(15.10 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
My, poslanci Komunistické strany Čech a Moravy, nejsme proti privatizaci jako takové, ale domníváme se, že by měla být účelná a směřovat vždy a především ke zvýšení efektivnosti fungování firem. Ne vždy je privatizace nezbytná, jak ukazuje příklad velice úspěšné firmy v oblasti pivovarnické, a to národního podniku Budějovický Budvar.
Proč by se měly ale privatizovat např. ČEZ? Je opravdu privatizací, jestliže tato polostátní firma by byla prodána jiné polostátní firmě, jak vláda zamýšlela? Skončilo to v této fázi, o které hovořím, jenom proto, že za ČEZ nebyl zahraniční zájemce ochoten zaplatit vládou požadovanou částku. Nechápu také, proč by měl stát prodávat něco, co celkem slušně vydělává a vcelku dobře slouží veřejnosti. Ze stejné příčiny také nevidím důvod, proč prodávat např. Český Telecom. Naštěstí vláda snad už propásla vhodný čas pro tuto operaci.
Není také jasné, jaké by bylo využití výsledků privatizace, těch výnosů, se kterými už se kalkulovalo. Stát například jenom letos získá zhruba 150 mld. Kč z prodeje Transgasu a Unipetrolu, ale jak budou tyto peníze vynaloženy, vůbec není zřejmé.
Mimochodem, jak budou hospodařit příští vlády, až se rozprodá veškerý státní majetek a až budeme - dovolte mi, abych zmínil spisovatele Ludvíka Vaculíka - lokaji ve vlastním státě?
Teď se začíná s řešením špatných pohledávek. Je jich obrovský počet, především ale jde o řád stovek miliard korun. Tyto tzv. špatné pohledávky obvykle začaly bankovním úvěrem na privatizaci nějakého podniku a nesplácením tohoto úvěru. Při privatizaci příslušné banky se potom úvěr přesunul na Konsolidační banku, resp. dnes na Českou konsolidační agenturu, kterou tady již zmiňoval pan ministerský předseda. Ta ho již zabalila nebo zabalí do balíčků a odprodá ve výběrovém řízení a s velkou slevou instituci, která provede konečnou likvidaci těchto špatných úvěrů. A od této instituce si původní dlužník koupí - to zdůrazňuji - se značnou slevou třeba svůj vlastní dluh. Všichni jsou spokojeni - až na jednoho, a tím je sám daňový poplatník. A tomuto postupu se dnes také říká náklady transformace a tyto náklady transformace tvoří značnou část veřejného dluhu.
V tom směru pan ministerský předseda mluvil k věci. Nejenže to není etické, ale de facto to znamená i zabetonování a legalizaci obrovských majetkových přesunů, ke kterým v minulém desetiletí došlo, často za velice podezřelých okolností. Také toto je politika současné vlády. Nezapomínejme na to. Je to rovněž otázka, jaké budou důsledky takovéhoto postupu oddlužení privatizátorů.
Předložená vládní bilance sice stylem statistické ročenky vypočítává úspěchy, ale slabší stránky vládnutí Zemanova kabinetu buď zcela zamlčuje, nebo je vysvětluje vším jiným, jen ne vlastními chybami. V celém textu není třeba vůbec zmíněna "akce čisté ruce", kterou tady vychvaloval ministerský předseda ve svém projevu a kterou vláda v programovém prohlášení slíbila, ale nikdy ji nedokázala dotáhnout do konce. Konstatování v předložené zprávě, že v rámci policie a státního zastupitelství vznikly útvary pro boj s korupcí, je v této souvislosti opravdu málo.
Rovněž není zmíněn podíl vlády na růstu státního dluhu. Nemám zde na mysli otevírání skříní s kostlivci, tzv. transformačních dluhů, jak o tom mluvil před chvílí pan ministerský předseda, nulový pokrok při výběru daní či nesplnění slibů při financování školství. Vzpomeňme si v této souvislosti například na slib této vlády z jejího programového prohlášení, že v roce 2002, tedy v letošním roce, bude stát dávat na vzdělání celých 6 % hrubého domácího produktu. A jaká je skutečnost? Na vzdělávání letos stát vydá pouze 4,6 % hrubého domácího produktu a v předložené zprávě nám vláda říká, že výdaje na školství se za minulé roky zvýšily o 18 % a platy učitelů o 25,6 %. Vládní sliby jsou tedy plněny jenom zčásti, a jde přitom přímo o klíčové otázky vládního programu, a také budoucnosti této země.
Stejně tak se můžeme zastavit u oblasti bydlení. Zde se vláda chlubí, že bylo připraveno několik desítek právních, koncepčních a analytických materiálů. Ptám se ale, kde jsou výsledky. Do koncepčních nebo právních a analytických materiálů se mladé rodiny nepochybně nemohou nastěhovat. I přes tak slavné odstartování Státního fondu rozvoje bydlení de facto stagnuje slibovaná výstavba nájemních bytů a nově zahajovaná bytová výstavba loni již třetí rok po sobě klesá. Míjejí se snad některé uplatňované prvky vládní bytové politiky účinkem?
Teď k oblasti obrany. V naší armádě stále ještě nebyla dokončena modernizace tanků, o které se hovoří řadu let. Nakoupily se padáky, s nimiž lidé padali. Nakoupily se také letecké trenažéry, které jsou připraveny k použití přesně v okamžiku, kdy daný typ bojového letounu byl pro zastaralost vyřazen z výzbroje. Takových případů mrhání penězi je opravdu hodně - a nejde přitom o malé částky. Zdá se, že teprve snad poslední ministr se snaží rozhýbat tento resort, ale i ten se projevil jako zcela neschopný komunikovat s Parlamentem a ve věci stíhaček, o kterých jsme dnes jednali, všechny kroky podnikal pozdě a se špatnou přípravou.
Tato zpráva pak přímo zamlčuje programové body, které se vládě prostě nepodařilo splnit. Například v pasáži věnované hospodářské politice třeba vláda před čtyřmi lety jako jednu z prvních věcí slíbila vytvoření státního informačního systému. Ministr, který tuto věc má na starosti, tady samozřejmě dnes není. Pokud tím bylo myšleno jen zavedení aplikace ARES, tzv. administrativního registru ekonomických subjektů, který umožňuje vyhledávání nad všemi ekonomickými subjekty registrovanými v České republice, pak je to opravdu málo. Předložená hodnotící zpráva totiž o státním informačním systému vůbec nemluví, ale kdysi vytvořený Úřad pro státní informační systém např. jen v roce 2000 měl rozpočtované náklady ve výši téměř 2,7 mld. Kč. To není jistě málo.
Kde jsou ale výsledky? Jaké jsou tedy výsledky působení příslušného člena vlády v této oblasti, nebo se snad zaměřil především na fotbalová utkání, na účast v komisích hodnotících královny krásy, či na mediální zviditelňování svého pozoruhodného soukromého života? Kladu si takovéto otázky a také se ptám, zda nejde o slabý článek Zemanova kabinetu, který již dávno měl dostat padáka, abych parafrázoval jeden z pokleslých televizních pořadů.
***