Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(15.10 hodin)
(pokračuje Rujbrová)

Za druhé pak navrhuji doplnění nadpisu pod článkem I. o další novely zákona, a to - uvozovky - zákon č. 320/2001 Sb. a zákon č. 501/2001 Sb. Upozorňuji, že po ukončení legislativního procesu tisku 1101, to jsou související zákony se vznikem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kde je rovněž novela zákona č. 219/2001 Sb., bude zapotřebí doplnit ještě číslo této novely.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Závěrečná slova nebudou. Žádné návrhy v podrobné rozpravě nepadly kromě legislativně technických úprav, proto končím druhé čtení projednávání tohoto návrhu zákona, končím projednávání bodu číslo 25. Děkuji panu navrhovateli Janu Bláhovi, zpravodaji Vladimíru Doležalovi.

A přikročíme k dalšímu bodu, kterým je bod číslo

O úvodní slovo prosím navrhovatele pana poslance Tomáše Kvapila.

Poslanec Tomáš Kvapil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, omezím se ve svém úvodním slově jen na několik stručných věcí, protože zákon nebo návrh zákona a jakési nestandardní řešení, které navrhuji, jsem zdůvodňoval před prvním čtením v lednu. Co se od té doby událo?

Myslím, že byl vytvořen dostatečný prostor pro to, aby vláda mohla na tento problém reagovat, protože už v listopadu jsem na něj upozorňoval ministra pro místní rozvoj. Nicméně jeho nečinnost mě vedla k podání tohoto návrhu zákona, který nepřímo novelizuje vládní nařízení, prodlužuje lhůtu kolaudovat náhradní stavbu za dům, který byl zničen povodní, o jeden rok, s tím, že by bylo možné tuto lhůtu ještě o další rok na základě individuálního posouzení prodloužit.

Vláda po určité době se snažila tento problém řešit, ovšem musím podotknout, že to řešení opět považuji za zvláštní a takové, které žádnou jistotu občanům, kterých se tento problém týká, nedává. Vláda totiž místo aby novelizovala příslušný právní předpis a tak také dala občanům jistotu, tak pouze dostala informaci od ministra financí o vydání jakéhosi interního pokynu, na základě kterého Ministerstvo financí posoudí jednotlivé případy, ale až poté, co těmto lidem bude vyměřena pokuta spočívající v okamžitém vrácení celé půjčky a také vyměřeno penále spočívající v jednom promile z nesplacené částky. Chtěl bych podotknout, že penále znamená zhruba 25 000 Kč měsíčně v těchto případech. Tudíž občan se dostane do poměrně zvláštní situace, protože bude mít vrátit celou půjčku, to je těch 850 000, a v případě, že povinnost kolaudovat stavbu nastala v listopadu loňského roku, tak k dnešnímu dni to penále už činí sto tisíc korun. A on bude očekávat určitou naději, nicméně s velkou nejistotou, zda nakonec Ministerstvo financí uzná jeho případ, že tedy je možné toto prominout a domluvit se na novém splátkovém kalendáři.

Podotýkám, že pokud by vláda novelizovala vládní nařízení, tedy vládní předpis, a umožnila řekl bych to prodloužení lhůty o jeden rok a prodloužení bez toho Damoklova meče, který nad občanem visí, návrh toho zákona by se stal bezpředmětným. Nicméně vláda takto nepostupovala. Proto se domnívám, že je na místě, aby sněmovna tento návrh schválila.

Děkuji.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1203/2.

Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru paní poslankyně Zdeňka Horníková.

Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením číslo 305, usnesením výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.

Tento výbor na své 59. schůzi dne 27. února 2002 přijal usnesení ke sněmovnímu tisku 1203. Výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky sněmovní tisk 1203 projednat a schválit, tak jak byl předložen, bez pozměňovacích návrhů.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, paní poslankyně. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Hlásí se do ní opět paní zpravodajka Zdeňka Horníková.

Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za udělené slovo.

Považuji v tuto chvíli za důležité Poslanecké sněmovně sdělit pouze některá fakta, která se týkají způsobu projednávání tohoto tisku. Myslím, že pan předkladatel jasně vysvětlil, o čem je jeho novela, a také myslím, že jasně vysvětlil, v čem spočívá i procedurální problém projednávaného tisku.

Poslanecké sněmovně byl předložen návrh zákona, jehož cílem je změna podmínek pro použití půjčky poskytované na základě nařízení vlády číslo 190/1997 Sb. Předložený návrh zákona je koncipován jako takzvaná nepřímá novela nařízení vlády. Jeho cílem je změna podmínek upravených tímto nařízením, a to s návrhem na zpětnou účinnost zákona i na právní vztahy vzniklé před jeho účinností. V tomto ohledu je třeba upozornit na ústavní konsekvence tohoto předloženého návrhu zákona.

Dovolte mi, abych zde připomněla věc naprosto známou, obecně známou, ale v tuto chvíli myslím je důležité se o ní zmínit. Dovoluji si připomenout, že zákonodárná moc, tedy výlučné právo vydávat zákony, je ústavou svěřena Poslanecké sněmovně. Vláda pak je oprávněna k provedení zákona v jeho návrzích vydávat nařízení. Parlament není sám o sobě oprávněn nařízení vydávaná vládou měnit. V tomto ohledu vláda vydala v roce 1997 nařízení k provedení tehdy platných rozpočtových pravidel, tedy v mezích tehdy platného zákona tak, jak o tom hovoří článek ústavy 78.

Nyní předložený poslanecký návrh je navržen se zpětnou platností. Je tedy třeba poukázat na retroaktivitu tohoto návrhu, což je vyjádřeno v § 3 návrhu zákona, kde se říká, že tento zákon se vztahuje i na právní vztahy vzniklé před jeho účinností. Dle mého názoru a dle názoru stanoviska legislativy, které mám k této problematice k dispozici, považuji tento návrh zákona za zasahování Poslanecké sněmovny do pravomoci vlády a navržené ustanovení zákona za retroaktivní.

***