl sumy nedoplatků, která je vykazována finančními a celními úřady na předepsaných daních, ve vztahu ke kumulativnímu inkasu daní, tzn. k sumě vybraných daní finančními a celními úřady, je následující. Začnu rokem 1995, protože nechci tu časovou řadu zatěžovat počátkem nové daňové soustavy. V roce 1995 tedy šlo o 4,5 %, v roce 1996 dosáhl tento ukazatel stejné úrovně , v roce 1997 klesl na 4,1 % a v roce 1998 a 1999 se udržel na této úrovni, v roce 2000 pak klesl na 3,5 % a v roce minulém klesl na 3 % této sumy.
Stejnou záležitost mohu uvést, pokud jde o tokovou veličinu, tzn. podíl meziročního přírůstku daňových nedoplatků, čili toho, o tolik se zvýšily vykázané daňové nedoplatky za jeden rok, k ročnímu inkasu, tedy ne ke kumulovanému, nýbrž ročnímu inkasu. Začnu zase rokem 1995. Tedy v roce 1995 to bylo 2,6 %, 1996 4,3 %, v roce 1997 2,9 %, v roce 1998 4,0 %, v roce 1999 4,1 %, v roce 2000 0,3 % a v roce 2001 0,1 %. Je samozřejmé, že i tento ukazatel má své přednosti a nedostatky. Reflektuje určitý vývoj v ekonomickém cyklu - v době poklesu ekonomické aktivity má tendenci narůstat. Stejně tak tento ukazatel do jisté míry odráží i aktivitu daňových úřadů ve vyhledávání nedoplatků, protože nejsou-li nedoplatky identifikovány a předepsány, pak nerostou. Nicméně platí, že daňové nedoplatky nevzrostly, suma je zhruba pořád okolo 100 mld. korun, a více než 40 mld. korun v rámci této sumy tvoří příslušenství, které narůstá automaticky, i kdyby daňový nedoplatek ani o korunu nevzrostl.
Myslím tedy, že bychom neměli až natolik zavádět posluchače a veřejnost. Jsem dalek toho, abych si myslel, že všechno, co se stalo za této vlády, bylo bezchybné, že všechno, co se stalo za minulých vlád, bylo špatné. Ale není tomu tak ani naopak, jak se nám snažilo být vysvětleno v jednom z přecházejících vystoupení.
Ale vrátím se k panu poslanci Ransdorfovi. Pan poslanec Ransdorf tady napadal záměr vlády, který se projevil v době privatizace elektroenergetiky do rukou polostátní firmy.
***