(17.10 hodin)
(pokračuje Schling)
To je jeden parametr, který ukazuje, že dálnice musí být dražší. I v minulých letech se tu stavěly úseky dálničních staveb, kde náklady dosahovaly 400 či 500 milionů na kilometr. Samo o sobě to tedy není výjimečné.
Tady je potřeba velmi vážit, co vlastně do ceny zahrnujeme. Jde o kontrakt, který nebude obsahovat jen samotnou cenu stavebních prací, ale bude posléze obsahovat i cenu za třicetiletou údržbu, bude obsahovat finanční náklady, které bude muset vynaložit investor po dobu, kdy mu stát bude postupně uhrazovat splátkami šedého mýta jím vynaložené finanční prostředky. Takže něco jiného je stavba, kde stát zaplatí z rozpočtových prostředků a nemusí uvažovat s úrokovými náklady, i když ve skutečnosti existují, zatímco tady jsou dopředu zkalkulované a jsou v ceně obsažené.
Čili uzavřít, ale samozřejmě uzavřít tak, aby dohoda byla pro obě strany výhodná a abychom byli přesvědčeni, že uzavíráme dobrou smlouvu, a na tom pracujeme. Myslím si, že výsledek takový bude. Nikdo z členů vlády nepochybně nechce uzavřít smlouvu, o které by se domníval, že je pro stát nevýhodná. Jsme si vědomi, že s veřejnými financemi je třeba zacházet obezřetně.
Za druhé. Jestli je to přínos, hlavně pokud jde o termín. Ano, je to přínos, protože termín 2009 je výsledkem posledních jednání, je výsledkem intenzivních územních příprav, územní přípravy, a je mnohem kratší, než byly původně uvažované termíny, kdy se hovořilo o ukončení v roce 2015. Takže posun tady je a dřívější dokončení nezávisí na firmě Housing and Constructions a nezávisí na způsobu financování, ale záleží na územní přípravě, a protože stav územní přípravy je takový, že neumožňuje včasné zahájení stavebních prací tak, aby bylo možno ukončit stavbu dřív, musíme se smířit s tím, že smlouva bude obsahovat termín 2009.
Dále. Co je na smlouvě nové, co je nové na celé této věci, zda je to přínosem, zda je to správné, užitečné. Domnívám se, že využít soukromý kapitál při infrastrukturních stavbách je dobré. A že to je nové, o tom není třeba pochybovat. Zatím takováto stavba v České republice realizována nebyla, a domnívám se, že do budoucna bude potřeba využívat soukromého kapitálu, ať už při stavbách silničních, nebo železničních. A jednou je potřeba začít. A jestliže vláda našla odvahu, pustila se do tohoto projektu, tak se domnívám, že je to pozitivní krok, byť je to spojeno s určitými potížemi, s určitými riziky, kterých jsme si byli od samého začátku vědomi.
Připomínám mnoho svých veřejných vyjádření, kdy jsem upozorňoval na to, že celý proces přináší riziko pro obě strany kontraktu a že nelze vyloučit ani to, že nakonec k uzavření kontraktu nedojde. I to je pořád v tuto chvíli ještě teoreticky možné, protože smlouva zatím podepsána nebyla, a i když vláda schválí uzavření této smlouvy, zmocní mě k podpisu, i tak smlouva obsahuje několik odkládacích podmínek, což je ostatně u takovýchto transakcí obvyklé, a nabude účinnosti teprve poté, až smluvní podmínky budou splněny. Čili dokud všechny podmínky nebudou splněny, dokud nenabude smlouva účinnosti, nelze s jistotou tvrdit, že se opravdu stavba s použitím soukromého kapitálu uskuteční.
Tedy je to nová věc a je to věc nepochybně do budoucna potřebná a užitečná.
Pokud jde o samotnou stavbu, tak zahájení této stavby, uskutečnění toho, že Ostrava bude spojena s vnitrozemím dálnicí, je do značné míry nezávislé na uzavření smlouvy se soukromým investorem. Dálnice se prostě postaví ať tak či, onak, ať s tímto, nebo s jiným investorem. Prostě se postaví. Důkazem toho je, jak už jsem zmiňoval, její zakotvení v územním plánu a sjednané napojení do Polska a také to, že na jeden z úseků v délce 2,5 km jsou v současné době vydávána stavební povolení a je uzavřena předběžná dohoda s investorem, že bez ohledu na to, zda smlouva již bude, či nebude účinná, tuto stavbu okamžitě po nabytí účinnosti stavebních povolení zahájí, takže Ostrava se zahájení stavby dočká a dočká se nepochybně nejpozději do roku 2009 zprůjezdnění dálnice až na polské hranice a dále na polskou dálnici u Katovic.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Pan místopředseda Langer využije možnosti doplňující otázky.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Uznávám, že to je pilotní projekt, že to je poprvé, že je to tudíž složité, komplikované, nicméně je-li výsledkem celého procesu konstatování, že to může být vážně nevýhodné, potom nevidím žádnou ostudu v tom, když ministerstvo, vy a vláda řeknou: Prostě tento pilotní projekt ukázal, že není výhodné tuto stavbu realizovat tak, jak byla realizována, a proto od ní odstupujeme a bude realizována jinak. Protože sám jste řekl: Stát nemá zkušenosti, proto si najal specializovanou firmu. Firma řekla, že je to nevýhodné za těchto podmínek, že na účet firmy mají 6 miliard korun na "rizika", přičemž smlouva je plná zvláštních ujednání, kdy stát je povinen platit kompenzace, 4 miliardy jsou zisk, 2,5 miliardy právní a administrativní náklady.
Osobně si opravdu myslím jednu věc: Ostrava si dálnici zaslouží, bylo dobré, když ministerstvo udělalo pokus sehnat investora privátního, nikoli státního, ale že není v zájmu tohoto státu a jeho občanů realizovat tuto stavbu prostřednictvím této firmy za jakoukoli cenu, zejména ne za takto přemrštěnou cenu.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Pan ministr bude reagovat, poté se připraví pan poslanec Karel Vymětal.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: K výši ceny mohu říci jen tolik, že zatím smlouva není podepsána, čili těžko lze s jistotou tvrdit, že cena je taková a taková. Celý finanční model byl posuzován mnoha odborníky a byl shledán jako naprosto standardní, tak jak se u projektu BOT v Evropě používá, a konečná výše ceny, konečná výše toho, co stát zaplatí, bude ještě záležet na řadě jednání. A že ve smlouvě jsou podmínky, které přinášejí penalizaci pro jednu i druhou stranu, je rovněž obvyklé a vzhledem k tomu, na jak dlouhou dobu se kontrakt uzavírá, by bylo naivní si myslet, že něco takového by ve smlouvě být nemělo. Prostě rizika vždycky existují. Jde o to, aby rizika smlouvy byla rovnoměrně rozložena na obě smluvní strany. Předpokládám, že výsledkem jednání bude právě takováto smlouva.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Nyní má slovo pan kolega Karel Vymětal, který interpeluje místopředsedu vlády pana Vladimíra Špidlu ve věci hrazení nákladů kontroly BOZP odborovým orgánům.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zákoník práce ve svém § 136 stanoví právo odborových orgánů vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů a uvádí pravomoci odborových orgánů. V odst. 3 přitom uvádí, že náklady vzniklé výkonem kontroly BOZP hradí stát.
Je mi známo, že tyto finance do konce minulého roku odborům poskytovalo Ministerstvo financí a od 1. ledna letošního roku převzalo tuto povinnost vaše ministerstvo. Ve vyjádření vašeho ministerstva na žádost odborů o finanční dotaci se objevuje termín "finanční příspěvek", což je v rozporu se zákoníkem práce, který jasně uvádí, že veškeré náklady hradí stát, a nikoli pouze část nákladů formou příspěvků. To je jeden problém.
***