(11.50 hodin)
(pokračuje Janeček)
Lze racionálně očekávat, že naše zdravotnictví každým rokem ušetří více než 6 miliard na léčení nemocí způsobených kouřením. To je k panu kolegovi Doktorovi.
Co se týká pana zpravodaje. Pan zpravodaj řekl, že konečně navrhovatelé přišli korektně s tím, že předložili tuto svou představu jako návrh, a nikoli jako pozměňující návrh. Chtěl bych upozornit Poslaneckou sněmovnu, že se pan zpravodaj tradičně v těchto otázkách mýlí a že už je to několikátý návrh zákona, který byl předložen jako samostatný tisk. A je také pravda, že to je většinou ta samá politická strana, která zajistí to, aby takový zákon nebyl přijat, tedy jí nevadí, že zde naprosto zbytečně umírají lidé.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, já jsem na rozpacích, já bych skoro poprosil exministra zdravotnictví, aby k tomu něco řekl, ale autoritativně prohlašuji, že v ekonomické vědě úvaha o 20, 30 % účinnosti reklamy by byla označena za absurditu a naprostý nesmysl.
Prosím pana poslance Davida.
Poslanec Ivan David: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já musím konstatovat, že problematika kouření, problematika náboru kuřáků, problematika reklamy v kouření je jedna z věcí, které jsou velmi důkladně propracovány, jsou předmětem velmi důkladných studií na celém světě.
Sám jsme se zúčastnil mezinárodní konference ministrů zdravotnictví o kouření ve Washingtonu v roce 1999, kam byli ministři zdravotnictví z celého světa pozváni proto, aby si poslechli výsledky studií expertů. Této konference se zúčastnilo mnoho senátorů ze Spojených států proto, aby svou osobní účastí dodali váhy této konferenci. Účastnila se také předsedkyně Světové zdravotnické organizace. A co chci hlavně říci: padala tam čísla, která byla výsledkem velmi podrobných analýz.
A každý, kdo pozorně sleduje tuto diskusi, a takových lidí je tady obávám se málo, musí jednoznačně nahlédnout, že je tady konflikt dvou způsobů argumentace. Na jedné straně jsou to výsledky šetření a studií, vědecké analýzy, a na druhé straně jakési vrtění hlavou doprovázené zcela intuitivní argumentací, čemu věříme, čemu nevěříme, co se nám zdá, co se nám nezdá, co je možné, co není možné. Jsou to věci, které nejsou opřeny o analýzy, ale to je celkem jedno.
Já se domnívám, že podstatné je to, zda ony firmy, které vyrábějí tabákové výrobky, jsou schopny nás přesvědčit o tom, že máme dále podporovat kouření. Jestliže se stěhuje ze zemí vyspělého světa do zemí rozvojových a do zemí východní Evropy, jestliže firmy vyrábějící tabákové výrobky jsou nuceny k novým strategiím a k novým dohodám se státy v západní Evropě, ve vyspělém světě, pak z toho vyplývá, že se bohužel chováme jako země zaostalá, země rozvojová, která zřejmě nechce vzdorovat agresi výroby a propagace tabákových firem.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu exministru zdravotnictví. Kdo se další hlásí do rozpravy? Poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Jsem kuřák, takže také mám střet zájmů, nicméně značku už mám vybranou, mohu vás ujistit.
Já musím reagovat na to, co říkali někteří mí předřečníci. Úvaha o tom, že reklama je to, co donutí někoho kouřit, je podle mne založena na velmi chabých základech. Reklama na prací prášky není dělána proto, abychom si konečně začali prát prádlo a nechodili špinaví, ale je proto, abychom si vybrali ten určitý konkrétní prášek, protože se předpokládá, že už asi prádlo nějakou dobu pereme. (Smích v sále.)
Jestliže skutečně v některých státech, a teď nechci říct ani západní Evropy, protože velká protikuřácká kampaň a s velmi dobrými výsledky je ve Spojených státech amerických, jestliže tam skutečně tahle kampaň zabírá, jestliže tam je účinná, pak to není proto, že je zakázána reklama na tabákové výrobky, ale je to proto, že občanům předkládá něco jejich stát, který oni si sami vybudovali a kterému desetiletí a století věří. Oni tomuto státu věří, protože stát je přece jejich a on jim říká věci dobré a pro ně prospěšné.
My jsme bohužel napřed trpěli, a teď to trpěli v uvozovkách, pod habsburským jhem, pak jsme měli chvilku svůj stát, pak jsme byli okupovaní Německem, pak jsme tady měli komunismus. Takže my jsme se za tu dobu velmi naučili nedůvěřovat státu a a priori se dívat s podezřením na veškeré aktivity, které dělá stát. A proto takovéto masivní protikuřácké kampaně včetně zákazu se dosti obávám, že mohou mít u nás pořád ještě, protože velmi pomalu se nám daří, nebo snažíme se o to, získávat důvěru občanů, tzn. stát a jeho instituce aby získávaly důvěru občanů. Proto si myslím, že takováto aktivita může mít přesně opačný důsledek a může vyvolat nějaký protest a může naopak přispět k rozvoji kouření. Protože samozřejmě pokud bychom zakázali tabákovou reklamu, určitě to nezůstane bez povšimnutí.
Takže já věřím, že kolega Janeček má dobré úmysly, když předkládá tento zákon. Přesto se domnívám, že jeho uvedení do praxe by mohlo být kontraproduktivní.
Předseda PSP Václav Klaus: Táži se, kdo se další hlásí do rozpravy. Znovu pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové. Já bych rád, abychom tu debatu vedli racionálně. To je, pokud by bylo možno, na číslech. Já znovu říkám: pokud v některých státech byla zakázána reklama, pokles spotřeby tabáku klesl zhruba o 30 %, a v České republice by takový pokles měl ty důsledky, o kterých jsem hovořil. Každý den zemře o 18 lidí méně, zdravotnictví ušetří přibližně 6 mld.
A já tady slyším úvahy nikoli čísla. Kdyby kolega Pleva řekl, já znám státy, kde byla reklama povolena a došlo k sestupu, potom by to byl nějaký argument. Ale ono tomu tak není.
Kdyby prosím vás reklama neměla vliv na spotřebu, to se domníváte, že by tabákový průmysl jenom v České republice vydával stamiliony na reklamu? To je někdo schopen takovou blbost veřejně obhajovat? Že reklama nezíská dalšího spotřebitele? Vždyť je to přeci naprosto v rozporu se základními ekonomickými znalostmi. Reklama je motor při získávání nových spotřebitelů. Stačí nahlédnout do kterékoli učebnice ekonomie.
Děkuji vám.
Předseda PSP Václav Klaus: Já bych tady vzájemné poučování se o ekonomických poučkách doporučil vynechat. Udělejme si o tom seminář.
Pan poslanec Teplík.
Poslanec Tomáš Teplík: Pane předsedo, dámy a pánové. Nebudu zdržovat. Já jenom chci zabránit tomu, abych byl jako v případě projednávání zákona o regulaci reklamy podezírán z toho, že jsem nedodržel proceduru.
Tak tedy v obecné rozpravě, nikoli ve zpravodajské zprávě, navrhuji vrátit tento návrh zákona předkladatelům k přepracování.
***