(12.10 hodin)
(pokračuje Klaus)
Já se jen táži sněmovny, jestli s vědomím neuplatnitelnosti stanoviska zastupitelstva hlavního města Prahy udělala toto rozhodnutí. Není to návrh ani vlády, není to návrh ani skupiny poslanců. Je to návrh legitimního orgánu k navrhování i stahování zákonů tohoto typu. Já myslím, že je to velký procedurální problém to zvolit touto cestou.
Prosím pana poslance.
Poslanec Libor Krátký: Já bych se chtěl obrátit na ty z vás, kteří jste nepodpořili návrh na přerušení tohoto bodu, protože se jedná skutečně o speciální situaci. Kdyby zde mohl být předkladatel, který může sám rozhodnout - tu situaci tady nemáme. V tomto případě se jedná o rozhodnutí kolektivního orgánu, o vyjádření legislativní iniciativy kraje, tak jak umožňuje zákon. Pan náměstek se nemůže v tomto smyslu chovat autonomně. Myslím, že je zcela správné poskytnout lhůtu tak, aby se mohl vyjádřit ten orgán, který zákon předložil, to je zastupitelstvo hlavního města Prahy.
(Velký hluk v sále, poslanci buší do lavic.)
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím, aby nikdo nedupal a nebouchal vůči naprosto klidným hlasem pronášenému slušnému vystoupení jednoho z vašich kolegů. Moc prosím, abychom si tady osvojili elementární móresy. Nevím, jestli byl důvod, aby nemohl dokončit své vystoupení. Neříkal nic provokujícím ani urážlivým tónem a já moc prosím, aby se mu o přestávce ti, kteří tady bouchali a dupali, osobně omluvili.
Hlásí se někdo do rozpravy? Prosím, aby se pan poslanec Bláha posadil. Předseda poslaneckého klubu KSČM.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Pane předsedo, já myslím, že je to podle jednacího řádu celkem jednoduchá situace. I kdyby zastupitelstvo hlavního města Prahy navrhlo ve třetím čtení stažení toho návrhu z projednávání, z programu schůze, je k tomu potřeba souhlasu sněmovny. Takový souhlas podle toho hlasování o přerušení tady evidentně není, čili sněmovna o tom chce rozhodnout, protože jsme ve třetím čtení. Já si myslím, že v tuto chvíli nezbývá nic jiného, než abychom dokončili hlasování o návrhu zákona.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, nezlobte se, ale jste-li právníkem, přečtěte si svou výpověď, kterou jste udělal. Trvám na tom, že jste se dopustil elementární logické chyby. Řekl jste větu, že to musí udělat se souhlasem sněmovny.
Předkladatel neměl právo požádat o stažení tohoto bodu, protože jsme zjistili, že je to jeho kolektivní rozhodnutí, ne soukromé rozhodnutí, proto nemohl podat tento návrh. Proto tento návrh de facto do této chvíle nezazněl, nebyl podán. Proto sněmovna o něm nemohla hlasovat a nemohlo tedy být jasné, jestli hlasovala tak, či onak. Jestli jste takovým právníkem, je to velmi smutné.
(Hluk v sále se stupňuje.)
To je elementární úvaha. Poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, dámy a pánové, takováto situace není zcela neobvyklá v rámci jednání Poslanecké sněmovny, neboť vláda velmi často je v situaci, která je podobná, jako je situace tohoto kolektivního orgánu. I vláda je postavena občas před realitu, že vládní návrh zákona je natolik pozměněn podanými a posléze přijatými pozměňujícími návrhy, že vláda stojí před rozhodováním, zda tento návrh zákona stáhnout, či nestáhnout.
Nevzpomínám si, že bychom v Poslanecké sněmovně zaznamenali žádost o to, aby bod byl přerušen na několik dní, aby se vláda mohla sejít a zaujmout stanovisko. Vždy se počítá automaticky s tím, že vláda sleduje průběh projednávání, že vláda odpovědně posoudí podané pozměňující návrhy, které zazněly ve druhém čtení, a zváží riziko přijetí či nepřijetí těchto návrhů, které byly ve druhém čtení podány.
