(15.50 hodin)

Poslanec Zdeněk Švrček: Dámy a pánové, novela leteckého zákona, která byla právě uvedena, transponuje do našeho leteckého zákona rovněž uvedené dvě směrnice, kdy jde o liberalizující přístup na trh poskytování pozemních odbavovacích služeb na letištích a zavádění institutu nezávislého technického vyšetřovatele leteckých nehod. Obě směrnice a jejich zavedení vítám jako potřebné, mám však jisté výhrady k úplnosti a dokonalosti transpozice obou směrnic.

Za prvé. K liberalizaci odbavovacích služeb promítajících se v návrhu do zavedení nových paragrafů 49a až 49n bych řekl následující.

Podle mého názoru novela ne úplně přesně stanovuje třetí osoby, které mají také poskytovat služby kromě provozovatele letiště a uživatelů letišť. Směrnice stanoví, jaké jsou atributy nezávislosti na provozovateli a na uživatelích letiště, respektive na dominantních uživatelích, ale novela se omezuje na konstatování, že jde o fyzické nebo právnické osoby. Požadavek jejich oddělení od provozovatele a dominantních uživatelů není pregnantně vyjádřen.

U paragrafu 49e a f, které upravují regulaci vstupu na trh, mám trochu problém s tím, kdo a jak stanoví, že byly splněny předpoklady pro zavedení regulačních opatření, nemáme-li k dispozici ani změnu prováděcích předpisů, ani jinou kvantifikaci těchto kritérií. Jak bude stanoveno, kdy došlo k ohrožení bezpečnosti nebo k přetížení letiště? Navíc opatření k regulaci, která mají ve směrnici charakter výjimky, mají podle směrnice obsahovat plán opatření, který by vedl k překonání zaváděných omezení. V paragrafu 49g není tato podmínka uvedena. Rovněž se obávám, že lhůta ke zveřejnění opatření, to je jeden měsíc před platností regulačního opatření, není přátelská vůči subjektům, které služby do té chvíle provozují. Smlouvy jsou většinou na delší období, také výběrová řízení trvají déle než měsíc. Asi by se mi líbila lhůta delší.

Směrnice hovoří také o výboru leteckých dopravců nebo jejich zástupců. Zde čistě moje úvaha - zda by nebylo vhodné zvážit doplnění tohoto výboru i o zástupce stávajících poskytovatelů služeb na letištích, i když je to nad rámec směrnice.

U paragrafu 49n, vedení oddělených účtů při poskytování služeb, hovoří hlavně směrnice u provozovatelů letiště, kteří mají největší možnost křížového financování. Bylo by možná na místě zvážit, jak dalece jít s oddělením poskytovaných služeb, kromě toho, že řekneme, že bude oddělené účetnictví i na oddělení fyzické. To by ti, kteří poskytují služby jako provozovatelé letišť, nemuseli vytvořit dceřinou společnost k tomuto účelu.

Všiml jsem si, že v paragrafu 49i je vyloučeno výběrové řízení. Pan ministr mi možná vysvětlí proč. Trochu se obávám, že je to porušení hospodářské soutěže.

K nezávislému vyšetřovateli leteckých nehod, tedy k druhé části novely. Nezávislost vyšetřovatele je v novele omezena pouze na ředitele ústavu, který nesmí být spojován s udělováním licencí, certifikacemi různého druhu, řízením letového provozu atd. Jsem přesvědčen, že rozšíření požadavků i na další osoby provádějící technické vyšetřování by bylo na místě. Ani zde nemáme k dispozici návrh statutu ústavu, který má upravovat podrobnosti.

V novele mi chybí uvedení dvou zásad, kterými by se mělo vyšetřování nehod řídit, to je, že vyšetřování se vede ryze technicky a že zpráva o šetření, která obsahuje bezpečnostní doporučení, nesmí v žádném případě vytvářet presumpci viny či odpovědnosti za vyšetřovanou událost, jakož i to, že musí udržet anonymitu účastníků nehody.

Při zveřejnění zpráv se mi zdá omezení pouze (na?) AIP, tedy na leteckou informační příručku, dosti nefunkční. Má-li zpráva o nehodě výchovný, informativní a preventivní dopad, mělo by být zveřejnění zřejmě širší, například tím, že vyšetřovatelé budou mít povinnost poskytnout zprávy odborným leteckým médiím. To však samozřejmě může znamenat, že bude námitka, že si to média mohou z AIP vytáhnout. Myslím si ale, že by ničemu neškodilo, kdyby to bylo v zákoně uvedeno.

Na závěr chci říci, že implementaci uvedených směrnic do leteckého zákona podporuji, podporuji propuštění do druhého čtení, ačkoli dávám na zváženou sněmovně, že zkrácení lhůty bude pro nás velmi bolestné a budeme se muset hodně snažit, abychom eventuální pozměňovací návrhy včas na výboru projednali. Předpokládám, že tento návrh bude mít asi hospodářský výbor.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám písemnou přihlášku. Pan poslanec Hojda.

 

Poslanec Pavel Hojda: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, souhlasím se zprávou, jak zde byla přednesena, zejména s vyjádřením pana zpravodaje, protože se domnívám, že poukázal na některé nedostatky. Mám snad trochu jiné stanovisko, zejména v oblasti konkurence. Domnívám se, že připuštění konkurence by bylo vhodné posunout na období vstupu naší republiky do Evropské unie. Pak asi k tomu nebude žádná připomínka. Mám tím na mysli zejména konkurence z Evropské unie, protože naše podnikatelské subjekty nemají vytvořeny stejné podmínky v Evropské unii. Je pravda, že v návrhu se hovoří o reciprocitě poskytování těchto služeb, ale při možnostech našich podnikatelských subjektů je to věc velice iluzorní.

Rovněž se připojuji k tomu stanovisku, že zkrácení lhůty bude pro hospodářský výbor - doufám, že mu to bude přiděleno - poměrně složité, protože to nebude tak jednoduchá materie.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, nedal jste návrh na zamítnutí? Promiňte, řešili jsme další průběh schůze. Omlouvám se.

Hlásí se někdo další do rozpravy? Ne-li, rozpravu končím. Nejsem si jist, zda za dvě minuty můžeme provést hlasování. Lákám všechny.

 

Organizační výbor navrhl projednání v hospodářském výboru.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování pořadové číslo 112 z přítomných 121 poslanců 119 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.

 

Kdo souhlasí s tím, aby byla lhůta zkrácena o 40 dní?

Pan poslanec Vymětal. Pane poslanče, bude 16 hodin.

 

Poslanec Karel Vymětal: To je takový život, pane předsedo, Dovolte mi připomenout, že podle paragrafu 63 může jen poslanec v rozpravě podat návrh. Neboť v rozpravě žádný návrh na zkrácení lhůty nepadl, není o čem hlasovat. Předseda vlády jako poslanec v rozpravě nic nenavrhl.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP