(14.10 hodin)

Předseda PSP Václav Klaus: Prosím pana poslance Zahradila jako zpravodaje, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jan Zahradil: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, zahraniční výbor projednal tento tisk s vědomím, že právě v tomto případě se jedná o teritorium, které z hlediska možného transferu různých omamných látek i z hlediska potenciálního rizika různých jevů jako terorismus a podobné druhy nebezpečné trestné činnosti je důležité, a právě s tímto vědomím zahraniční výbor vyslovil ve velmi krátké době své stanovisko.

Zahraniční výbor tedy doporučil Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, aby vyslovila souhlas s touto dohodou. Děkuji.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Otevírám rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, zatím.

Rozpravu tedy končím. Přilákám část našich kolegů k hlasování o návrhu usnesení zahraničního výboru.

 

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 161 z přítomných 113 pro se vyslovilo 76 poslanců, nikdo nebyl proti. Návrh tedy byl přijat.

 

Děkuji panu ministrovi.

 

Jsme nyní u bodu číslo

 

76.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob,
sjednaný ve Štrasburku dne 18. prosince 1997
/sněmovní tisk 1129/ - druhé čtení

 

Tisk uvede ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, koncem roku 1997 přijala Rada Evropy mnohostranný smluvní dokument, takzvaný Dodatkový protokol původní Úmluvy o předávání odsouzených osob z roku 1983. Tento protokol je nyní podepsán 28 státy a k datu 14. března letošního roku 14 států ho již ratifikovalo.

Důvodem přijetí tohoto protokolu byla okolnost, že úmluva, která sleduje především cíl sociální rehabilitace odsouzeného, vychází z předpokladu, že odsouzená osoba je předávána do výkonu trestu odnětí svobody do státu, jehož občanem je, dobrovolně, a limituje tak počet případů, kdy úmluva může být aplikována.

Protokol řeší dvě základní situace. Jednak situaci, kdy odsuzující stát vydal pravomocné rozhodnutí, avšak jeho výkon je za stávající situace neproveditelný, a jednak situaci, kdy odsouzená osoba uprchne z území odsuzujícího státu s úmyslem vyhnout se výkonu uloženého trestu.

Smyslem Dodatkového protokolu je důslednější snaha o možnost výkonu pravomocných rozhodnutí soudních orgánů členských států a dále pak také proces resocializace na území toho státu, kde by byl vykonáván trest odnětí svobody a kde by žil odsouzený po propuštění na svobodu.

Protokol rovněž postihuje případy, které by jinak mohly být řešeny podle Evropské úmluvy o vydávání, avšak se zřetelem na skutečnost, že většinou států stanovená zásada nevydávání vlastních občanů brání tomu, aby tyto postupy byly podle úmluvy realizovány.

České republika podepsala protokol již v roce 2000. Důvodem toho, že vládní návrh je předkládán teprve nyní, je skutečnost, že až novelizace trestního řádu účinná od 1. ledna letošního roku vytvořila legislativní podmínky pro předložení tohoto dodatkového protokolu.

Věřím, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, že jde o velmi praktický instrument mezinárodní právní pomoci, a žádám vás o jeho přijetí.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi a prosím pana poslance Kohlíčka za zahraniční výbor, aby odůvodnil usnesení výboru.

 

Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, vážení páni ministři, dovolte mi, abych přednesl na základě zmocnění zahraničním výborem zpravodajskou zprávu o projednání vládního návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR právě projednávaný Dodatkový protokol k Úmluvě o předávání odsouzených osob, sněmovní tisk 1129.

Zahraniční výbor po odůvodnění náměstkem ministra spravedlnosti Aloise Cihláře a zpravodajské zprávě poslance Miloslava Ransdorfa a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Dodatkovým protokolem k Úmluvě o předávání odsouzených osob, sjednaným ve Štrasburku dne 18. prosince 1997."

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se opět nikdo nepřihlásil. Rozpravu tedy končím.

Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem.

Vážení, já vás raději opravdu odhlásím a prosil bych, jestli bychom tu mohli zůstat a nepřetržitě nevybíhat někam ven.

 

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 162 z přítomných 89 pro hlasovalo 85 poslanců, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.

 

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi.

 

Dostáváme se k bodu

 

77.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Dohoda mezi vládou České republiky, vládou Polské republiky
a vládou Slovenské republiky o mnohonárodní brigádě,
podepsaná dne 20. září 2001 v Oravském Podzámku
/sněmovní tisk 1138/ - druhé čtení

 

Prosím ministra Tvrdíka o úvod.

 

Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám vám mezinárodní smlouvu, kterou jsem dne 20. září loňského roku podepsal v Oravském Podzámku, s tím, že hlavním cílem vytvoření mnohonárodní brigády skládající se ze tří praporů, a to armád České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky, je podpora integrace Slovenské republiky do Severoatlantické aliance. Očekávám, že vznik společné brigády bude silným argumentem pro přijetí Slovenska do aliance. Zároveň a především ovšem existence brigády přispěje ke zkvalitnění schopností velitelů a štábů slaďovat řízení mnohonárodních jednotek a zdokonalovat jejich činnost při zabezpečování operací na podporu míru.

Předkládaná dohoda stanoví základní zásady a způsoby spolupráce smluvních stran a jejich odpovědnosti při vytváření mnohonárodní brigády a její následné činnosti. Podrobnější úprava technických a organizačních otázek je obsažena v technické dohodě, jejíž příprava v současné době již probíhá. Sídlo velitelství a štábu mnohonárodní brigády bude na Slovensku v Topolčanech.

Časový harmonogram výstavby brigády počítá s dosažením její pohotovosti k plnění úkolů ke konci roku 2005. Ve funkcích velitele brigády, jeho zástupce a náčelníka štábu brigády se budou každé dva roky střídat představitelé jednotlivých armád účastnických států, přičemž prvním velitelem by měl být důstojník armády Slovenské republiky a náčelníkem štábu brigády důstojník armády České republiky. Oficiálním jazykem brigády bude angličtina.

Velitelství společné brigády by mělo zahájit svou činnost již letos, a slovenská strana tak má jedinečnou příležitost představit svou připravenost velet mnohonárodní brigádě ještě před případným pozváním ke vstupu do aliance, o němž se má rozhodnou na podzimním summitu v Praze.

Kromě počátečních pořizovacích nákladů by měla podle předběžných odhadů činit každoroční výše výdajů na činnost brigády přibližně 15 milionů korun, vyčleňovaných z prostředků resortu obrany.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP