(11.00 hodin)
(pokračuje Šojdrová)
V § 24 Přechodná ustanovení se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: "Církevní školy, církevní vyšší odborné školy, církevní předškolní zařízení a církevní školská zařízení zařazená do sítě podle dosavadních předpisů se považuje(-í?) za zařazené do sítě podle tohoto zákona."
Nový článek 4 zní: "Účinnost ustanovení navrhovaných pod bodem 3 a 4 je dnem vyhlášení."
Konečně je to další pozměňovací návrh, který je nutný v případě toho, že otvíráme nové návrhy zákonů. Pokud budou schváleny tyto změny dalších návrhů, bude název zákona znít: "Zákon, kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů."
Tolik pozměňovací návrhy, které předkládám.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hlásí se ještě do rozpravy poslanec Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, jakkoliv může znít podivně, že předkladatel návrhu dává ještě pozměňovací návrh, chtěl bych říci, že tento zákon leží ve sněmovně déle než zákony jiné. Mezitím byly přijaty zákony týkající se reformy veřejné správy a upravily některé pojmy. Čili mé pozměňovací návrhy jsou v podstatě jenom zpřesnění mého návrhu z hlediska pojmosloví.
Pozměňovací návrh číslo 1. V článku I se vkládá nový bod 2, který zní: "V § 14 odst. 6 se za slovo "zřídit" vkládají slova "jako příspěvkové organizace". Body 2 - 8 se označují jako body 3 - 9.
Pozměňovací návrh číslo 2. V článku 1 bod 4 - dříve bod 3 - se v § 14 odst. 7 slova "orgánu kraje v přenesené působnosti" nahrazují slovy "krajského úřadu" a na konec se vkládá nová věta, která zní: "Jmenování a odvolání je bez předchozího souhlasu krajského úřadu neplatné."
Pozměňovací návrh číslo 3. V článku I bod 8 se na konec § 17 odst. 3 vkládá nová věta, která zní: "Jmenování a odvolání je bez předchozího souhlasu ministerstva neplatné."
Konečně poslední pozměňovací návrh číslo 4. V článku I bod 9 se v § 24 odst. 4 slova "§ 14 odst. 2" nahrazují slovy "§ 14 odst. 2 a 6".
To je vše. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Ještě jednou paní poslankyně Šojdrová.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji. Vážený pane předsedo, já musím upřesnit svůj pozměňovací návrh, aby nedošlo k omylu. Já jsem navrhovala a navrhuji, aby účinnost ustanovení navrhovaných pod novým bodem 3, který jsem uvedla, a dále jako nový bod číslo 9 k tisku 947 byla stanovena dnem vyhlášení. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Kdo další se hlásí? Nehlásí-li se nikdo, končím projednávání bodu 18.
Dostáváme se k bodu 19, kterým je
19.
Vládní návrh zákona o právu shromažďovacím a o změně některých dalších zákonů
(zákon o právu shromažďovacím)
/sněmovní tisk 1163/ - druhé čtení
Prosím pana ministra vnitra, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, Poslanecká sněmovna před několika měsíci projednávala vládní návrh zákona o právu shromažďovacím v prvém čtení a původně tento vládní návrh měl záměr úplně nově upravit problematiku práva shromažďovacího v České republice.
Poté co byl schválen tento návrh v prvém čtení resp. postoupen k dalšímu projednávání, byl projednáván tento návrh ve dvou výborech, ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti - pokud správně říkám název tohoto výboru - a druhý výbor, ve kterém se projednával, byl výbor ústavně právní. Při diskusi v těchto výborech se ukázalo, že tato problematika je - řekněme - dosti kontroverzní resp. že to nebylo tak jednoznačné s podporou původního záměru vlády komplexně nově upravit problematiku práva shromažďovacího v České republice.
Po diskusích, které byly místy až trochu bouřlivé, dospěl ústavně právní výbor k záměru, že nebude tato problematika upravena komplexně novým zákonem, ale že by se měla přijmout pouze novela stávajícího zákona, a pokud vím, tak ústavně právní výbor navrhuje v komplexním pozměňovacím návrhu znění, které by bylo nějakým kompromisem mezi původní vládní představou a kritickými připomínkami, které z řad poslanců zaznívaly.
Nemá asi smysl, abych se v tuto chvíli vracel k původní vládní předloze, protože já souhlasím s postupem ústavně právního výboru. A chtěl bych poděkovat poslancům ústavně právního výboru, že neodmítli se zabývat alespoň těmi částmi, kde snad lze nalézt konsensus na jejich nové úpravě.
Takže se spíš budu věnovat tomu, co zřejmě bude předmětem jednání zde v Poslanecké sněmovně, a ne tedy již celý původní komplexní návrh.
To, kde zřejmě jsme schopni nalézt shodu, jsou zhruba čtyři okruhy věcí, které by měly být upraveny novelou stávajícího zákona o shromažďování. První téma se týká oblasti rezervace míst pro svolání shromáždění, protože současná právní úprava umožňuje ve své podstatě bez časového omezení si "rezervovat" místo pro pořádání takovéhoto shromáždění a dostáváme se dnes dosti paradoxně do situací, že na některá lukrativní místa je oznámeno svolání nějakého shromáždění i léta dopředu a dochází ve své podstatě k zásahu do práv někoho, kdo by třeba se později rozhodl nějaké shromáždění na tomto místě udělat. Čili to je jedna oblast, kterou jsme v původním vládním návrhu chtěli řešit, a já jsem rád, že i ústavně právní výbor souhlasí s tím, že by tato tematika měla být řešena.
Druhá oblast se týká upravení odpovědnosti svolavatele, protože návrh, tak jak byl předkládán vládou, počítal s tím, že dojde k určitému zvýšení úlohy svolavatele shromáždění, a byly kolem toho poměrně rozsáhlé diskuse, zda tím nejdeme za rámec zvyklostí v demokratických zemích, takže nakonec to, kde si myslím, že budeme schopni nalézt shodu, se týká oblasti - řekněme - upravení některých povinností, které svolavatel má, a spíše jde o jejich zpřesnění než o nějaké zvýšení rozsahu těchto pravomocí.
Třetí oblast se týká toho, co bylo hodně diskutováno po září 2000, kdy jsme byli v Praze svědky některých masových protestů proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kdy v původním vládním návrhu jsme chtěli řešit otázku zabránění účastníkům shromáždění v maskování bez komplikování nebo ztěžování jejich ztotožňování. V ústavně právním výboru také byla nalezena shoda, že i touto změnou stávajícího zákona o shromažďování bychom byli schopni tuto úpravu udělat zhruba tak, jak ji původně vláda předpokládala, to znamená, že by se to týkalo situace, kdy Policie České republiky provádí zákrok, aby byla povinnost pod příslušnou sankcí dospět k tomu, že bude dána účastníkům shromáždění povinnost se "odmaskovat" resp. neztěžovat své ztotožnění.
Čtvrtá oblast, kde jsme nalezli shodu, že je zapotřebí udělat upravení terminologické současného zákona o shromažďování s platnou legislativou, kdy jsou používány pojmy, které již v našem právním řádu aktuálně používány nejsou.
To jsou oblasti, ve kterých jsme shodu nalezli. Ještě jednou bych chtěl ústavně právnímu výboru poděkovat za to, že byl ochoten se takto podrobně věnovat jinému způsobu projednávání, než vláda původně předpokládala, to znamená úplně nový zákon.
***