(16.30 hodin)
(pokračuje Švrček)
Za prvé. K § 55a odst. 1 - slovo odborné nahradit slovy odborně technické a na konci odstavce pokračovat větou: Zjišťování ústavu a jeho závěry či doporučení se nesmí zabývat hodnocením nebo přisuzováním viny či odpovědnosti.
Důvodem je jednak to, že příslušná směrnice č. 94/56 ES se výslovně zmiňuje o zachování ryze technického charakteru prováděných šetření např. v článku 3, v článku 4 či v článku 6. Rovněž na více místech, jako je článek 6, bod 3, či článek 10 se uvádí požadavek na zajištění toho, že vyšetřování se nebude zabývat posuzováním viny či odpovědnosti a nikde, ani při bezpečnostním doporučení, nebude vytvořena presumpce viny či odpovědnosti. Asi mají v Evropě také své zkušenosti. To je také druhým důvodem, proč návrh podávám, protože dnes je zvykem, když např. při šetření vyjetí z dráhy se zjistí, že praskla například pneumatika, zpráva o nehodě se zabývá i takovými věcmi, jako zda byl pilot odborně způsobilý a měl všechny papíry a povolení, zda fungovalo rádio, pokud např. nedej bože měl propadlou zdravotní prohlídku, vyplývá z kontextu, že takový lajdák jistě přehlédl při předletové prohlídce - pokud ji vůbec samozřejmě dělal - že je na pneumatice trhlinka. Kdo čte zprávy z vyšetřování nehod, ví, o čem mluvím a jaké dedukce se pak dovozují a medializují, a proto mi asi nebude mít za zlé, že chci v zákoně zdůraznit právě tuto záležitost.
Můj poslední návrh se týká čtyř paragrafů, nicméně je to návrh kompletní, takže jej nakonec budeme jako kompletní hlasovat.
V § 81 v odstavci 2 bych rád slova úřad může pověřit nahradil slovy ministerstvo pověří.
V § 82 odst. 1 slovo úřadem nahradit slovem ministerstvem, na konci odstavce doplnit nové písm. f), které zní: vykonává dohled nad činností uživatelů sportovních létajících zařízení v rámci jejich provozu.
V § 88 odst. 1 doplnit nové písm. p), které zní: pověřuje právnickou osobu nebo fyzickou osobu ověřováním letové způsobilosti sportovních létajících zařízení, způsobilosti jejich uživatelů včetně evidence a vydávání příslušných dokladů a dohledem nad činností uživatelů sportovních létajících zařízení v rámci jejich provozu.
A konečně v § 89 se ustanovení pod písm. x) vypouští a ostatní písmena se přečíslují.
Zde je důvodem to, že dosud praktikovaný způsob ověřování, kdy Úřad civilního letectví může, ale také nemusí pověřit osobu výkonem správy sportovních létajících zařízení, přináší komplikace a třecí plochy, a je jich dost. Střetávají se zde dvě základní filozofie přístupu k letectví, kdy na jedné straně úřad aplikuje historický přístup všemožných povolování, zákazů a složitého ověřování a certifikace, který má své opodstatnění v civilní dopravě a její regulaci. Střetává se tam s filozofií samosprávy rekreačního a sportovního létání na straně druhé, která by díky své jednoduchosti a únosné náročnosti na administrativní postupy, a tím i na finanční prostředky nutné k pořízení a provozu takovéhoto zařízení měla zaručovat rozvoj a zkvalitňování tohoto nového odvětví letectví.
Je složité na stovkách jednotlivých případů popisovat přístup úřadu. Jde v podstatě o to, že úřad činí Leteckou amatérskou asociaci přímo zodpovědnou za každou událost, nekázeň či nehodu při provozu létajících zařízení. To je totéž, jako bychom činili dopravní policii nebo okresní úřad, který spravuje ze zákona náležitosti automobilové dopravy, přímo zodpovědnými za chování řidičů a jejich nehody. Úřad je zde zároveň žalobcem i soudcem v oboru sportovních létajících zařízení, pověřená osoba je plně v jeho závislosti.
Návrh má za cíl vytvořit v tomto rovnováhu čili partnerství, neboť obě organizace, které v letectví mají každá působit pro svůj segment, tedy ÚCL pro velké letectví a pověřená osoba pro oblast sportovních létajících zařízení, bude pověřovat Ministerstvo dopravy a spojů, které se tak stane i rozhodčím a odvolacím místem. Uvolní se tak energie obou stran, která je dnes plýtvána v třenicích a sporech a neustálém vyjednávání, doprovázeném horami papíru, ke zlepšení správy obou segmentů civilního letectví.
Já tím zároveň kopíruji podobnou úpravu, kterou mají sousední země, resp. kterou má jedna ze sousedních zemí s velmi silným podílem sportovního a rekreačního létání na těchto sportovních létajících zařízeních, tedy Německo, kde pověření správou těchto zařízení uděluje spolkové Ministerstvo dopravy, viz § 31c německého zákona o leteckém provozu.
Toť vše.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych i já předložil nepoměrně kratší pozměňovací návrh než kolega Švrček. Nejdříve se pokusím předložit pozměňovací návrhy, poté i jejich zdůvodnění.
Můj první pozměňovací návrh je úprava názvu zákona, to znamená, že nový název bude znít "zákon, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) a o změně zákona číslo 571(?)/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů".
V rámci tohoto návrhu navrhuji nové znění článku III, které bude znít: Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se mění takto.
Za prvé - v § 4 odst. 1 se za slovo výjimkou vkládají slova činností v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, týkající se koncesované živnosti taxislužba A.
Za druhé - v § 4 odst. 2 se za slovo Prahy vkládají slova vykonává činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem, týkající se koncesované živnosti taxislužba.
Stávající článek 3 se označuje jako článek 4.
Krátké zdůvodnění. Problematika taxislužby v hlavním městě Praze je v současné době velmi ostře sledována a ukazuje se, že právní úprava umožňující hlavnímu městu Praze a jeho orgánům účinnou a rychlou reakci na zjištěné nedostatky v prokazování taxislužby je nedostatečná. Jedním z těchto nedostatků je skutečnost, že živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy je podle zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, pouze odvolacím orgánem, a nemá tedy přímou výkonnou a kontrolní pravomoc vůči provozovatelům taxislužby. Pravomoc prvoinstančního orgánu na úseku živnostenského podnikání je podle citovaného zákona svěřena živnostenským úřadům městských částí určených statutem. V praxi tato právní úprava znamená, že rozhodování o koncesi, jakož i kontrolní činnost jsou oprávněny vykonávat pouze městské části Praha 1 až 22, což mnohdy vede k nejednosti postupu těchto úřadů. Z důvodu sjednocení výkonu přenesené působnosti na úseku živnostenského podnikání v oblasti taxislužby je navrhována změna zákona o živnostenských úřadech, která by stanovila, že působnost prvoinstančního orgánu pro koncesovanou živnost taxislužba bude vykonávat v hlavním městě Praze jen živnostenský odbor hlavního města Prahy, a nikoliv živnostenské úřady městských částí určených statutem hlavního města Prahy.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo. Podrobnou rozpravu končím. Končím tím i druhé čtení tohoto návrhu zákona.
Dalším bodem je
5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu,
vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví
a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
/sněmovní tisk 1267/ - druhé čtení
Z pověření vlády uvede tento návrh zákona pan ministr financí Jiří Rusnok. Prosím.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám ke druhému čtení k projednání vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů.
***