Já se domnívám, že pokud by zastupitelstvo hlavního města Prahy přistoupilo odpovědně k projednávání tohoto návrhu zákona, tak by zanalyzovalo předem známé pozměňující návrhy, které zazněly ve druhém čtení, a následně by jednalo a zjistilo pravděpodobnost přijetí těchto pozměňujících návrhů. Nic nebránilo zastupitelstvu hlavního města Prahy, aby pro případ přijetí těchto pozměňujících návrhů předem dalo zmocnění představiteli hlavního města Prahy, tak aby v tomto případě mohl zde reagovat a mohl požádat Poslaneckou sněmovnu podle jednacího řádu o souhlas se stažením tohoto předloženého návrhu zákona.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane předsedo, já tady nechci profesorsky školit, ale vy dobře víte, že ten váš příměr s vládou je naprosto falešný, naprosto nesmyslný. Vláda tady má svou lavici, podle jednacího řádu má povinnost tady nepřetržitě sedět a její vyjádření zde přítomné je jasné, všem srozumitelné. Zastupitelstvo hlavního města Prahy tady nemá lavici, nemá tady povinně sedět, takže váš příměr je naprosto nesmyslný.
Než se každý přihlásíme, třikrát si promysleme, co chceme říci, jinak je to úsměvné a dětinské. Právník poslanec Filip.
(V sále je velký hluk.)
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, já bych byl velmi rád, kdybyste jako předsedající alespoň poslouchal projevy.
Předseda PSP Václav Klaus: Já jsem poslouchal.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedo, já jsem podmiňovací způsob ve svém projevu použil. Vy jste tady ze mne dělal hlupáka. Já si myslím, že byste měl zvážit, když neposloucháte projevy poslanců, kteří vystupují, když řídíte schůzi, jestli vůbec má smysl, abyste ji řídil. Je pro mne zcela nepochopitelné, že zcela jednoznačně a trvale porušujete jednací řád této sněmovny a děláte z nás sněmovnu, která snad má podléhat zastupitelstvu jednotlivých krajů. Toto je suverénní orgán a ten se nějak rozhodl.
Prosím, nepřekrucujte cizí řeči! Já také nemluvím o vašem ekonomickém vzdělání, o vašich ekonomických teoriích, a mohl bych o tom dlouze hovořit jako o odstrašujícím příkladu pro celý svět. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: To je velmi půvabné, pane poslanče. Přečtěte si stenozáznam svého vystoupení. Já věřím, že se odpoledne omluvíte této sněmovně za své výroky. Poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedo, já skutečně velmi nerad protahuji tuto debatu. Myslím, že Poslanecká sněmovna rozhodla, a že tudíž je zřejmé, jakým způsobem by mělo dále probíhat projednávání tohoto bodu.
Avšak vzhledem k vašim četným vyjádřením a komentářům, které následovaly po jednotlivých vystoupeních v této procedurální debatě, si dovoluji podotknout, že všichni poslanci v této Poslanecké sněmovně jsou si rovni. Já bych si nikdy nedovolil podobným způsobem školit kolegy v této Poslanecké sněmovně, byť bych zastával jakoukoliv funkci v této Poslanecké sněmovně. I tyto funkce jsou termínované, i tyto funkce jsou voleny členy Poslanecké sněmovny.
Já bych si vás dovolil požádat, pokud se budete napříště pouštět do podobných rozsáhlých polemik, zdali byste prosím nepředal řízení schůze některému místopředsedovi Poslanecké sněmovny a neúčastnil se těchto polemik u tohoto pultu jako ostatní poslanci v rámci této procedurální debaty.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, já řídím schůzi a dávám či nedávám hlasovat a diskutujeme o tom dávání či nedávání hlasování. O této věci diskutujeme.
Vy jste řekl, že zastupitelstvo má stejné pravomoci jako vláda, já jsem řekl, že to není pravda.
Poslanec Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych se vaším prostřednictvím v tomto okamžiku chtěl obrátit na poslance sociální demokracie - (různé výkřiky v sále, velký hluk) - a to s tím, že ve stejném, velmi obdobném případě na minulé i na této schůzi jsme nepřijali zákon, na který navazoval zákon druhý. Umožnili jsme vládě sociální demokracie stáhnout tyto body z pořadu.
(Výkřiky v sále: Není rozprava!)
Já vím, že chcete slyšet jen to, co vám vyhovuje. (Protestní výkřiky v sále.) Ale já bych byl rád, abyste měřili všichni ve všech případech alespoň jedním metrem.
Předseda PSP Václav Klaus: Já jsem nevěděl, kam pan poslanec míří, proto jsem ho nechal. (Hluk v sále sílí, poslanci se smějí, buší do lavic.)
Já přerušuji schůzi do 19.25 hodin na zklidnění některých poslanců.
(Poznámka stenografky: Myšleno zřejmě 12.25 hodin.)
(Jednání bylo přerušeno ve 12.20 hodin.)
***