(15.30 hodin)
(pokračuje Grulich)
Tím se stav vyrovnává jedna ku jedné, protože šlo o jeden hlas.
Pokud pan předseda Beneš měl na mysli mou neúčast na výboru, pak bych to pokládal za horší než podpásovou záležitost, protože dobře ví, oč v mém případě šlo.
Další vyjádření si nechám na řádnou přihlášku. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Pan kolega Výborný, poslední přihlášený s faktickou poznámkou, poté řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Nájemník.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, stejně jako kolega Pejřil jsem i já starostou a byl bych rád, aby kolega Pejřil nemluvil za všechny starosty nebo za většinu starostů a nemátl veřejnost tvrzeními, že většina starostů nebo dokonce všichni starostové jsou proti reformě veřejné správy. Prostě tomu tak není.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Nájemník jako posledně přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Václav Nájemník: Vážení přátelé, jen kratičce a věcně. O tom, že reforma veřejné správy je od povodní roku 1997 největší katastrofou, která postihla naši malou zemičku, není pochyb. Na rozdíl od povodní, jejichž následky se daří odstranit, když přestane pršet, pánové z ČSSD, ODS, KDU, US jsou zde a dále přibližují neustále se množící úředníky ke zděšenému občanovi.
Věcně. Obrátili se na mě obyvatelé z moravské části našeho Pardubického kraje, že v tisku 1159 je chyba, a přejí si, aby zde zaznělo, že Moravská Třebová a Jevíčko nejsou v Olomouckém kraji, ale v Pardubickém kraji. Doufám, že čačtí zeměpisci Ministerstva vnitra zvýší své úsilí, a když už se teď úředníci budou školit šest dní v roce, jistě se najde způsob, jak dohonit ve znalostech tvůrčí vzepětí malovačů na mapách ze strany deformátorů těžce zkoušené veřejné správy.
Tedy Jevíčko a Moravská Třebová jsou v Pardubickém kraji. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní jsem dostal písemnou přihlášku paní poslankyně Miroslavy Němcové, které uděluji slovo. Připraví se pan kolega Martínek.
Poslankyně Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně a kolegové, vím, že všechna slova, která zde měla padnout k tomu, co zde dnes máme rozhodovat, padla. Padla v rovině věcné a padla také v rovině politické. Jenom mi nedá, abych se nezmínila v této souvislosti v této chvíli, kdy projednáváme tak závažnou věc, k níž se upnula většina starostů České republiky jako k zákonu, který je pro ně tím nejzásadnějším, abych přece jen neřekla svou zkušenost, kterou mám z minulého týdne, kdy jsem se sešla se starosty okresu Žďár nad Sázavou.
Je to okres, který je největším okresem v České republice. Má 192 obce a na tomto setkání bylo více než 192 účastníků, protože přijeli nejenom starostové, ale mnohdy také jejich zástupci či tajemníci příslušných městských či obecních úřadů. Toto auditorium si vyslechlo zprávu jednak z úst přednosty okresního úřadu o aktuálních věcech, které se jich týkají v souvislosti se změnami některých zákonů, které již byly přijaty, a ve druhé části setkání měla nastat diskuse nad tématem reforma veřejné správy.
Musím s politováním sdělit, že na tuto diskusi dostali pozvánku poslanci všech politických stran. Vládní poslanci se zúčastnili té první, nedůležité části, mohu-li to takhle říci, a ve chvíli, kdy bylo jasné, že atmosféra bude těžknout, opustili jednací sál.
Byla jsem tam za Občanskou demokratickou stranu s tím, že jsem byla zvědavá, co aktéři tohoto setkání, tedy senátoři za KDU-ČSL, budou starostům vyprávět ve chvíli, kdy žádný zákon z druhé části reformy veřejné správy nebyl přijat, a tudíž jim žádné rady nemohou dát o tom, na co se mají připravit. Vyslechla jsem si přednášku z úst těchto senátorů o tom, že existují na naší politické scéně strany proreformní a strany antireformní. Mezi antireformní strany byla zařazena i Občanská demokratická strana. Poté, kdy tam následoval asi dvacetiminutový výklad o tom, jak reforma je připravena vcelku dobře, vcelku promyšleně, vcelku víme, kam míříme, a vcelku víme, jaký profit z toho obce budou mít, tak po této dvacetiminutové přednášce jsem řekla, že asi sedím v jiném parlamentu než mí kolegové, že asi sleduji jiné zákony a že asi sleduji jinou debatu.
