(12.10 hodin)
(pokračuje Langer)
K samotnému obsahu návrhu. Systém odměňování státních zástupců je v principu totožný s odměňováním soudců, založený na rozlišení platu státních zástupců podle druhu státního zastupitelství, u kterého vykonávají státní zástupci svoji funkci, a délky započtené doby praxe. Konkrétní výše platu je určena v závislosti na výše uvedených skutečnostech vyjádřených platovým koeficientem, jehož pomocí se plat vypočte ze zákonem stanovené platové základny. Shodně jako u soudců jejich výše je závislá na výši nejvyššího platového tarifu zaměstnanců ministerstev, je však odlišena zhruba desetiprocentním rozdílem proti platu soudců, o něž je plat státního zástupce v průměru nižší.
Co je však potřeba považovat za velmi podstatné, jsou odlišnosti ve dvou oblastech, které by měly být potřeba změnit, a to nejen z důvodu dalšího rozšiřování působnosti státních zástupců v oblasti netrestní, v níž je státnímu zastupitelství v přiměřené míře v souladu se společenskou potřebou dále rozšiřována působnost, zejména v rámci novelizace ustanovení § 30 odst. 1 občanského soudního řádu, zakládající oprávnění státního zástupce vstupovat do již zahájeného občanského soudního řízení či ve vymezených případech podávat návrhy na zahájení tohoto řízení, ale zvláště pak ve věcech péče o nezletilé, dále pak svěřením výkonu dozoru nad místy výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby, výkonu omezení osobní svobody.
Zejména si ale podle mne opodstatňuje tento návrh zákona změna postavení státních zástupců v řízení trestním, v němž dostávají novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. dominantní postavení, kde se na ně přesouvá veškerá rozhodovací pravomoc merita věci v přípravném řízení trestním po zahájení trestního stíhání. Výrazně a v řadě případů zcela nově musí státní zástupci ingerovat z hlediska zajištění zákonnosti postupu policie a dozoru nad ním i do počáteční fáze řízení prováděného policií metodami, které nikdy dosud dozoru státních zástupců podrobeny nebyly. Je to například využívání operativně pátracích prostředků již od počátku prověřování podezření ze spáchání trestného činu.
K tomu všemu, o čem hovořím, přibývá státním zástupcům i výrazně zvýšená odpovědnost za prokázání tvrzení uvedených v obžalobě či v návrhu na podání v řízení před soudy, k nimž jako strana žalující, chránící veřejný zájem, jsou povinni vést důkazy k prokázání viny obžalovaného, a především na jejich aktivitě a úspěšnosti bude záviset to, zda trestní proces bude završen úspěšným postihem pachatelů trestných činů, či nikoliv.
Myslím si tedy, že objektivně existují důvody, pro které si tento návrh zákona podle mého přesvědčení zaslouží vaši pozornost a zaslouží také vaši podporu.
Tyto podstatné a dnes již z pohledu řečeného nadále neudržitelné rozdíly existují zejména ve dvou oblastech. Je to v oblasti odměňování za přesčasovou práci a poté v oblasti zabezpečení při dočasné neschopnosti k výkonu funkce ze zdravotních důvodů.
V tom prvním případě jde konkrétně o nárok na odměnu za práci přesčas konanou v noční době nebo ve dnech pracovního klidu, jež je na jedné straně soudcům přiznána, a to za výkon práce charakterem nepochybně přinejmenším obdobné jako v případě státních zástupců. Oproti soudcům avšak státní zástupci podle stávající úpravy jsou povinni svou službu vykonávat v noci i ve dnech pracovního klidu bez nároku na jakoukoliv odměnu za přesčasovou práci a prakticky v neomezeném rozsahu.
Ve druhém případě, o kterém hovořím, spočívá rozdíl v neexistenci nároku státních zástupců na plat v době jejich dočasné neschopnosti k výkonu funkce, a to ze zdravotních důvodů, byť alespoň po minimální dobu, a ve vztahu k nárokům soudců na dobu přiměřenou. Tento nárok ostatně není v českém právním řádu neobvyklým, neboť též ve vymezeném rozsahu náleží příslušníkům ozbrojených sborů a je nepochybně jedním z požitků přiznaných v kategorii státních zaměstnanců.
