(16.40 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Každý víme, jak jsme tehdy hlasovali. Možná, že někteří docházejí k závěru, že se tehdy mýlili, že měli prosazovat něco jiného, ale podle mého soudu předložený návrh balíků zákonů odpovídá zadání, které tehdy sněmovna v roce 1999 vládě dala.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Ivan Langer.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Já myslím, že velmi trefně popsal to, jak to nakonec dopadne resp. kdo to nakonec rozhodne, můj kolega Beneš. Nebudete to vy, kolegové ze sociální demokracie, zbytečně si to namlouváte. Rozhodne to za vás někdo jiný a vy se k tomu jenom přidáte.
Myslím si, že jediný spokojený člověk v tuto chvíli je tady pan ministr vnitra, protože každý v této Poslanecké sněmovně má nějakou výhradu k návrhu zákona, ať již pochází z jakéhokoli poslaneckého klubu, z jakékoliv politické strany, a pan ministr vnitra jenom spokojeně sedí, mlčí a poslouchá, jak se hádáme mezi sebou. Myslím si také, že to o něčem svědčí, svědčí to o prioritách, které kdo tomu dává.
Přece jenom mám jeden problém, o kterém bych se chtěl tady poradit, a chtěl bych znát odpověď od pana ministra vnitra, jestli platí to, co říkal pan poslanec Kvapil, že dojde ke snížení počtu administrativních pracovníků ve veřejné správě, jak to tvrdí on, což je pro něj důvod, aby pro to, čemu se říká reforma, hlasoval, anebo jestli platí to, co říká Ministerstvo vnitra, že v souvislosti s tím, čemu se říká reforma, je odhadován nárůst počtu administrativních pracovníků ve veřejné správě přinejmenším o 15 %. Rád bych si v tom udělal jasno. Když už stejně budete hlasovat společně, tak si to prosím zkuste vyjasnit mezi sebou, kdo má pravdu. Jestli pan poslanec Kvapil, nebo pan poslanec a ministr vnitra Gross.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan ministr se hlásí do rozpravy, či se závěrečným slovem?
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Do rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan ministr se hlásí do rozpravy.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, já to vezmu ještě v rozpravě, aby nebyla kritika, že nebylo možno reagovat. K panu místopředsedovi Langerovi se vrátím na závěr.
Hledám první příspěvek. To byla myslím paní kolegyně Machatá, ale ona pohovořila a vyrazila zřejmě někam na záchodky kontrolovat plakáty, takže možná nemá smysl, abych na to reagoval, ale kdyby nepochybně měla zájem o argumenty, tak by tady byla. Takže k tomu se vracet nebudu.
Z vystoupení pana místopředsedy Langera, které bylo původní a ve své podstatě korespondovalo se závěrečným vystoupením, jsem si podtrhl několik věcí. Pan místopředseda Langer prohlásil, že nárůst počtu úředníků v rámci druhé etapy reformy veřejné správy bude minimálně 5000 lidí. Pane místopředsedo, já bych teď rád uzavřel nějakou sázku, ale nebudu to činit, protože nevím, co by bylo předmětem této sázky, ale v každém případě podle všech podkladů, které jsou k dispozici, toto číslo není pravdivé a bude velice výrazně nižší než vámi předpokládaných 5000 úředníků.
Když jsem tady minule při prvním čtení hovořil - a hovořil jsem otevřeně, protože nechci slibovat věci, které by mně někdo za dva, tři nebo pět let omlátil o hlavu, že jsme slibovali něco jiného - tak jsem se držel poněkud vyšších odhadů, když jsem hovořil o deseti, maximálně patnácti procentech nárůstu úředníků, a rozlišujme mezi úředníkem okresního úřadu a zaměstnancem okresního úřadu. To jsou dvě kategorie. Počet úředníků je samozřejmě nižší než počet zaměstnanců. Když jsem hovořil o nárůstu 10 až 15 %, tak jsem se držel poněkud nahoru odhadů. V tuto chvíli má skutečně pravdu pan poslanec Kvapil. Ne že bych sliboval, že dojde k poklesu, ale má pravdu pan poslanec Kvapil, že při rozpisech, které jsou dělány na jednotlivých okresních úřadech, to vypadá lépe než v průběhu prvního čtení, když jsem tady toto číslo sděloval, a myslím si, že počet, pokud vůbec bude navyšován, tak bude počet 10 % výrazně podkročen. Tudíž 5000 je lež a 5000 je číslo, které je jenom nějakým předvolebním hitem, ale je to zhruba stejný hit, stejně hloupý hit jako rovná daň.
