(17.30 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Zde se uvádí: "Z fondu odměn se hradí případné překročení prostředků na platy, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu." Právní předpis, na který se zákony odvolávají, byl zrušen a nahrazen nařízením vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost. Co z toho dále plyne?
Na rozdíl od dřívějšího postupu lze podle rozpočtových pravidel v platném znění použít fond odměn, který je mimorozpočtovým zdrojem, pouze prostřednictvím nákladového účtu, tedy prostřednictvím rozpočtu. Vyčerpá-li příspěvková organizace odměňující podle zákona 143/1992 Sb., o platu, stanovený objem prostředků na platy, může na jeho překročení použít prostředky fondu odměn. Z fondu odměn lze hradit překročení kterékoli složky platu. Záměrem Ministerstva financí na změnu postupu při čerpání prostředků z fondu odměn byla snaha podchytit veškeré prostředky vyplácené na platy, to je včetně mimorozpočtových zdrojů, a získat tak reálný pohled na platovou úroveň v organizacích napojených svým financováním na státní rozpočet.
Musíme si uvědomit, že rozpočtová pravidla v platném znění vytvářejí výrazný prostor pro tvorbu zdrojů na motivaci zaměstnanců. Do fondu odměn lze převést prostředky až do výše 80 % limitu prostředků na platy. V tomto kontextu považuji zpřísněný režim čerpání prostředků z fondu odměn za reálný. Domnívám se, že stížnosti některých škol, jak uvádíte ve své interpelaci, pramení spíše z nepochopení změněného postupu čerpání tohoto fondu. Ministerstvo financí se dosud nesetkalo s podobnými problémy v jiných organizacích, které odměňují podle zákona o platu, a zásadní připomínky nebyly uplatněny ani v rámci připomínkového řízení k návrhu rozpočtových pravidel. Problém asi může nastat u organizací odměňujících podle zákona č. 1/1992 Sb., zákona o mzdě, protože v těchto organizacích není stanoven limit prostředků na platy, ale ani to zatím nebylo signalizováno ani mému resortu, ani uplatněno v připomínkovém řízení.
Vypracovali jsme návrh novely zákona 218. Ten návrh je připraven, nicméně vzhledem k pokročilosti tohoto volebního období už by nemohl být schválen, a proto ani nebyl předložen.
Nicméně k otázkám, které uvádíte, sděluji následující. K otázce číslo 2. Fond odměn je jediným zákonem stanoveným fondem, který lze použít ke zvýšení prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci - jediný. V rámci rozpočtem stanovené výše těchto prostředků si ale může organizace vyčlenit určitý objem na mimořádné odměny.Takto vyčleněné prostředky se neoficiálně nazývají rovněž fondem odměn a z toho možná vzniká určité zmatení. Vytváří se však podle vnitřních předpisů jednotlivých organizací, které nemají obecně právní závaznost. Čili organizace má svůj řád v odměňování a v rámci toho si může vytvořit místo, účet, který nazve fond odměn.
Otázka číslo 3. Název a věcný obsah jednotlivých fondů, tzn. rezervní fond, fond reprodukce, fond reprodukce majetku, resp. investiční fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb, je u všech příspěvkových organizací stejný a je vymezen a dán rozpočtovými pravidly.
Otázka číslo 4. Dopis pana vrchního ředitele Bernarda z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, nikoli náměstka, nýbrž vrchního ředitele, podle mého názoru dostatečně objasňuje postup čerpání prostředků z tohoto fondu a je v něm správně zdůrazněna gesce, která odpovídá kompetenčnímu zákonu, gesce Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti platů a gesce Ministerstva financí v oblasti rozpočtu. Změnu názvu fondu bych proto nemohl doporučit, i když vám dávám zapravdu do jisté míry, že použití fondu odměn má podle stávající právní úpravy spíše jakýsi záložní charakter, jak uvádíte ve své interpelaci, protože ten zásadní limit je vymezen objemem platů nebo prostředků určených na platy.
Domnívám se, že změny zažitých termínů mohou vyvolat spíše zmatení pojmů a tento fond je i přes zpřísněný způsob použití stále zdrojem prostředků určených k odměňování pracovníků.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Táži se pana Kohlíčka, zda chce využít doplňující otázky. Je tomu tak.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji panu ministrovi za objasnění, přesto mi stále ještě vrtá hlavou, jestli když si škola naplánuje překročení prostředků, přesune - jak říkáte - až 80 % prostředků do fondu odměn, jestli je může potom vydat, anebo jestli jen nějakou poměrnou část, protože ten dopis mluví o tom, že ty prostředky nemohou být použity na žádnou část výplat, které souvisejí s některou ze složek platu. To je pro mě trochu v rozporu.
Místopředseda PSP František Brožík: Takže odpoví pan ministr.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Domnívám se, že jsem ve svém vystoupení zdůraznil, že fond odměn vytváří prostor, kam organizace může umístit v rámci prostředků, které má, určitou část prostředků, které hodlá použít i na platy a odměny nebo na odměnu za práci, pokud ovšem tyto prostředky jsou zabezpečeny v rámci platného rozpočtu jako objem určený na platy, a to platí samozřejmě zejména u rozpočtových organizací. U organizací příspěvkového charakteru tato organizace, jak jsem uvedl, má možnost při svém zlepšeném hospodaření do tohoto fondu instalovat až 80 % limitu prostředků určených na platy. To znamená, těch 80 % je jakousi hranicí, která říká, jak velké prostředky ve vztahu k objemu platů lze ještě umístit do fondu odměn a v souladu s pravidly pro používání tohoto fondu je používat.
Myslím, že jsem připraven panu poslanci Kohlíčkovi poskytnout školení lidí, kteří jsou lépe odborně vybavení na tuto problematiku než já, a myslím - protože se jedná o věcný dotaz - že možná naše vzájemná debata povede k určité inspiraci, jak příslušné právní předpisy zjednodušit a zlepšit.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře.
Hovořit bude paní kolegyně Michaela Šojdrová, která interpeluje ministra školství Eduarda Zemana, který, opět opakuji, je omluven a paní kolegyni odpoví do 30 dnů písemně. Prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji za udělení slova, pane místopředsedo. Interpeluji pana ministra školství ve věci realizace státní informační politiky ve vzdělání. Z tisku se totiž dovídáme, že realizace byla 18. února zahájena. Musím říci, že jsem se velmi divila tomu, co jsem se dověděla, a sice že chyba v přepisu měla za následek snížení částky na program P3, tedy infrastruktury, o 2 mld. Kč.
Ptám se, při jakém přepisu k tomu došlo a zda to skutečně musí mít tyto následky, protože dotace na financování státní informační politiky ve vzdělání se schvalují zákonem o státním rozpočtu po etapách na jednotlivé roky. Domnívám se proto, že tento omyl je napravitelný.
Druhá část interpelace se týká konkrétních stížností dvou základních škol.
***