Pro vás je nepochybně klíčové sdělení, že navrhovaná úprava nároku na plat za práci přesčas konanou v noci i ve dnech pracovního klidu si vyžádá vzhledem k počtu státních zástupců zvýšení nároku na státní rozpočet o cca 2,5 mil. korun ročně. Je to tedy v rámci rozpočtu změna skutečně zanedbatelná, nicméně změna, která může a předpokládám, že se to také stane, že zvýší pocit odpovědnosti státních zástupců za výkon jejich funkce a zejména zvýší motivaci pro to, aby svoji zodpovědnou funkci vykonávali s větším nasazením a lépe, a zejména tedy ve prospěch občanů České republiky.
Návrh předkládám v prvém čtení podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu. Je to z těch důvodů, o kterých jsem hovořil. Postup sněmovny v minulém období neumožnil tento návrh zapracovat do již předloženého návrhu zákona, a máme-li zájem na tom, aby tento návrh zákona spatřil světlo světa, potom vzhledem k času, který má vymezen tato Poslanecká sněmovna, jiný postup není možný.
Tento návrh je v souladu s právem Evropské unie. Jeho nároky na státní rozpočet jsem vypočetl.
Stejně tak závěrem znovu opakuji, že tento návrh vznikl ve velmi těsné spolupráci mne a pana ministra spravedlnosti, a tudíž se cítím být jeho spolu předkladatelem. Děkuji vám za pozornost.
Ještě jednou bych vás požádal, abyste nám pomohli tento návrh zákona přijmout, protože jej považuji za návrh velmi potřebný a velmi prospěšný pro celou společnost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím pana poslance Václavka, aby se ujal zpravodajské zprávy.
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, projednávaný tisk č. 1252 se týká státních zástupců a jejich odměňování za práci přesčas na jedné straně a zabezpečení při dočasné neschopnosti k výkonu funkce ze zdravotních důvodů na straně druhé. Odstraňuje nepřiměřené rozdíly mezi státními zástupci opět na straně jedné a soudci a příslušníky ozbrojených sborů na straně druhé. Je pravda, že má určitý dopad na státní rozpočet. Vyčísleno je 2,5 mil. O tom bychom samozřejmě mohli diskutovat, ale rozhodně to není rozdíl podstatný, a proto ho nebudu nijak zvlášť zviditelňovat.
Tato problematika byla již částečně řešena dříve, a to viz tisk 1218. Tento tisk však nakonec sněmovna neprojednala.
Vláda vyjádřila souhlas s projednávaným návrhem. To máme v tisku 1252/1.
Dámy a pánové, doporučuji přijetí tohoto zákona, resp. tohoto tisku, a to i v navrhovaném režimu dle § 90 odst. 2. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji, otevírám obecnou rozpravu, do které se nejdříve hlásí pan ministr Bureš.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, k předkládanému návrhu zákona jistě zbývá vysvětlit, proč vláda vyslovila souhlas, tedy důvody souhlasného stanoviska, které z písemného textu bezprostředně patrné nejsou.
Je tomu tak proto, že tytéž principy, i když v mnohem širší míře, byly obsaženy ve vládním návrhu zákona o platech soudců a státních zástupců, který ovšem, jak známo, Poslanecká sněmovna v prvém čtení zamítla. Za této situace jsem stál před úkolem ve velmi krátkém časovém období odstranit alespoň ty základní disproporce. O těch hovořil pan místopředseda Langer. Já bych je přece jenom zdůraznil.
Za situace, kdy novela trestního řádu skutečně konkrétní úpravou práv a povinností státního zástupce uvedla v život ústavní princip, že jedině státní zástupce jako veřejný žalobce odpovídá za průběh přípravného řízení a za důkaz viny, a kdy současně přinesla i celou řadu institutů, které vyžadují trvalé pracovní nasazení státních zástupců, zejména tzv. zrychlené řízení, tak je nezbytné odstranit především tu disproporci, že soudci, kteří čekají ve svých budovách na státní zástupce, jsou placeni za práci v noci a za práci o sobotách a nedělích, ale státní zástupci placeni nejsou.
***