Totéž jsou náklady 20 mld. Kč a více. Chtěl bych vědět, z čeho tento výpočet vzešel kromě toho, aby tady bylo argumentováno nějakým vysokým číslem, protože neslučujme spolu druhou etapu reformy veřejné správy a zákon o služebním poměru. Neslučujme tyto dvě věci, protože to jsou dvě oddělené kategorie, které odděleně mohou samostatně žít. Může žít služební zákon bez reformy, může žít služební zákon s reformou. To jsou věci, které spolu nesouvisejí. Takže 20 mld. Kč je další blud a lež, která tady zazněla.
Z vystoupení pana místopředsedy Langera jednu věc beru a byla by mně sympatická, to znamená, kdybychom se pustili do nějakého vizionářství a spolehli se na rozvoj informačních technologií, tak by skutečně mělo smysl si říci, že v okamžiku, kdy bude v každé domácnosti počítač napojený na internet, kdy bude přístup pro každého zajištěn 24 hodin denně 7 dní v týdnu na jednotlivé úřady a budeme moci vyřizovat drtivou většinu věcí elektronicky, v tu chvíli by skutečně neměla tato reforma příliš velký smysl. Nicméně při všech mezinárodních jednáních, když jsme o tomto tématu začali hovořit, byli jsme upozorňováni, že je to samozřejmě krásná věc, ale že je to fikce, kterou se nikde nepodařilo uskutečnit, a v našich podmínkách by to znamenalo odložení reformy veřejné správy na nějakých 15 až 20 let, protože stále ještě je poměrně velké procento lidí, dokonce většina lidí, kteří mají problémy s tím, aby prostřednictvím moderní výpočetní techniky ovládali "životní funkce" z hlediska toho, co potřebují pro výkon státní správy. Nedovedu si představit, že bychom podmiňovali přístup k této veřejné službě tím, že se někdo stane počítačově gramotným. Ale jako vize, ano, mně by se to také líbilo.
Pan poslanec Zajíček tady hovořil o tom, že v návrhu jsou obce, které mají méně než 10 000 obyvatel nebo 10 000 obyvatel. Nevím, z čeho čerpal pan poslanec Zajíček, ale pan poslanec Zajíček nemá pravdu. Není tam jediný správní obvod vymezený, který by měl - ve vládním návrhu - počet obyvatel někde kolem 10 000. Nejnižší počty jsou asi 14 500. Takže to byla další nepravda a doufejme, že to bylo neúmyslné nebo nepochopení. Nevím.
Otazníky nad detašovanými pracovišti. Myslím si, že nad tím nemusejí být žádné otazníky. Prostě jsou v České republice místa, kde přirozené spádové centrum nenajdeme. Jsou to okolí velkých měst. Praha-východ, Praha-západ, okolí Plzně, okolí Brna. Nevidím reálné, že bychom měnili tok dopravní infrastruktury nebo dopravy v těchto místech jenom kvůli tomu, abychom opustili pojem detašované pracoviště. Ano, měla by to být výjimka, je to výjimka, ale je to výjimka účelná a ku prospěchu občanů.
K vystoupení pana předsedy výboru Beneše. Zaujalo mě to, že pan předseda Beneš neuměl odpovědět na otázku pana starosty z Karviné, co bude s budovami, co bude s movitým majetkem a co bude s úředníky. Překvapuje mě to, protože pan předseda Beneš je člověk, který myslím je dostatečně chytrý a je to člověk, který má znalosti. Nechápu, proč neodpověděl. Anebo mé původní dva předpoklady byly mylné, a pak se tedy omlouvám. Ale v každém případě, co bude s budovami podle vládní představy, je jasné a každý při všech seminářích se s tím mohl seznámit. Budou dány k užívání v centru dnešního okresu, v té trojce, která je v sídle dnešních okresů, majetkově dořešeno do jednoho roku, do dvou let. Prostorově z hlediska síťového vybavení budou k dispozici.
Co se týče movitého majetku, jasně všude hovoříme o delimitacích. Nevidím sebemenší problém, proč toto zpochybňovat.
***