(9.40 hodin)
(pokračuje Schling)
Už tady kolega Vymětal mluvil o tom, že tento návrh byl jihomoravským zastupitelstvem předložen bez konzultací a bez souhlasu zastupitelstva kraje Vysočina. To nepochybně není dobře. Byly tady zmíněny záležitosti majetkové, protože k těm katastrům obcí přináležejí i majetky, které jsou majetkem kraje Vysočina. A řešit převody majetku z kraje do kraje jistě nebude jednoduché.
A uvědomme si, a všichni to přece víme, že projde-li tento návrh do druhého čtení, pak to nebude věc Dolních Louček a dalších dvou tří obcí, které logicky patří k Tišnovu, ale objeví se tady ohňostroj nejrůznějších návrhů a nápadů, a už nepůjde o přesuny dvou tří obcí, ale může jít o přesuny velkých území. A dovedete si představit, co s tím pak bude dělat katastrální úřad, který nebude mít prostory na spisy z takového území, které mu najednou bude přiděleno? Může to vypadat směšně, ale i takováto věc může způsobit obrovské komplikace.
Čili zvážíme-li všechna pro a proti, musíme objektivně dojít k závěru, že právě teď není vhodná chvíle na nápravu 42 let staré chyby, jakkoli bych Dolním Loučkám přál, aby k tomu Tišnovu a k Jihomoravskému kraji dříve či později - a raději dříve - patřily. Myslím si ale, že to dva tři roky může ještě počkat, že ta věc musí být vyřešena skutečně koncepčně, že se budeme muset znovu ptát zastupitelstvech ve chvíli, kdy už budou vědět o tom, jak funguje reforma veřejné správy, kdy už v Dolních Loučkách budou vědět, že si nebudou pro žádná razítka jezdit do Jihlavy ani do Brna, ale nejdále do Tišnova. To dnes mnozí občané těchto obcí nevědí a jednají pod dojmem, že budou muset jezdit do Jihlavy, která je pro ně opravdu velmi obtížně přístupná.
Dámy a pánové, dovolte mi tedy na závěr upozornit ještě na jednu věc. Jsme obviňováni - a zmínila to tady i paní kolegyně Němcová - že jsme narýsovali hranice krajů bez konzultací s občany, s jakýmsi pocitem nadřazenosti poslanců. Všichni, kdo tady byli v roce 1997, kdy se zákon o krajích projednával, mi dají za pravdu, že tomu tak nebylo. Všichni mi musí dát za pravdu, že jsme věděli, že vzniknou takovéto problémy, ale nebyl k dispozici jiný stavební materiál než okresy. Nebylo možno skládat kraje jinak než ze stávajících okresů. To prostě tak je. A v tuto chvíli bychom ale se neměli dopustit toho, z čeho jsme byli tehdy neprávem obviňováni, to znamená rozhodovat jakoby nad občany. Teď přece nemusíme takto rozhodovat bez souhlasu, bez kladných stanovisek obou krajských zastupitelstev, kterých se ta věc týká. A upozorňuji, že projde-li to do druhého čtení, bude se to týkat mnohem většího počtu krajů. Neměli bychom takto rozhodovat. Vždyť přeci máme možnost nechat do příštího volebního období, nechat proběhnout debatu mezi zastupitelstvy a rozhodnout o věcech, kdy budou souhlasná stanoviska zastupitelstev, a jen ve výjimečných, mezních případech možná dojde k tomu, že se zastupitelstva nedohodnou a že bude muset jako arbitr rozhodnout poté Poslanecká sněmovna, ale skutečně až poté, co se zastupitelstva nedohodnou.
Toto jsou tedy důvody, které mě vedou k názoru, že je třeba podpořit návrh kolegy Vojtěcha Vymětala na zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolil bych si také pár poznámek k tomu, co říkal kolega Pejřil.
I pan hejtman tady mával složkou usnesení zastupitelstev měst a obcí, o které se jedná, já tomu rozumím. Chtěl bych říci, že bych ocenil, kdyby zastupitelstvo Jihomoravského kraje respektovalo a reprezentovalo názory svých obcí a svých měst. V tomto případě se staví do role, že chce reprezentovat názory obcí a měst, které mu nepatří. Myslím, že ty obce a města se měly obrátit na svůj reprezentativní krajský orgán, a to je krajské zastupitelstvo kraje Vysočina. To se ale nestalo.
