Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(18.10 hodin)
(pokračuje Filip)

Já si dovolím v podrobné rozpravě přednést dva návrhy, a to, že den, který oslavujeme jako Den vítězství nad fašismem, nebude 8. květen, ale 9. květen, protože poslední boje v Československé republice - když nepočítám boje v Trhových Svinech, v Milíně apod., skončily v Praze 9. května ráno. Není to ani pomsta panu premiérovi za to, že prosadil ve Federálním shromáždění - jak připomněl kolega Jičínský - den 8. května, ale je to prostě jen ukázka historické paměti.

Druhou věc, kterou bych chtěl dát jako návrh do podrobné rozpravy, je otázka významného dne pro Českou republiku. Významným dnem pro Českou republiku z tohoto pohledu, který jsem připomněl, je jistě 29. srpen 1944, den Slovenského národního povstání, protože je pravda, že obnovení Československé republiky po roce 1945 bylo provázeno právě tím, že jak tehdejší území České republiky, tak Slovenské republiky prošlo jasným historickým vývojem k tomu, aby byla sjednocena Československá republika, aby vznikl tento společný stát a aby pokračovala ta státní soustava, kterou založili profesor Masaryk, doktor Beneš a pan Štefánik. Já si myslím, že je to minimálně slušnost vůči našemu nejbližšímu sousedovi, Slovenské republice, abychom tento den, který je státním svátkem našich sousedů, označili jako významný den pro Českou republiku. Neklade to žádné nároky na státní rozpočet, což by mohl vytknout pan kolega Tlustý, nemá to žádný dopad na jednání orgánů této sněmovny. Má to jen připomenout tu historickou skutečnost, kterou budeme zítra ve společném prohlášení Poslanecké sněmovny schvalovat.

Jsem přesvědčen, že tento návrh má význam, je realistický a je historicky podložený. Nemá to nic společného ani s politickou příslušností mou, nemá to ani žádnou souvislost s tím, že moje maminka se narodila v Kotrčné Lúčce v okrese Žilina. Je to prostě jen označení historické reality.

Tyto dva návrhy předložím paní zpravodajce. Děkuji vám.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Trochu jste mě zklamal, ale zase jsem se narodil 1. ledna.

Dobře, vypadá to, že toto byl poslední návrh na rozšíření seznamu státních svátků. Naposledy se ptám, jestli ještě někdo chce tento počet rozšířit. Nikdo. Končím podrobnou rozpravu a končím druhé čtení tohoto velmi potřebného návrhu zákona.

Dalším bodem je

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Pavel Němec a zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Eduard Vávra.

Tento návrh jsme projednávali ve druhém čtení na 46. schůzi 30. ledna t. r., kdy jsme návrh vrátili hospodářskému výboru k novému projednání. Výbor návrh zákona znovu projednal a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 978/5.

Chci se zeptat zástupce navrhovatelů, zda chce v úvodu opakovaného druhého čtení vystoupit. Ano. Máte slovo.

Poslanec Pavel Němec: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nebudu příliš obsáhle hovořit o vlastním návrhu, nicméně se pokusím připomenout vám historii tohoto návrhu a vlastní historii návrhu paralelního, který pocházel od pánů kolegů Doležala a Kladívka. Tyto dva návrhy se od sebe lišily tím, že návrh kolegů Doležala a Kladívka řešil - stručně řečeno - následky, které vznikly po přijetí velké vládní novely živnostenského zákona, kdežto náš návrh, který je nyní projednáván pod tiskem číslo 978, se snaží řešit příčiny toho stavu, který považujeme za špatný.

Záměr návrhu pánů poslanců Doležala a Kladívka byl schválen. Tento návrh zákona byl schválen Poslaneckou sněmovnou, Senátem a následně v opakovaném hlasování i Poslaneckou sněmovnou, a řeší pouze část věcí, to znamená následky.

Náš návrh, který se snaží řešit příčiny, to znamená zrušit zmocnění pro vládu k vydání prováděcích předpisů k živnostenskému zákonu a stanovení dalších podmínek pro živnostenské podnikání, což považujeme za špatné, tak to ten schválený návrh neobsahuje a obsahuje to nyní projednávaný tisk 978.

Já mám samozřejmě pro podrobnou rozpravu připraven pozměňovací návrh, který vám byl rozdán do lavic, takže v podrobné rozpravě bych na něj pouze odkázal. Tento návrh reaguje na vzniklou legislativní situaci, kdy část z tohoto projednávaného tisku 978 již byla schválena a již se stává součástí právního řádu.

Nyní k tomu, co bych rád, abychom v tisku 978 projednali a následně v návaznosti na avizovaný pozměňovací návrh schválili. Podle mého názoru je správné, aby Poslanecká sněmovna zrušila zmocňovací ustanovení v živnostenském zákonu k vydávání prováděcích předpisů a současně zrušila již vydané prováděcí podzákonné předpisy. Vydané prováděcí podzákonné předpisy jsou nařízení vlády, kterým se stanoví seznam oborů živností volných, tedy tzv. katalog živností.

Zde bych chtěl říci, že podle mého názoru záměr vlády - který byl zřejmě zpřesnit názvosloví živností, a tak jak vláda prezentovala, udělat ve vydávání živnostenských listů určitý pořádek - se zcela minul zamýšleným cílem, a to z toho důvodu, že pochopitelně vládní nařízení nemůže pamatovat na všechny typy činností, na všechny typy podnikání. Potom samozřejmě nepřímo nutíme podnikatele k tomu, aby si pro svoji činnost, kterou měli nazvanou např. rámování obrazů, zvolili živnost, která se nazývá dokončovací stavební práce. Já si myslím, že tím jsou mateni nejen spotřebitelé, kteří potom nevědí, jakou živnost podnikatel provozuje, ale samozřejmě do právní nejistoty dostáváme i podnikatele, kteří nevědí, zda tou činností, kterou provozují v dobré víře, nevybočují z meze vydaného živnostenského oprávnění a zda se náhodou nevystavují nebezpečí trestního stíhání pro nedovolené podnikání.

Jsem přesvědčen, že podstatně lepší princip je ten, pokud podnikatel uvede činnost, kterou hodlá provozovat, a živnostenský úřad posoudí ve smyslu živnostenského zákona, zda tato činnost splňuje základní pojmové znaky pro živnostenské podnikání a zda tato činnost není v zákonech vymezena jako živnost vázaná či koncesovaná. V takovém případě vydá živnostenský list pro živnost volnou.

***