(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Libor Ježek.
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, návrh zákona umožňuje účinnější aplikaci některých ustanovení zákona o cenách. Já doporučuji Poslanecké sněmovně propustit do dalších čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Nikdo se nehlásí ani z pléna. Obecnou rozpravu končím a přikročíme k návrhu na přikázání výborům k projednání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh? Nikdo. Budeme tedy hlasovat pouze o tomto jediném návrhu.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 121. Ptám se, kdo souhlasí s tím, aby návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Kdo je proti tomuto návrhu na přikázání?
Z přítomných 152 pro 95, proti 3. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Děkuji panu navrhovateli, panu zpravodaji.
Máme zde bod číslo
57.
Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 301/2000 Sb.,
o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 1206/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 1206/1. Předložený návrh uvede opět radní hlavního města Prahy pan Rudolf Blažek.
Radní hlavního města Prahy Rudolf Blažek: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci. Předstupuji před vás s druhým dnešním návrhem zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu, příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
Právě na základě zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a vyhlášky č. 207/2001 Sb. bylo v hlavním městě Praze pověřeno výkonem působnosti matričního úřadu 22 z celkem 57 městských částí. S působností matričního úřadu ovšem úzce souvisí kompetence přijímat prohlášení snoubenců o uzavření manželství ve smyslu zákona o rodině, které lze typicky učinit před starostou, zástupcem starosty nebo pověřeným členem obecního zastupitelstva matričního úřadu, v jehož obvodu je jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu.
Na základě nového znění § 4 odst. 1 zákona o rodině je rovněž možné, aby snoubenci učinili prohlášení o uzavření manželství před starostou nebo zástupcem starosty obce, městského obvodu a městské části územně členěného statutárního města, které patří do správního obvodu matričního úřadu a nejsou matričním úřadem, s tím, že takové prohlášení musí být učiněno v přítomnosti zaměstnance obce splňujícího podmínky podle zvláštního právního předpisu.
Citované ustanovení ovšem výslovně nezmiňuje městské části hlavního města Prahy, a nelze je tedy aplikovat na matriční úřady v hlavním městě Praze. Prohlášení o uzavření manželství je tedy v Praze možno učinit jen před starostou, zástupcem starosty nebo pověřeným členem zastupitelstva městské části, která je matričním úřadem. Není možné, aby tyto městské části pověřovaly své zaměstnance splňující podmínky podle zákona č. 301/2000 Sb. účastí na prohlášení o uzavření manželství, které by snoubenci učinili před starostou nebo zástupcem starosty městské části, která patří do správního obvodu tohoto matričního úřadu a matričním úřadem není. Takovýto postup zákon výslovně předpokládá jen v případě obcí a městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst. Stávající znění zákona tak neumožňuje toto pro městské části, které nejsou matričním úřadem v Praze, ačkoli městské části, kterým byl dne 1. července roku 2001 výkon působnosti matričního úřadu odejmut, tyto působnosti tradičně vykonávaly.
Tuto skutečnost řada starostů kritizuje, ale i občané Prahy, a myslím oprávněně, na toto poukazují. Domníváme se, že se jedná o legislativní opomenutí, hlavní město Praha totiž není územně členěným statutárním městem, a tím pochopitelně nikoli o úmysl zákonodárce nepřiznat starostům nebo zástupcům starostů městských částí v hlavním městě Praze, které nejsou matričním úřadem, oprávnění přijímat prohlášení o uzavření manželství.
Druhá část našeho návrhu, a to navrhovaná pravomoc pro primátora, náměstka primátora či jiného pověřeného člena zastupitelstva, je sice rozšířením pravomoci oproti jiným obcím, odpovídá však dle názoru zastupitelstva postavení hlavního města Prahy. Primátor nebo náměstek primátora v jiných městech, která jsou matričním úřadem, toto oprávnění ze zákona o rodině má. Praha ovšem jako celek matričním úřadem není, přesto však považujeme za správné navrhnout, aby jim výše uvedené oprávnění bylo přiznáno.
Dámy a pánové, to je obsah našeho návrhu. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Stanislav Křeček
Poslanec Stanislav Křeček: Vážený pane předsedající, kolegové a kolegyně. Otcové hlavního města Prahy využili své zákonodárné iniciativy, aby odstranili tak závažný problém Prahy, jakým je to, že někteří starostové a zejména primátor hlavního města Prahy nemohou přijímat slib snoubenců o uzavření manželství, nemohou oddávat. Je to zdánlivě marginální problém, ale ve skutečnosti tomu tak jistě není.
Je samozřejmě správné, jako obyvatel Prahy registruji stížnosti obyvatel, že nemohou starostové městských částí, kteří nejsou pověřeni matričním úřadem nebo nemají ve své působnosti matriční úřad, aby mohli přijímat sliby snoubenců, a zejména je to významné u primátora hlavního města Prahy, který vůbec nemá matriční úřad na úrovni města Prahy. Nicméně nepochybně by bylo vhodné, aby jako reprezentant hlavního města Prahy mohl v některých mimořádných případech slib snoubenců o uzavření manželství přijímat.
Doporučuji proto tento návrh ke schválení, resp. postoupení do dalších legislativních kroků. Vláda má negativní stanovisko ze dvou důvodů.
První důvod je vážný - že většina problémů, které tento zákon řeší, je obsažena v zákoně o zrušení okresních úřadů. Tuto námitku ale nemusíme v této chvíli respektovat, protože je jedno, v jakém zákoně bude tento problém vyřešen.
Druhá námitka je poněkud kuriózní. Poukazuje na to, že primátor nemůže oddávat proto, že nemá matriční úřad. No ale právě proto je tento návrh podáván, aby se tato anomálie odstranila, takže se domnívám, že tato námitka vlády relevantní není. Doporučuji proto, abychom propustili tento návrh zákona do dalšího čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedající, já bych jen chtěl procedurálně navrhnout zkrácení lhůty na 20 dnů.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Počkejte, o 20 dnů, nebo na 20 dnů?
Poslanec Vladimír Doležal: Na 20 dnů a určitě se souhlasem předkladatele.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Dobře. Navrhovatel souhlasí. Kdo se dále hlásí? Nikdo. Obecnou rozpravu končím, budeme se zabývat návrhem na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat k projednání předložený návrh petičnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Nemá.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 122. Ptám se, kdo souhlasí s přikázáním petičnímu výboru. Kdo je proti?
Z přítomných 154 pro hlasovalo 89, proti 2. Návrh byl přijat.
***