Myslím, že by bylo dobře, aby tento zákon prošel do jednání výborů a aby výbory všechny tyto otázky posoudily, ať se z toho pro budoucnost stane poučení. I tyto otázky by tedy ve výborech měly zaznít a měly by být diskutovány.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kolegové, nechtějte, abych glosoval průběh této rozpravy.
Slovo má pan kolega Koudelka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená sněmovno, původně jsem nechtěl vystupovat, ale po vystoupení pana ministra Schlinga přece jen musím reagovat na některá jeho tvrzení, která se mi zdají poněkud zavádějící.
Ptám se, kdy bychom měli měnit hranice krajů, jak to koneckonců chtěla i vlády, když ne teď, předtím, než bude stanoveno nové rozdělení státu mezi tzv. obce s rozšířenou působnosti?
Původně, když o změnách hranic krajů bylo uvažováno formou místního referenda, při schvalování návrhu ústavního zákona o vzniku krajů bylo řečeno, že obce, které leží na hranici krajů, by mohly místním referendem změnit svou krajskou příslušnost. Sněmovna to odmítla. Podruhé byla tato otázka nastolena při schvalování zákona o okresních úřadech. Znovu s touto otázkou vznikla možnost změnit hranice krajů. Znovu tento návrh sněmovna odmítla a návrh neprošel pouze o dva hlasy.
Ptám se tedy znovu: kdy máme měnit hranice krajů, když ne na začátku, kdy jde o reformy, kdy ještě nejsou stanoveny obce s rozšířenou působností, které dosud fakticky nevznikly, protože vzniknou až od 1. ledna příštího roku? Ptám se: kdo jiný se k tomu má vyjádřit než zastupitelstva příslušných obcí? Ptám se: kdo jiný má více znalostí o tom, kam chtějí místní občané jezdit na úřad?
Musím podotknout, že není vůbec pravda, že se bude pro razítka jezdit jen do příslušné obce s rozšířenou působností. Rušíme pouze okresní úřady, nikoli okresy. V rámci okresů - a samozřejmě i v rámci krajů - zůstane spousta orgánů státní správy, např. zmíněné katastrální úřady, o kterých pan ministr mluvil, jejichž působnost nepřejde na pověřené obce ani na obce s rozšířenou působností. Pro zastupitelstva je tedy rozhodující a velice důležité znát názor občana dané obce. Myslím, že daná zastupitelstva tyto názory znají, a to, když chtějí změnit příslušnost ke kraji, pak zvažují tuto změnu ne jenom z hlediska toho, do které obce s rozšířenou působností budou patřit, ale i z hlediska toho, kam budou jezdit na jiná okresní pracoviště - tady nemám na mysli okresní úřady s velkým O, ale jak jsem řekl, například katastrální úřady, okresní soudy atd. Samozřejmě je tu i otázka, kam mají blíž do krajského města.
Právě proto, že zastupitelstvo Jihomoravského kraje vycházelo z podnětů příslušných obcí, a právě proto, že vyřadilo podněty, které nebyly ve shodě s vládním návrhem zákona, který tady byl zamítnut, domnívám se, že to je varianta, která může postoupit do dalšího čtení. Není to maximalistická varianta a v dalším čtení mohou být udělány ještě další kompromisní kroky. Ale zpochybňovat, že zastupitelstvo Dolních Louček ví, kam chce patřit, že se to doví za čtyři, pět nebo šest let, to podle mého názoru není správné.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Beneš.
Poslanec Miroslav Beneš: Vážený pane místopředsedo, páni ministři, pane hejtmane, kolegyně a kolegové, velmi se omlouvám za to, že zdržuji toto jednání.
Chtěl bych říci, že se tady mezi sebou dohadují ti, kteří byli u parcelace na 14 krajů, že se tady dohadují ti, kteří jsou u parcelace na 194 dalších celků.
***