Vysvětlila jsem starostům a povídala jsem si s nimi o tom, co je čeká dle našeho názoru, a to jak po organizační stránce, tak po stránce nutnosti dovybavit své úřady - s tím, že na to nedostanou peníze, s tím, že budou muset přijmout řadu úředníků, a s tím, že (se?) neví ještě, jaké kompetence, v jaké míře budou naplňovat.
A teď se dostávám k podstatnému závěru a moc vás prosím, vážené kolegyně i kolegové, přestože mám zkušenost, že kdyby se tady člověk umluvil, tak s kamenem nepohne, přesto vás prosím, abyste věnovali pozornost tomu, co řeknu. Z přítomných téměř všech starostů okresu Žďár nad Sázavou jeden jediný v diskusi nevystoupil, aby podpořil tuto reformu. Ti, kteří vystoupili, řekli, že se obávají toho, co je čeká. Používali slova jako chaos, katastrofa, hrůza. Jediné, co znělo, bylo "proboha, něco s tím udělejte, přece to musíte nějak zastavit, něco s tím musíte udělat".
Řekla jsem jim jediné, co jsem říct mohla - že nevím, co se s tím teď moudrého, levného, účinného dá udělat. V tuto chvíli jsme mimo toto řešení, jsme ve fázi, před kterou jsme varovali, jakoby se naplňuje ten nejhrůznější scénář, a to opravdu ne k naší radosti. Ale neuměla jsem těm starostům říct nic jiného, než ať se obrátí na ty strany, které se domnívají, že to řešení, které nyní projednáváme, jim přinese efekt, bude pro občany prospěšné a bude to dobré pro naši společnost a budoucnost. Já o tom přesvědčena nejsem.
Vše, co Občanská demokratická strana během projednávání těchto zákonů učinit mohla, učinila. Před všemi nebezpečími jsme varovali, ale nikdo nás nechtěl slyšet. Jestli teď pan poslanec Martínek kamufluje všechnu tu hrůzu, která se na nás valí, nějakým téměř bezvýznamným jedním hlasováním jednoho výboru, když víme, že takových hlasování proběhlo desetitisíce, a jestliže neměl potřebu českou veřejnost, a natožpak starosty České republiky informovat o všech dílčích jednotlivých hlasováních, nemohu si myslet nic jiného než to, že s nikým z nás to nemyslí pan poslanec Martínek dobře. Je mi to velmi líto, velmi bych si přála, kdyby to bylo jinak, ale on sám měl možnost prokázat, že to jinak myslí, kdyby postupoval jiným způsobem.
Chtěla jsem vám sdělit tuto zkušenost z minulého týdne z jednání starostů. Nevím, jestli to pohne těmi, kteří se jednak zaštiťují tím, že jednají ve jménu občanů pro blaho obcí, pro blaho starostů. Obávám se, že to jimi nepohne, ale na výsledek si budeme muset počkat do příštího týdne.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. Nejprve pan kolega Kopecký.
Poslanec Robert Kopecký: Pane předsedající, dámy a pánové, patřil jsem asi mezi několik málo poslanců v našem poslaneckém klubu - a je to především proto, že jsem starosta malé obce - který nebyl úplně přesvědčen o tom, že likvidace okresních úřadů je správná věc. Za svůj okresní úřad, za Okresní úřad Litoměřice, musím říci, že fungoval velmi dobře a poskytoval nám, starostům malých obcí, servis, který nám plně vyhovoval.
Samozřejmě se budu chovat loajálně vůči svému poslaneckému klubu sociální demokracie, jenom bych chtěl říct a vyslovit jakési přání. Přál bych si, aby snad i pověřené městské úřady fungovaly alespoň tak dobře, jako fungovaly okresní úřady. Děkuji.
***