(9.20 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě přihlášky. První pan poslanec Pejřil, druhý pan poslanec Kasal. Prvně jmenovaný má slovo.
Poslanec František Pejřil: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, sněmovní tisk 1213, který před námi leží, je návrhem zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění vymezení krajů. Budeme rozhodovat o změně hranic Jihomoravského kraje a kraje Vysočina v oblasti regionů Tišnovska a obce Senohraby. Tento návrh byl projednán a odsouhlasen všemi členy zastupitelstva kraje. Byl odsouhlasen 62 hlasy. Pan hejtman Jihomoravského kraje ví, a většina z nás také, že 62 je počet členů tohoto zastupitelstva. Nikdo tedy nebyl proti a nikdo se nezdržel.
Přečetl jsem si a vyslechl mnoho důvodů pro jeho zamítnutí. Dovolte mi přednést důvody pro schválení návrhu tohoto zákona.
Za nejzávažnější důvod pro schválení návrhů, které nám předkládá Jihomoravské zastupitelstvo, je fakt, že tento návrh vychází z platných usnesení zastupitelstev dotčených obcí, tak jak to pan hejtman zdůraznil. Zastupitelstva obcí mají zcela jistě nejblíže k občanovi, k jeho potřebám.
Dalším důvodem pro schválení návrhu je otázka času. Podle mého názoru by se nemělo čekat, ale naopak tento proces urychlit. Změna hranic krajů by měla být provedena ke dni zrušení okresních úřadů, a to z mnoha důvodů: čerpání nákladů na zřízení obcí s rozšířenou působností a pracovních míst na těchto úřadech atd. Při řešení děleném do více termínů by musela být místa rušena o opět zřizována s novými náklady. To je výdaj na přesun materiálů, archiválií, na zřizování a rušení dopravní obslužnosti, zajišťování nemocniční péče, na schopnosti nalézání pracovních příležitostí atd.
Dalším důvodem přijetí návrhu je respektování historického vývoje tvorby regionů, jejich přirozená spádovost.
V našich možnostech, v možnostech poslanců, pokud jsme zamítli vládní návrh zákona 1161, jako že jsme jej zamítli, tak nyní máme možnost věc změnit. Změnit věci špatné přinejmenším na věci přijatelné. Zamysleme se tedy nad uspořádáním věcí veřejných a hlasujme tak, aby veřejná správa byla občanovi dobrou službou.
Zároveň mi dovolte, abych navrhl zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan kolega Kasal.
Poslanec Jan Kasal: Pane místopředsedo, vážení členové vlády, pane hejtmane, dámy a pánové, myslím si, že je zbytečné se přetahovat o to, kdo chce lépe zastupovat zájmy veřejnosti, zájmy občanů. Myslím, že k tomu jsme tady povoláni všichni, a pokud chceme naplnit svůj poslanecký slib, tak nemáme ani jinou možnost.
Přihlásil jsem se proto, že chci ocenit razanci, se kterou do procesu nápravy minulých křivd a minulých pochybení vstoupilo zastupitelstvo Jihomoravského kraje, pan hejtman. Myslím si, že je třeba ocenit, že chtějí dosáhnout toho, aby obce, které vyjádřily nějakým způsobem - a k tomu nějakým způsobem se za chvíli vrátím - vůli po změně svého zařazení do okresů či do krajů, aby dosáhly svého.
Změny hranic ve východní části Žďárského okresu jsou opravdu palčivou záležitostí a my poslanci z této oblasti se určitě setkáváme při každém výjezdu do Louček, na Bítešsko s diskusí na toto téma. Naším zájmem ovšem musí být, aby proces, který bychom dnes mohli nastartovat, nebo také nemuseli, aby byl nezpochybnitelný, a k tomu, aby byl nezpochybnitelný, je potřeba si vyjasnit několik věcí. Je chybou možná této sněmovny, možná vlády, že nejsou stanovena jasná pravidla pro to, jakým způsobem mají obce svou vůli vyjádřit. Zda stačí rozhodnutí starosty, rady, zastupitelstva, nebo zda je potřeba dokonce místní referendum pro to, aby obec vyjádřila svou vůli.
Dále se domnívám, že je problematické říci, ke kterému datu k té či oné změně má dojít. Zda to má být k datu, jak navrhuje zastupitelstvo Jihomoravského kraje, to znamená k 1. lednu 2003, zda to má být k termínu voleb do zastupitelstva kraje, k termínu voleb do Senátu, nebo do Poslanecké sněmovny. Pro všechna data lze najít argumenty podpůrné i odporující, ale myslím si, že by měla být stanovena v rámci celé republiky jednoznačná pravidla.
V důvodové zprávě se praví, že tato změna hranic nebude klást žádné nároky na státní rozpočet. Já bych tomu rád věřil, ale k tomu, abych tomu mohl věřit, potřebuji odpověď na to, kdo bude platit náklady na přesun agend, zda to bude kraj, který bude obce přejímat, nebo kraj, se kterým se obce rozloučí, nebo zda to budou obce samy, nebo kdo to vlastně bude platit, pokud to nebude státní rozpočet. V případě, že to budou kraje, jaká bude participace obcí, jaké budou řekněme náhrady podnikatelům, kteří třeba s rozhodnutím nebudou souhlasit. To jsou věci, které si myslím, že musí být diskutovány.
Vážnější věcí může být také otázka majetku, přesunu majetku mezi jednotlivými kraji. Musíme si odpovědět na otázku, kdo vyřeší, kdo bude arbitrem, kdo vyřeší případné spory v případě, že jeden kraj se svého majetku nebude chtít zříci a druhý naopak nebude chtít ten či onen majetek přijmout.
Dámy a pánové, myslím si, že obcí, které usilují o přechod z jednoho kraje do druhého, bude více než těch, které jsou vyjmenovány v zákoně, který předkládá pan hejtman Juránek. Myslím si, že Poslanecká sněmovna i vláda by měly dát jednoznačná pravidla pro to, aby proces byl nezpochybnitelný. Je třeba říci, že dříve či později k tomu dojít musí. Já sám jako občan Žďárského okresu mohu potvrdit to, co jsem lidem ve východní části okresu sliboval, že budu pro to, aby za situace, kdy budou jasná pravidla, aby došlo k přesunu těchto obcí do Jihomoravského kraje.
Abych to závěrem shrnul. Myslím si, že je potřeba ocenit úmysl zastupitelstva Jihomoravského kraje otevřít diskusi na toto téma. Myslím si, že je potřeba, aby Poslanecká sněmovna a vláda stanovily jasná pravidla pro to, aby proces byl nezpochybnitelný, a byl bych rád, kdybychom se na tomto procesu shodli k termínu, který bude z ústavního pohledu nenapadnutelný, co se týká voleb do různých zastupitelských orgánů.
Myslím si, že Poslanecká sněmovna nebude s to ve zkráceném termínu 30 dnů posoudit všechny navazující zákony, protože tento zákon nemůže zůstat izolovaný. Velmi by mě zajímalo, co by se dělo, kdybychom přijali jen tento zákon a ne žádný další, jaké by byly důsledky přijetí tohoto zákona, čili minimálně rozpočtové určení daní, finanční úřady atd., to jsou věci, které by měly navazovat na přijetí tohoto zákona.
***